Obžalovaný z útoku na Ondřeje Cakla byl znovu osvobozen. Podle Kalibové je v tomto případě justice neschopná
Okresní soud v Mostě se znovu zabýval napadením aktivisty Ondřeje Cakla během
neonacistické demonstrace, v listopadu 2008 v Litvínově. Martina
Loskota, obžalovaného z Caklova napadení, soud znovu zprostil viny,
stejně jako před rokem. Podle Caklovy zmocněnkyně Kláry Kalibové je to
projevem neschopnosti justice.
Co soud opominul
Klára Kalibová je přesvědčena, že soud se nevypořádal odpovídajícím způsobem s důkazními prostředky.
„Soud
zcela pominul videozáznam, který dokazuje, že obžalovaný chtěl Cakla
napadnout a dopustil se hrubosti a výtržnosti na veřejnosti. Podle mne
měl být Loskot jednoznačně odsouzen za to, z čeho byl obžalovaný.
Neschopnost justice odsoudit pachatele útoku po čtyřech letech od jeho
provedení, je alarmující. Byl tak vyslán signál, že neonacisté mohou
napadat lidi běžně a zcela beztrestně. Rozsudek může vést k
radikalizaci mládeže, protože prominentní antifašista, který zvolil
cestu trestného řízení, se nedočkal spravedlivého rozhodnutí,“ sdělila
serveru Romea.cz bezprostředně po vynesení rozsudku právnička Klára
Kalibová ze sdružení In IUSTITIA, přední česká odbornice na projevy
násilí z nenávisti.
Kalibová, která je zmocněnkyní Ondřeje Cakla
u soudu, se na místě odvolala, státní zástupce si nechal na odvolání
lhůtu a sám Loskot se odvolání vzdal.
300 hodin prací
V
případu byl již dříve odsouzen František Brávek k odpracování 300 hodin
obecně prospěšných prací. Náhradu škody poškozenému soud nepřiznal.
Ondřej Cakl a sdružení Tolerance a občanská společnost, jemuž zničená
kamera patřila, byli odkázáni se svými nároky na řízení ve věcech
občanskoprávních, neboť dle soudu by prokazování podílu obviněného na
vzniklé škodě vyžadovalo další dokazování.
V listopadu 2008
pochodovali Litvínovem Autonomní nacionalisté s cílem vyprovokovat
násilí vůči romské komunitě žijící v tamější sociálně vyloučené
lokalitě. Během pochodu docházelo k násilí. Cakl, který se dlouhodobě
zabýval monitorováním neonacistické scény, tehdy na kameru natáčel
pochod mířící k sídlišti Janov. Vypověděl, že ho nejdříve někdo zezadu
srazil na zem, pak do něho několik lidí kopalo a nakonec po něm někdo
hodil kámen. Celý incident byl krátký, konkrétní útočníky nepoznal,
protože se snažil především utéct. Útočníci mu zničili kameru a
roztrhali oblečení.
Poškození podali po prvním řízení proti
rozsudku na místě odvolání z důvodu nepřiznání náhrady škody. „Soud
mohl přihlédnout k nenávistné motivaci celého útoku, Ondřej Cakl byl
napaden proto, kým je – aktivním ochráncem lidských práv“, řekla tehdy
Klára Kalibová, zmocněnkyně poškozeného Ondřeje Cakla.
ARCHIVNÍ VIDEO
Násilí z nenávisti
Násilí
z nenávisti, jehož cílem se Ondřej Cakl stal, obecně významně ovlivňuje
životy poškozených, jejich okolí i podobně ohrožených osob či komunit.
Není tomu jinak ani v tomto případě. Útok byl rovněž jedním z více
důvodů, proč se Ondřej Cakl odstěhoval z České republiky. „Nebylo to
jediné napadení, byly i výhrůžky. Necítí se v této zemi bezpečně,“
dodala Kalibová.
Zajímavá je i skutečnost, že ze třinácti osob,
které byly tehdy obviněny, byl odsouzen pouze František Brávek. Všichni
ostatní byli buď osvobozeni, nebo jejich případy byly hodnoceny jako
přestupky.
Brávka podle soudce usvědčily především fotografie a
videonahrávka, na níž je vidět, jak kope do Cakla ležícího na zemi.
Podle obhájce ovšem nebyly snímky hodnověrné, protože je na nich osoba
ze zadu a má na hlavě kuklu. „Myslím si, že na fotkách nejsem já,“
bránil se u soudu Brávek, který už byl za výtržnictví a ublížení na
zdraví dvakrát souzený. Jednou skončil po nedodržení podmínky ve
vězení, podruhé si odpracoval 400 hodin obecně prospěšných prací.
Ani
Cakl si ale není jistý, jestli právě Brávek byl jedním z útočníků.
„Přímo z místa činu nejsem schopen říct, že obžalovaný byl jedním z
útočníků. Na základě videí a fotografií, které pořídili přítomní
novináři, ale ano,“ řekl tehdy před soudem Cakl.
Klára Kalibová
je od počátku přesvědčena, že soud neměl případ kvalifikovat jako
výtržnictví. Podle ní mělo jít spíše o trestný čin násilí proti skupině
obyvatel, protože Cakl je známý občanský aktivista sdružení Tolerance a
občanská společnost, jež se zabývá monitorováním aktivit neonacistů.
Pochodu
se 17. listopadu 2008 účastnilo asi 500 příznivců krajní pravice, kteří
se snažili projít do sídliště Janov obývaného převážně Romy a dostali
se do střetu s policisty. Hromadná bitka, kterou policie dokázala
vyřešit až za dvě hodiny, si vyžádala 14 zraněných. Policie tehdy
nasadila do akce kolem 1 000 mužů.
