Obraz pravicového extremismu v českých médiích

Společnost Newton Media, a.s. ve spolupráci s Nadací Open Society Fund Praha
zpracovala rozsáhlou mediální analýzu obrazu pravicového extremismu v českých
médiích. Analýza obsáhla více než 31 tisíc příspěvků uveřejněných v období od 1.
července 2008 do 31. prosince 2009 a od 1.ledna do 31. března 2010. Cílem
analýzy bylo zachytit, jakým způsobem média informovala o událostech
souvisejících s pravicovým extremismem v období velkého nárůstu pochodů a
demonstrací krajní pravice.

V období, kdy se uskutečnily evropské a krajské
volby, probíhala kampaň před zrušenými parlamentními volbami a kdy se krajní
pravice aktivizovala, aby se ucházela o hlasy voličů. Jak shrnuje jedna z
oponentek Klára Kalibová z organizace In Iustitia: „ (…) zpracovaná analýza
představuje významný počin na poli poznání způsobu, jakým média informují o
krajní pravici.“

Hodnocení pravicového extremismu ze strany médií se postupně měnilo s tím,
jak se měnila tematická struktura zpráv. Zatímco v prvních osmi měsících
převládaly zprávy o akcích a pochodech extremistů, po zbytek sledovaného období
získala v důsledku žhářského útoku ve Vítkově větší prostor témata kriminality a
snahy o potírání extremismu.

Publikované příspěvky často vyznívaly vůči pravicovému extremismu spíše
neutrálně než negativně. “Za alarmující je možné označit zjištění, že neutrální
zprávy představovaly v první polovině období 52 % všech zpráv. Zároveň je
pozitivní, že v druhé půli se poměr otočil a naopak 62 % všech zpráv vyznělo
negativně”, uvádí Eva Dobrovolná z Amnesty International. “Analýza ukazuje, že
extremistické skupiny záměrně jednají tak, aby překročily práh pozornosti médií.
Jejich vstup do médií je tak snazší, než pro mnohé oponenty extremismu z řad
občanské společnosti” uvádí dále oponentura AI.

Nejvíce medializovanou událostí související s pravicovým extremismem byl žhářský
útok na dům obývaný Romy v severomoravském Vítkově, druhou nejčastěji zmiňovanou
kauzou bylo projednávání návrhů na zákaz Dělnické strany před Nejvyšším správním
soudem. Třetí událostí, jež vzbudila největší zájem médií, byla demonstrace
Dělnické strany v Litvínově s následným pochodem na sídliště Janov v listopadu
2008.

Výrazný podíl na publicitě negativně vyznívající vůči pravicovému extremismu
měly mimo jiné i odsuzující výroky celostátních politiků, které média zejména po
událostech ve Vítkově hojně přinášela.

Největší pozornost pravicovému extremismu věnovaly regionální tituly, přičemž
nejvíce unikátních zpráv se objevilo v regionálních médiích (tisku a rozhlase)
Ústeckého kraje. Z jednotlivých médií přinesla největší počet příspěvků Mladá
fronta DNES. Naprostá většina příspěvků publikovaných v médiích měla charakter
zpravodajství, pouze 15 % tvořily komentáře, analýzy anebo rozhovory.

Největšího zviditelnění se prostřednictvím médií dostalo Dělnické straně, jejíž
podíl na celkové publicitě všech sledovaných subjektů extrémní pravice činil
více než polovinu. To však souviselo především s probíhajícím soudním řízením o
jejím zákazu. Rovněž představitelé Dělnické strany byli těmi osobami, jejichž
jména byla ve spojení s extrémně pravicovými uskupeními a jejich aktivitami
zmiňována nejčastěji. Jméno předsedy DS Tomáše Vandase bylo obsaženo v každé
desáté zprávě. I na dalších místech žebříčku figurovali především funkcionáři
DS, např. její místopředsedové Petr Kotáb a Jiří Štěpánek. Výraznější výjimku
pak tvořil na třetím místě Filip Vávra. Ten je považován za hlavního ideologa
neonacistické organizace Národní odpor, která byla zmíněna hned po Dělnické
straně v druhém největším počtu příspěvků.