O funkci prezidenta se přihlásilo 21 kandidátů. Mezi nimi i dezinformátor Zítko s podporou předsedy Roma Luma nebo miliardář Janeček, kterému pomáhali sbírat podpisy Romové

Dnes odevzdali přihlášky třeba podnikatelé Karel Janeček a Karel Diviš nebo šéf odborů Josef Středula. Největšími favority jsou podle průzkumů bývalý náčelník generálního štábu armády Petr Pavel, expremiér Andrej Babiš (ANO) nebo bývalá rektorka Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudová. První kolo volby se koná 13. a 14. ledna, organizace voleb bude stát zhruba 800 milionů korun.

Počet kandidátů na prezidenta je podobný jako před minulými volbami před pěti lety, kdy se přihlásilo 20 lidí. Jména všech kandidátů vnitro zveřejní až 25. listopadu po přezkoumání zákonných náležitostí a následné registraci kandidátních listin. Hana Malá z ministerstva již dříve uvedla, že některé z přihlášek zjevně nesplňují všechny náležitosti. Před pěti lety vnitro k volbám připustilo jen devět z 20 přihlášených kandidátů. Podmínkou účasti v prezidentských volbách je získání podpisů minimálně 20 poslanců, deseti senátorů nebo 50.000 občanů.

Pro miliardáře Janečka sbírali podpisy i Romové

Do dnešního rána se nominovalo 16 kandidátů včetně hlavních favoritů. Dnes přihlášku osobně odevzdal v pražské budově ministerstva vnitra například předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Středula. Kandidovat bude s podporou 11 senátorů. Novinářům dnes řekl, že posbíral také 67.500 podpisů občanů, po vnitřní kontrole počet klesl na 62.384. Středulovi a Babišovi vyjádřil podporu dříve také končící prezident Miloš Zeman.

“Kandiduji, aby si lidé mohli vybrat kandidáta, který nemá žádnou komunistickou minulost týkající se spolupráce s minulým režimem, ale také člověka, který má sociální cítění,” řekl dnes Středula.

V poslední den lhůty podali přihlášky i podnikatelé Janeček a Diviš. Janeček řekl novinářům, že sesbíral přes 73.000 podpisů občanů.

Podpisy mu pomáhali sbírat na různých akcích i Romové. V čele jeho romských podporovatelů stál Michal Giňa, se kterým Janeček udělal rozhovor jako s jedním z inspirativních lidí. Zároveň mu Janeček poděkoval za to, že ho oslovil, a pomohl mu tak blíže poznat romskou kulturu a sdílet jeho vize dále širší veřejností.

“Jsem přesvědčen, že moje šance jsou větší než zlatý řez pí, neboli odmocnina z pěti minus jedna, to celé lomeno dvěma,” prohlásil. V závěru kampaně chce oslovovat voliče stejnými tématy jako dosud. “Jsou to věci, kterými se dlouhodobě zabývám – vzdělání, spravedlivá společnost,” uvedl. Zmínil také svobodu, kterou podle něj společnost pomalu ztrácí. Loni vyvolal negativní reakce Janečkův projev při předávání hudebních cen Český slavík, kdy kritizoval očkování dětí proti nemoci covid-19.

Podnikatel a bývalý sportovní komentátor Diviš sesbíral na svou kandidátní listinu 61.600 podpisů. Ve volbách by chtěl nastolovat témata, týkající se výrazného posílení obranyschopnosti, podpoření regionální ekonomiky a vzdělanostní ekonomiky.

Dezinformátor Pavel Zítko s podporou předsedy Roma Luma

Dnes přihlášku společně s podpisy osobně na Ministerstvo vnitra doručil také dezinformátor Pavel Zítko. Tomu vyjadřuje poslední dny výraznou podporu Marco Cavali, jeden ze dvou předsedů romské politické strany Roma Luma.

Na propojení Cavaliho s dezinformační scénou již dříve upozornil v podcastu Bez obalu Patrik Banga. Předseda Roma Luma v komunálních volbách kandidoval společně na jedné kandidátce s bývalým členm SPD Robertem Vašíčkem. Za to ho tvrdě kritizovali někteří Romové. Cavali s Vašíčkem stejně jako romská politická strana Roma Luma ve volbách neuspěli.

Pavel Zítko je podle České televize (ČT) jedním z dezinformátorů, který vydělává na svých lžích. Podle ČT má tři exekuce, zároveň má však zapsaný spolek, na jehož bankovní účet Zítkovi přišlo letos od dárců již přes 650 tisíc korun.

Zítko tvrdí, že dokázal získat přes 50 tisíc podpisů během několika dní. Podle médií patří k jedním z nejviditelnějších dezinformátorů. Pavel Zítko například před inaugurací amerického prezidenta Joe Bidea tvrdil, že žádná inaugurace nebude. Uváděl také, že Joe Biden je dávno mrtvý a v USA vládne jeho dvojník. V jednom z videí zase řekl, že že Ukrajinci v podzemí Černobylu věznili v řetězech děti a odebírali jim orgány. Dlouhodobě také šíří konspirační teorie o proticovidových vakcínách, které podle něj obsahují virus HIV.

Favorité: Petr Pavel, Andrej Babiš a Danuše Nerudová

Již dříve podal přihlášku armádní generál ve výslužbě Pavel, kterého podpořilo podpisy 81.000 lidí. Předseda hnutí ANO a bývalý premiér Babiš pro svou kandidaturu dostal podpisy 56 poslanců ANO. Bývalá rektorka Nerudová odevzdala přihlášku s podpisy více než 82.000 lidí. Právě trojice Pavel, Babiš a Nerudová patří k největším favoritům prezidentské volby podle průzkumů veřejného mínění či podle sázkových kanceláří. Na Pavla je aktuálně u kanceláří Tipsport a Chance, Fortuna a SazkaBet sázkový kurz 2,1:1, na Babiše 3,5:1 a na Nerudovou 3,8:1.

Někdejší šéfka Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková se nakonec rozhodla nekandidovat. ČTK dnes sdělila, že k pondělí sice měla na petičních arších přes 64.000 podpisů, ale již dříve si jako podmínku účasti ve volbách určila zisk 100.000 podpisů. O Hrad nakonec nebude usilovat ani kandidát komunistů Josef Skála, který podle dnešního vyjádření nezískal ani nezbytných 50.000 podpisů občanů. V prohlášení Skála protikandidáty obvinil, že si podpisy “kupovali přes komerční agentury”.

Znovu kandiduje Pavel Fischer a Marek Hilšer

Přihlášky letos znovu odevzdali senátoři Pavel Fischer (nezávislý) a Marek Hilšer z klubu Starostů, kteří se o post hlavy státu neúspěšně ucházeli už před pěti lety. Kandidují také třeba podnikatel Tomáš Březina, poslanec SPD Jaroslav Bašta, bývalý rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima nebo prezidentka České asociace povinných Denisa Rohanová.

Ministerstvo vnitra z podpisů občanů odevzdaných přihlášenými kandidáty vybere náhodný vzorek 8500 podpisů, které podrobně zkontroluje. Pokud v nich najde příliš chyb, vybere další stejně velký vzorek a následně případně počet chybných podpisů zprůměruje a odečte. Do 24. listopadu budou moci adepti odstranit chybné údaje na kandidátkách, nebude ale možné dodávat chybějící podpisy.

Stát zaplatí za organizaci prezidentských voleb podle rozpočtu zpracovaného vnitrem asi 800 milionů korun. Peníze budou využity například na odměny volebních komisařů nebo na tisk hlasovacích lístků. První kolo voleb se bude konat 13. a 14. ledna a případné druhé o dva týdny později.