NSS se zastal Romů pronásledovaných za války na Slovensku

Nejvyšší správní soud (NSS) se zastal Romů, kteří se za druhé světové
války na Slovensku museli ze strachu z perzekuce ukrývat, a nyní proto
požadují odškodnění podle zákona o poskytnutí jednorázové částky účastníkům
národního boje za osvobození. Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) by
podle soudců NSS neměla požadovat přehnaně mnoho důkazů a svědectví,
pronásledování Romů je totiž historicky nezpochybnitelná skutečnost. Soud
verdikt zveřejnil v novém čísle sbírky svých klíčových rozhodnutí.

"Romové na Slovensku byli oběťmi rasového pronásledování. Jde o skutečnost
obecně známou, kterou není třeba prokazovat," uvedli soudci v odůvodnění. K
nároku na odškodné postačí tvrzení žadatele, že se skutečně skrýval na
Slovensku, a listinné důkazy, například dvě věrohodná svědectví.

Podle Nejvyššího správního soudu je po 60 letech velmi obtížné konkrétní
romské osudy na Slovensku dohledávat. "V této důkazní nouzi je třeba
vycházet z tvrzení žadatelů, neboť tato tvrzení, pokud jsou v souladu s
historickými možnostmi a skutečnostmi, nelze vyvrátit," napsali soudci.

NSS se zabýval případem Roma, jenž se narodil v roce 1941 na západním
Slovensku a nyní je českým občanem. Podle dvou písemných svědectví se jako
malé dítě s celou rodinou a dalšími Romy asi pět měsíců – od příchodu
německých vojsk do osvobození – skrýval v lesích. Spali prý v senících, u
krmelců a v zemljankách. "Zimou a hladem umírali bez možnosti lékařské
pomoci a církevního zaopatření," napsala jedna svědkyně.

ČSSZ v roce 2005 odmítla vyplatit odškodné, které by v mužově případě činilo
60.000 korun. Rom prý nedoložil věrohodně přesnou dobu a místo ukrývání a
průběžně poskytoval různé údaje. Mužovu žalobu pak zamítl Krajský soud v
Brně. Nejvyšší správní soud mu kauzu vrátil k novému projednání.

Soudci NSS při zkoumání kasační stížnosti čerpali informace z pojednání
historika Petra Lhotky o situaci Romů na Slovensku za druhé světové války.
Jejich perzekuce prý začala už po vyhlášení samostatnosti země. Situace se
ještě prudce zhoršila po příchodu Němců v roce 1944. Konaly se hromadné
popravy Romů, vypalování osad, vznikly internační tábory v Ústí nad Oravou a
Dubnici nad Váhem. Životní podmínky tam byly katastrofální.