NS odmítl dovolání sedmi neonacistů za první máj 2007 v Brně

Nejvyšší soud (NS) odmítl dovolání sedmi příznivců neonacismu, potrestaných
za podporu a propagaci neonacismu na prvomájovém shromáždění Národního odporu v
Brně v roce 2007. Tomáše Plisku, svolavatele akce, která se zvrhla v bitku s
policií, poslaly brněnské soudy na dva roky do vězení, ostatní vyvázli s
mírnějšími tresty.

NS rozhodl na jaře bez veřejného jednání, teprve nyní ale verdikt s
odůvodněním zpřístupnil v elektronickém archivu.

"Je zjevné, že obvinění svou účastí na shromáždění hnutí Národní odpor
aktivně propagovali a podporovali ideály hlásané hnutím Národní odpor tím, že se
zúčastnili průvodu, skandovali hesla, případně nesli transparenty," stojí v
rozhodnutí senátu s předsedou Jindřichem Urbánkem. Pliska navíc akci uspořádal.

Prvomájovou akcí se shodou okolností letos v březnu zabýval také Nejvyšší
správní soud. S konečnou platností potvrdil, že shromáždění extrémní pravice a
neonacistů z Národního odporu bylo rozpuštěno oprávněně. Soudci tehdy zamítli
kasační stížnost dalšího z organizátorů Filipa Hanáka, který si stěžoval na
údajně nezákonný postup Úřadu městské části Brno-střed.

Pliska s šesti dalšími potrestanými muži v dovoláních zpochybňovali to, zda
lze jejich počínání hodnotit jako podporu neonacismu. Polemizovali také s
výkladem pojmu neonacismus. Zopakovali též častou obhajobu, že Národní odpor ve
skutečnosti neexistuje jako soudržné a činné hnutí. S tím však Nejvyšší soud
nesouhlasil.

"Není pochyb o tom, že Národní odpor je skutečně hnutím, byť
decentralizovaným do různých buněk, jehož členové o sobě vědí, vzájemně se
setkávají a společně pořádají akce, kterých se zúčastňují," uvedli soudci v
rozhodnutí. Extremistům nyní zbývá spíše teoretická možnost podat ústavní
stížnost. Pliska ji zatím podle mluvčí Ústavního soudu Jany Pelcové nepodal.

Brněnská bitva patřila k největším střetům mezi extremisty a policií v Česku.
Tehdejší tajemník radnice Brno-střed Radovan Novotný plánovaný pochod rozpustil
těsně před začátkem, a to kvůli chování účastníků a symbolice Národního odporu
na transparentech či oděvech. Shromáždění se pak zvrhlo ve velké střety
extremistů s policií. Asi 500 radikálů bojovalo s těžkooděnci v ulici Bašty, na
svazích Petrova a v okolí hlavního železničního nádraží. Na místě byli i
zranění.

Zákaz, k němuž dal odborné stanovisko politolog Miroslav Mareš, neonacisté
nerespektovali a nerozešli se. Policisté je proto začali vytlačovat úzkou ulicí
Bašty, kde se průvod formoval. Demonstranti se bránili kameny a plastovými
tyčemi, na nichž původně měli vlajky. Několikrát se jim podařilo policii
přetlačit, jejich odpor zlomilo až vodní dělo a těžkooděnci, kteří vytlačili
neonacisty přes Petrov na Nové sady, kde se demonstranti po dalších střetech
později rozešli.

Sedm odsouzených patřilo k nejaktivnějším účastníkům. Nesli prapory nebo
skandovali hesla propagující Národní odpor. Důkazem se staly videozáznamy akce.