Nové výpovědi k tragédii u jezera Lhota ukazují na nepřesnost původních svědectví, upozorňuje časopis Respekt
Podle nových zjištění reportérky časopisu Respekt se okolnosti tragédie, kdy před dvěma týdny utonuli dva sedmiletí vietnamští chlapci u jezera Lhota, odehrály jinak, než jak popisují někteří svědci. Ivana Svobodová o tom informuje v podrobném článku “Anatomie jedné tragédie”.
Svědci události odpočátku upozorňovali na nezájem a selhání zaměstnanců areálů koupaliště. Podle nich ignorovali situaci a k matkám se chovali neuctivě kvůli jejich vietnamské národnosti. Časopis Respekt následně provedl důslednou rekonstrukci celého neštěstí, z něhož vyplývá, že řada tvrzení některých svědků je nepřesná nebo přímo nepravdivá. Reportérka Respektu navštívila místo incidentu, mluvila s personálem, svědky i otcem jednoho z chlapců, který však na místě nebyl přítomen.
Podle zjištění časopisu Respekt rodiče dětí v době tragédie předpokládali, že jsou oba chlapci na souši, nikoli ve vodě. Strach, že se děti ztratily někde mimo vodu, komunikovali i se zaměstnanci areálu. I z toho důvodu se prý personál nezaměřil na prohledávání jezera.
Plavací kruhy obou chlapců se navíc našly na pevnině, nikoli ve vodě. Informace, že měly zůstat na hladině, se měla rozšířit až poté, co byly ve zprávách na TV Nova použity ilustrační záběry kruhů na vodě. Záběry použité v televizní reportáži ale neodpovídaly skutečnosti. Výpověď svědkyně, která hovořila o tom, že se měla matka jednoho z chlapců jen na chvíli od vody otočit a pak spatřit jen prázdné kruhy, byla tedy nepřesná a ovlivněná reportáží.
Podle informací zjištěných časopisem Respektu personál koupaliště poprvé ohlásil těsně poté, kdy přišli rodiče dětí jejich ztrátu oznámit do kanceláře. Není zatím jasné, jak dlouho rodiče hledali děti sami. Žena v kanceláři měla podle Respektu ihned po oznámení od rodičů chlapců rozhlasem vyhlašovat jejich jména a následně přizvat i otce jednoho z chlapců, který v rozhlasu vyvolával jména chlapců vietnamsky. Bála se prý, že chlapci česky vysloveným jménům nebudou rozumět.
Svědkyně, které o neštěstí hovořily v televizní reportáži, ale uvedly, že se chlapci ztratili dvě hodiny předtím, než došlo vůbec k prvnímu vyvolávání rozhlasem. Při dalším rozhovoru s reportérkou časopisu Respekt ovšem připustily, že čas nemusí být přesný. Tragédie a to, co po ní následovalo, mohlo proběhnout později, než se domnívaly.
Podle slov tiskové mluvčí mělnické policie Evy Hašlové navíc první telefonát přijali policisté už okolo půl třetí, tedy o půl hodinu dříve, než jak popisovali někteří svědci. Pravdivé není ani tvrzení jedné ze svědkyň, která událost popsala pro TV Prima tak, že ona byla první, kdo zavolal policii. Podle policie ji totiž jako první volala obsluha jezera.