Nové složení Rady vlády pro záležitosti romské menšiny: Vláda jmenovala 13 nových členů, zmocněnkyně Fuková plánuje nový způsob práce
Vláda dnes na svém zasedání na doporučení vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny Lucie Fukové jmenovala 13 nových občanských členů Rady vlády pro záležitosti romské menšiny. Složení Rady se tak výrazně změnilo a ze současných občanských členů zůstali v radě pouze čtyři. Celkově bude mít rada 34 členů, z toho 17 občanských členů, z nichž je 16 Romů. Členkou rady je také Lucie Fukové z pozice zmocněnkyně a Jana Horváthová jako ředitelka Muzea romské kultury.
Výběr kandidátů probíhal prostřednictvím nominačního procesu, kdy Úřad vlády ČR v květnu 2023 zveřejnil na svých webových stránkách výzvu k podávání nominací kandidátek a kandidátů na členství. Podle předkládací zprávy ke jmenování bylo podáno 23 nominací, 1 nominace byla podána po stanoveném termínu a 1 kandidát vzal svou nominaci zpět.
Na základě podaných nominací bylo zmocněnkyní vlády pro záležitosti romské menšiny Lucií Fukovou vybráno a doporučeno předsedovi Rady, resp. předsedovi vlády, jmenovat členy Rady 13 kandidátů, z toho 1 uchazeč je již současným členem Rady a bude mu prodlouženo jeho funkční období.
Členy Rady zůstávají Gwendolyn Albert, Alena Gronzíková, Martin Kaleja a Vladimír Čermák.
“Gratuluji ke jmenování novým členům a členkám občanské části Rady pro záležitosti romské menšiny. Jsem velice ráda, že Vláda ČR schválila moje doporučení ke jmenování členů a členek občanské části Rady vlády pro záležitosti romské menšiny. Gratuluji všem nováčkům ke jmenování a děkuji i všem dalším, kteří se přihlásili, a nakonec nebyli vybráni,” uvedla ke jmenování pro zpravodajský server Romea.cz Lucie Fuková.
“Je důležité, aby občanská část Rady pro záležitosti romské menšiny byla opravdu silná a aktivní, aby přinášela nejen osobní zkušenosti s tím, jak se v Česku žije Romům, ale především expertízu s doporučeními a návrhy změn v různých oblastech,” dodala Fuková s tím, že noví členové Rady mají zázemí např. v oblasti neziskového sektoru, vzdělávání, sociálních službách, kulturních aktivitách, v komunitní práci i ve státní správě a samosprávě.
Podle Lucie Fukové byli členi a členky vybíráni také s ohledem na to, aby své zastoupení měla i olašská komunita a Sinti Romové.
“V nejbližší době se s občanskou částí Rady setkám, abychom plánovali krátkodobé i dlouhodobé cíle a také se shodli na tématech, která jsou v tuto chvíli nejdůležitější. Také bych ráda zavedla nový způsob práce – aby na jednom tématu pracovali dva členové či členky Rady v tandemu, tedy ve dvojici,” nastínila plány rady Lucie Fuková.
“Čeká nás spousta důležitých věcí – budeme se zabývat stále málo připomínaným romským holokaustem, revizí Strategie romské integrace, snahou o přijetí definice anticiganismu, doporučením k desegregaci ve vzdělávání a k revizi Rámcových vzdělávacích programů, participací Romů ve veřejném prostoru a dalšími úkoly. Věřím, že se nám s nově obměněnou Radou podaří posunout klíčová témata. Zastoupení v tomto důležitém orgánu je důkazem participace Romů na nejvyšší úrovni v ČR. Držím palce,” uvedla na závěr svého vyjádření pro zpravodajský server Romea.cz zmocněnkyně vlády pro záležitosti romské menšiny Lucie Fuková.
Noví členové Rady vlády pro záležitosti romské menšiny
Adam Milan
Vystudoval obor sociální pedagogika na Univerzitě Karlově a získal titul Bc. Od roku 2002 pracuje jako terénní sociální pracovník Statutárního města Chomutov. Mezi jeho oblasti zájmu patří, mimo otázky sociálního začleňování na lokální úrovni, mezinárodní politiky vztahující se k integraci Romů, sociální služby a sport.
Dancso Marian
Je učitelem na základní škole v Litvínově – Janově, kde se v současné době nachází, pravděpodobně, největší sociálně vyloučená lokalita v České republice. Kromě vzdělávání romských dětí má rovněž rozsáhlé zkušenosti s fungováním samosprávy, kdy dlouhodobě zastává post zastupitele města Lom. V této souvislosti se snaží o emancipaci romské menšiny a přímé zapojení jejích členů do rozhodovacích procesů. Jeho dlouhodobým cílem je rovněž prosazování konceptu společného vzdělávání a jeho implementace v praktickém životě.
Daniel Jiří
Vystudoval obor sociální pedagogika na Masarykově univerzitě a získal titul Bc. Od roku 2021 pracuje jako vedoucí sociální služby Centra sociálních služeb Statutárního města Brno. Kromě expertízy v oblasti sociálních služeb patří mezi jeho oblasti zájmu také komunitní organizování a vzdělávání. Věnuje se také dalším participačním tématům jako je zdraví či bydlení.
Dunková Růžena
Vystudovala obor sociální práce na Ostravské univerzitě a získala titul Bc. Má dlouholeté a expertní zkušenosti v oblasti komunitní práce. Od roku 2009 působí v Diecézní charitě ostravsko-opavské, kde v současné době zastává pozici vedoucí komunitní práce. V souvislosti s jejím působením v oblasti komunitní práce patří mezi její další oblasti zájmu např. networking, participace Romů, anticiganismus či prevence patologických jevů.
Kandráč Ivan
Pracuje jako terénní sociální pracovník v organizaci ARGO, Společnost dobré vůle Zlín, z.s., kde se od roku 2016 věnuje zmocňování a integraci romské menšiny. Díky svému dennodennímu kontaktu s romskou menšinou se zároveň věnuje např. zviditelňováním romské kultury a romštiny. Zkušenosti s prací s dětmi a mládeží získal jako lektor hudební výchovy na ZŠ Masarykova ve Valašském Meziříčí. Spolupracuje se samosprávami ve Zlínském kraji a s tamním krajským úřadem.
Karika Karel
Má rozsáhlé zkušenosti nejen ze samosprávy , když působil jako místostarosta jednoho z městských obvodů Statutárního města Ústí nad Labem, ale i ze spolkové činnosti. Působil jako člen výboru pro národnostní menšiny a sociálního výboru Ústeckého kraje. V současné době se věnuje pomoci ukrajinským uprchlíkům ve spolku Romano jasnica. V Radě by se rád věnoval rozšiřování spolupráce se samosprávami, vzdělávání, boji proti rasismu resp. anticiganismu a podpoře sociálního začleňování.
Lakatoš Enrico
V roce 2023 složil maturitní zkoušku v oboru Veřejnosprávní činnost, přičemž se již během svého studia věnoval práci s dětmi a mládeží, zejména pak jejich edukaci v oblasti romské kultury, především olašské, a romského jazyka. Byl rovněž členem žákovské Rady Pardubického kraje a členem organizace Mladí diplomaté. V Radě bude zastupovat Olašské Romy, což je jedna z nejrozšířenějších větví co do počtu Romů v rámci České republiky.
Miko Michal
Působí jako ředitel střechové romské organizace RomanoNet, z. s. Má zkušenosti s prací Evropské komise, která spolupracuje s významnými neziskovými organizacemi členských států, jako je právě RomanoNet, z. s. Má expertízu v mezinárodních otázkách, zejména pak zkušenosti s tvorbou advokačních aktivit ve vztahu k politice Evropské unie a postavení Romů.
Murka Rudolf
Je předsedou Spolku Romů a Sintů ČR a pochází z rodiny původních českých Romů, kteří byli během druhé světové války tvrdě perzekuováni. I vzhledem ke svému původu se aktivně zapojuje do veřejných připomínek romských obětí holocaustu a snaží se o dosažení adekvátního odškodnění jeho romských obětí.
Ščuka Petr
Pracuje jako výkonný ředitel organizace Identity Prague, z. s., jejímž účelem je všestranný rozvoj etnických menšin a dosažení harmonického soužití příslušníků romské a dalších menšin s majoritní společností v České republice. Má zkušenosti s realizací několika projektů zaměřených na romskou menšinu, při kterých spolupracoval např. s Úřadem práce ČR nebo městskou částí Praha 14. Věnuje se rovněž sociálním službám, prevenci patologických jevů nebo rozvoji romského jazyka a boji proti anticiganismu.
Ščuka Tomáš
Je současným členem Rady, který by rád obnovil členství o další funkční období. Věnuje se zejména dětem a mládeži, vede např. Pracovní skupinu pro mládež a další politiky EU vůči Romům, která je zřízena Radou. V rámci projektové činnosti spolupracoval s Radou Evropy a absolvoval několik stáží v institucích Evropské unie. Je zakladatelem romské organizace Romani Hub.
Tippan Rudolf
Je metodikem prevence předčasných odchodů ze vzdělávání na Krajském úřadě Karlovarského kraje. Zároveň pracuje jako sociální pracovník KSK centra, o.p.s. v Karlovarském kraji, kde se věnuje zaměstnanosti, prevenci sociálně patologických jevů, vzdělávání a kultuře. Má zkušenosti se sociální prací napříč různými odvětvími, např. azylový dům pro matky s dětmi nebo nízkoprahové zařízení pro děti a mládež.
Tišer David
Založil a řídí organizaci ARA ART, z. s., zaměřující se na romskou LGBTQ+ menšinu a problematiku tzv. vícečetné diskriminace. V této oblasti je jednou z nejvýraznějších osobností, přičemž své zkušenosti uplatnil také při zakládání Evropské romské LGBTQ+ platformy. Za své aktivity byl také několikrát oceněn např. organizací Charta 77 nebo Muzeem romské kultury.
