NKÚ: Školství nebylo na inkluzi připravené, v sociálně vyloučených lokalitách obce peníze nečerpají

Školy ani učitele ministerstvo školství na inkluzi dostatečně nepřipravilo, uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Jeho prověrka také zjistila, že společné vzdělávání dětí v běžných školách je finančně závislé na penězích z Evropské unie (EU). Podporu získaly v některých případech i projekty, u kterých není jisté, že handicapovaným či jinak znevýhodněným žákům pomohou. Na inkluzi ve vyloučených lokalitách se vyčerpala jen polovina připravených peněz především kvůli nezájmu obcí. Výsledky prověrky NKÚ zveřejnil v tiskové zprávě. Podle ministerstva školství posuzoval NKÚ inkluzi bez širší znalosti problematiky. Reakci dalších dotčených subjektů ČTK zjišťuje.

Nejvyšší kontrolní úřad prověřil podporu na společné vzdělávání žáků v ČR v letech 2015 až 2019. Peníze na ni rozdělovaly ministerstvo školství (MŠMT), ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) a hlavní město Praha z evropských fondů i ze státního rozpočtu. Do poloviny loňského roku to bylo přes 32 miliard korun. NKÚ prověřil konkrétní projekty, které z programů získaly více než devět miliard korun.  

Systémové změny vzdělávacího systému začaly už v roce 2009, klíčová pro inkluzi byla však změna legislativy, kterou spustilo MŠMT v roce 2016.

“Nezvládlo ale včas připravit pedagogy v běžných školách na práci s žáky s různými speciálními potřebami. Samotné projekty na vzdělávání pedagogů a metodickou podporu tak běží fakticky až od roku 2018,” uvedli kontroloři. Problémem je podle nich i to, že na odborníky jako školní psychology nebo speciální pedagogy získají školy podporu jen po dobu trvání dotovaných projektů.

Inkluze je tak do velké míry závislá na evropských dotacích. NKÚ ministerstvu vytýká to, že dosud nedokázalo zajistit další zdroj peněz na tyto služby, přitom se za posledních deset let zvýšil počet žáků se speciálními potřebami o více než polovinu.

“Pokud bude tento trend pokračovat, porostou i finanční nároky na to, aby měli všichni žáci zajištěn rovný přístup ke vzdělávání,” uvedli kontroloři.

“Zpráva NKÚ na celou věc společného vzdělávání nahlíží velmi jednostranně a zejména bez širší znalosti celé problematiky, což negativně ovlivňuje její závěry,” řekla mluvčí MŠMT Aneta Lednová. Úřad podle ní souhlasí s tím, že je potřeba podporu znevýhodněných zefektivnit. Je připraven to udělat mimo jiné na základě zjištění školní inspekce a poznatků škol a školských poraden, dodala.

Inkluze by měla pomoci třeba i žákům z chudých rodin. Na podporu těchto žáků MŠMT vyčlenilo z operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV) téměř 1,7 miliardy korun. Vyčerpala se jen polovina, důvodem je zejména nezájem obcí se sociálně vyloučenými lokalitami.

U některých projektů pak podle NKÚ není jasné, jak dětem pomohou. Například u projektu zaměřeného na inkluzi v sociálně vyloučených lokalitách, který získal podporu téměř 229 milionů korun. Vede jej Agentura pro sociální začleňování. Dopad na žáky a rodiče se vůbec nesleduje. Navíc jsou podle NKÚ obyvatelé vyloučených lokalit zapojeni do projektu jen minimálně a podobné je to i se zapojením škol. “V konečném důsledku tak agentura z dotace financuje svou vlastní činnost,” uvedli kontroloři.

O dopady legislativní změny v souvislosti s inkluzí na běžné základní školy se NKÚ zajímal prostřednictvím dotazníku. Oslovil 3 842 těchto škol a do průzkumu se zapojilo 47 % z nich. Žádné žáky se speciálními potřebami neměla jen 3 % dotázaných škol.

Z šetření vyplynulo, že překážkami pro úspěšnou inkluzi jsou podle dotazovaných škol nadbytečná administrativa, vysoké počty žáků v třídách a nedostatečné vybavení tříd a škol. Školy také nemají dostatek kvalifikovaných asistentů pedagogů. Speciální pedagogiku absolvovala jen 3 % z nich a celkově je vysokoškolsky vzdělaných asistentů na dotazovaných školách jen necelých 16 %. Výrazně se pak liší vzdělanost asistentů v jednotlivých krajích. Většina dotazovaných škol také není spokojena s tím, že je financování odborných pracovníků ve školách hrazeno jen z evropských fondů. Tato závislost může znamenat do budoucna problém.

Jaké jsou překážky a úspěchy inkluze?

 

 

Jak to ve školách vypadá?

 

 

Jaká je spokojenost se zapojením asistentů pedagoga?

 

 

Jak školy vnímají metodickou podporu a zajištění financování?