Nikola Taragoš: Kvůli opakujícím se útokům proti Romům budeme usilovat o odvolání Stanislava Křečka z funkce. Ombudsman sociálně vyloučeným lokalitám nerozumí, jde o populismus

Podle veřejného ochránce práv Stanislava Křečka mohou za situaci v sociálně vyloučených lokalit především jejich obyvatelé. Podle Křečka tito lidé nemají žádnou snahu svou situaci změnit a devastují jeden poskytnutý byt za druhým. Stanislav Křeček takto reagoval na aktuální zjištění Agentury pro sociální začleňování o životních podmínkách obyvatel sociálně vyloučených lokalit. S výroky ostře nesouhlasí ředitel organizace Romodrom Nikola Taragoš a nejen kvůli těmto výrokům chce usilovat o odvolání Křečka z funkce.

Podle Agentury pro sociální začleňování trápí obyvatele sociálně vyloučených lokalit především dluhy a exekuce, které představují jednu z největších překážek získání práce.

“Dlužníci jsou demotivovaní, protože si kvůli vysokým odvodům odnášejí za práci pouze minimální mzdu. Výjimečné však nejsou ani případy, kdy kvůli četným srážkám odmítají zájemce samotní zaměstnavatelé – administrace exekucí pro ně představuje vysokou zátěž ve vedení personální agendy,” uvádí se v tiskové zprávě Agentury.

Podle veřejného ochránce práv Stanislava Křečka si však za svou situaci obyvatelé mohou sami.

“Ve vyloučených lokalitách bydlí hlavně ti, kteří ke vzniku a existenci vyloučených lokalit přispívají a to rozhodující měrou. Lidí bez práce, kteří uvízli v systému nárokových sociálních dávek, lidé bez i základního vzdělání a bez snahy na tom něco změnit, nebo alespoň se přičinit o změnu způsobu života vlastních dětí, lidé devastující jeden poskytnutý byt a dům za druhým,” napsal na serveru Aktuálně.cz Stanislav Křeček.

S tím nesouhlasí ředitel organizace Romodrpm Nikola Taragoš, který zároveň potvrzuje zjištění Agentury pro sociální začleňování.

“My se v této oblasti dlouhodobě pohybujeme a je vidět, že v případě projektů na podporu bydlení, kde sociálně slabým klientům zajišťujeme standartní bydlení, odchází následně zhruba polovina lidí z dávkového systému. Stávají se ekonomicky aktivními, to znamená, že už nečerpají ze systému, ale naopak do něj přispívají. A mění se jim i další vrstvy života, ve vztahu k vzdělávání dětí a tak podobně,” popsal své zkušenosti pro zpravodajský server Romea.cz Nikola Taragoš.

“Například v projektu Housing First v Moravskoslezském kraji se v loňském roce přihlásilo zhruba 130 zájemců o bydlení, z toho 27 jsme ubytovali v rámci projektu, dalších 10 mimo projekt.  A z toho více než polovinu se nám podařilo zaměstnat. Vzhledem k zabydlení rodin se z ústavní východy vrátilo 7 dětí. Náklady na jedno dítě v ústavní výchově činí přibližně 25 – 35 000 měsíčně. To znamená, že jsme státu uspořili bezmála čtvrt milionu korun za měsíc, což činí více než 2,5 miliónů ročně,“ vypočítal Taragoš.

Stanislav Křeček ve svém článku zmiňuje i Martina Šimáčka, který již dříve popsal, jak v devadesátých letech sociálně vyloučené lokality vznikly, když byli Romové řízeně stěhováni z center měst na okraj. Křeček za to Šimáčka chválí, že takto přiznal, že existuje souvislost mezi vyloučenými lokalitami a Romy.

“Přiznání souvislosti mezi vznikem vyloučených lokalit a romskou menšinou, která je faktem i když ji mnozí salonní ochránci lidských práv popírají, slouží panu Šimáčkovi ke cti, ale zdaleka to nevystihuje realitu. Vždyť přece každý ví, že tyto lokality nebyly vždy “vyloučené“ a staly se zdevastovanými a vyloučenými součástmi našeho života až „činností“ zcela konkrétních lidí,” napsal Křeček.

Podle Nikoly Taragoše je z takového vyjádření jasně vidět neodbornost současného veřejného ochránce práv.

“Pan Křeček panu Šimáčkovi přičítá k dobru, že řekl, že existuje souvislost mezi vyloučenými lokalitami a romským etnikem. To musím také potvrdit a je to bohužel tak proto, že jsou tito lidé vylučování ze společnosti právě kvůli své etnicitě. A tady vidíme velké nepochopení a neodbornost pana Křečka k předmětnému tématu. Upřímně si myslím, že nejde jen o neodbornost, ale je tam velká část populismu a nejsmutnější je zneužívání tohoto tématu, k vlastní prezentaci, v rámci společnosti. Jsou to pro mě laciné body, které se snaží tímto názorem získávat. Ale jak říkám, především tomu tématu nerozumí, a proto ho interpretuje, spíše tedy desinterpretuje v tomto kontextu. Ano, sociálně vyloučení a Romové jsou velmi blízko sebe, protože jsou vylučováni právě proto, že jsou Romové,“ vysvětlil pro zpravodajský server Romea.cz ředitel organizace Romodrom.

Podle Křečka i za segregované školství mohou romští rodiče, i když tady přiznává stejnou míru zavinění i neromům.

“K vyloučeným lokalitám neodmyslitelně patří segregované školství, k němuž stejnou mírou přispívají rodiče romských i neromských dětí. A elitářské pohrdání praktickými školami, které poskytovaly a poskytují alespoň něco,” napsal Stanislav Křeček.

Podle Nikoly Taragoše nejsou tyto výroky současného veřejného ochránce práva Stanislava Křečka ojedinělé. “Již loni jsme na jeden z jeho útoků reagovali společně s dalšími organizacemi otevřeným dopisem Evropské komisi,” uvedl Taragoš s tím, že odpověď komise bude brzy zveřejněna.

“Vzhledem k dosavadním výrokům pana Křečka se necítíme dostatečně zastoupeni v rámci jeho pozice a budeme usilovat o jeho odvolání,“ uvedl pro zpravodajský server Romea.cz ředitel organizace Romodrom Nikola Taragoš.