Neziskovky chtějí zpět peníze z EU na pomoc potřebným, které Babišova vláda převedla do dopravy
Ministerstvo dopravy má v příštích týdnech prověřit, zda by nemohlo část svých evropských dotací přesunout zpět do Evropského sociálního fondu (ESF+) na pomoc potřebným. Novinářům to po schůzce zástupců neziskových organizací s premiérem Petrem Fialou (ODS) a ministrem práce Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) o využití financí z EU řekla Iva Kuchyňková z Charity ČR. Podle ní to na dnešním společném jednání přislíbil premiér. Výsledky by mohly být do pár týdnů. Nevládní organizace opakovaně žádaly vrácení peněz z jiných fondů zpátky do ESF+.
“Bylo přislíbeno, že se pan premiér bude tématem zabývat, že prošetří na ministerstvu dopravy, zda by bylo možné ještě nějaké prostředky uvolnit a převést do ESF+,” uvedla Kuchyňková. Dodala, že Jurečka přislíbil, že bude vyjednávat o případném využití výnosu z emisních povolenek na sociální projekty. Výsledky by se zástupci neziskových organizací měli dozvědět na dalším jednání v říjnu. “Nevíme, kolik finančních prostředků a zda vůbec nějaké se podaří vrátit. Pozitivní je, že připustili nějakou diskusi a hledání zdrojů,” dodala Kuchyňková.
Setkání s předsedou vlády Petrem Fialou a ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou se zúčastnili zástupci a zástupkyně iniciativy Za bydlení, Charity Česká republika, Platformy pro sociální bydlení, Člověka v tísni, Fokusu Praha, Asociace komunitních služeb, Migračního konsorcia a Asociace organizací v oblasti vězeňství.
Část peněz z ESF+ do jiných fondů převedla v minulém volebním období tehdejší vláda Andreje Babiše (ANO). Jde o 270 milionů eur (nyní zhruba 6,6 miliardy korun) na prevenci a další podpůrné služby pro rodiny a děti v tísni, lidi v bytové nouzi, s duševní nemocí či postižené. Organizace na pomoc potřebným to kritizovaly, poukazovaly na “lití peněz do betonu”. Po Fialově kabinetu požadovaly vrácení sumy do ESF+. Jurečka ČTK v pondělí řekl, že k tomu “není většinová vůle koaličních partnerů”.
„Alokace v ESF+ stále chybí. V zásobníku visí projekty, které by pomohly v souladu s národními strategiemi mnoha lidem. V době, kdy čelíme socio-ekonomické krizi se mnoho rodin i jednotlivců dostává do složité situace, kterou nezvládají sami řešit. Nejedná se jen o ty, kteří dříve čelili chudobě a vyloučení. Dnes se jedná i o ty, kteří dříve žádnou pomoc nepotřebovali. Rodiny neúplné i úplné, děti a mládež, senioři, osoby se zdravotním postižením, lidé chudí a zadlužení, nebo v ohrožení, že přijdou o bydlení, se nebudou mít na koho obrátit. Pokud naše vláda zanedbá prevenci, budoucí pomoc lidem, kteří se propadnou na dno, bude naši republiku stát mnohonásobně více,“ dodala Iva Kuchyňková z Charity ČR a iniciativy Za bydlení v tiskové zprávě zaslané zpravodajskému serveru Romea.cz.
ČR může v letech 2021 až 2027 z Evropského sociálního fondu (ESF+) získat asi 2,4 miliardy eur (nyní asi 58,7 miliardy korun). Peníze se mají využít na podporu zaměstnanosti, na sociální služby a začleňování, na budování kapacit pro výzkum a vývoj i na vzdělávání. Ministerstvo práce, pod které spadají sociální služby, rozděluje evropské dotace z ESF+ v programu Zaměstnanost+. Má v něm na sedmileté období 1,5 miliardy eur (nyní v přepočtu 36,7 miliardy korun).
Vláda rozhodla také o zvýšení podílu na spolufinancování evropských projektů. Zástupci kabinetu dnes na jednání potvrdili, že neziskové organizace budou mít pětiprocentní spoluúčast.
Nevládní neziskové organizace a jejich zastřešující asociace konzistentně varují před možnými negativními dopady u veřejně prospěšných služeb v důsledku zvýšení míry spolufinancování EU fondů, které mají zajistit realizátoři, včetně nevládních neziskových organizací . Zástupci a zástupkyně neziskových organizací na jednání s předsedou vlády a ministrem práce a sociálních věcí ocenili, že vláda nakonec neodsouhlasila výrazné navýšení míry spolufinancování u NNO, které v návaznosti na konsolidační rozpočtový balíček původně navrhoval ministr financí. Poukázali ale na to, že i 5% spolufinancování je absolutní hrana únosnosti a je nutné, aby MPSV mohlo některé výzvy, například ty určené na prevenci, vypisovat s 0% spoluúčastí.
