Neziskové organizace: Některé země EU ztěžují možnost žádat o azyl. Týká se to i České republiky
Některé země ze středu a východu EU ztěžují uprchlíkům možnost požádat na
svém území o azyl. Přístup k ochraně zkomplikovaly zvýšené kontroly, postup
policie i výstavba zábran na hranicích. Uvádí to zpráva s názvem
Vyhozeni ze
dveří, která popisuje přístup běženců k ochraně v Česku, Maďarsku, Polsku,
Slovinsku a Bulharsku. Na tiskové konferenci v Praze ji představili
zástupci neziskových organizací z několika států. Česká cizinecká policie se
ohradila proti tomu, že by ztěžovala či mařila snahu cizinců žádat v ČR o azyl.
Označila to za nesmysl.
Na vypracování zprávy se vedle české Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU)
podílely helsinské výbory z Maďarska a Bulharska, Helsinská nadace pro lidská
práva z Polska a Právně informační centrum pro neziskové organizace ze
Slovinska. Všechny organizace jsou součástí zastřešujícího evropského výboru pro
uprchlíky (ECRE).
"Vidíme podobné problémy při jednání s uprchlíky v zemích střední Evropy a na
balkánské cestě. Státy nechtějí, aby přes ně lidé chodili, aby se tam usadili,
odmítají přerozdělení uprchlíků. Omlouvají to pak tím, že lidé stejně nechtějí
zůstat," uvedl šéf OPU Martin Rozumek. Podle něj se některé země odvolávají na
mezinárodní legislativu, aby mohly uprchlíky ze svého území vracet do jiných
států.
Podle mezinárodních pravidel by měli uprchlíci podat žádost o azyl v první
zemi EU, do níž vstoupí. ČR tak vrací zadržené cizince bez řádných dokladů do
okolních států, vnější hranici má jen na letišti. Podle zástupců organizací není
v některých zemích výjimečné ani "násilné vyhazování" uprchlíků z území, jinde
jim policie neumožní žádost o azyl podat.
Mluvčí české cizinecké policie Kateřina Rendlová uvedla, že odepření vstupu
je zákonný prostředek. Loni ho policie využila u 369 lidí s padělanými doklady,
bez víz či jiných povolení, o azyl nežádali. Nejčastěji to byli lidé z
Ázerbájdžánu, Iráku, Ruska a Gruzie, upřesnila Rendlová. "Je naprostý nesmysl,
že by cizinecká policie jakkoliv ztěžovala, nebo dokonce mařila snahu cizinců
požádat v České republice o azyl," dodala mluvčí. Podle ní cizinci o azyl v
Česku nežádají, protože by pak neměli možnost usilovat o ochranu v zemi pro ně
atraktivnější. Raději se prý vrací do vlasti a pokusí se přicestovat znovu
jinudy.
Pracovníci OPU sledovali situaci na pražském letišti, v jehož budově je
přijímací centrum pro uprchlíky. "Překážky, které jsme viděli, mají dva scénáře.
První se týká lidí, kteří přiletí bez platných dokladů, druhé těch, co mají víza
a pasy v pořádku," uvedla Franková. Popsala případ mladíka ze Srí Lanky. I když
při kontrole stále anglicky opakoval slovo "uprchlík", bez řádných dokumentů
skončil v cele a musel se vrátit do vlasti, přestože byl obětí mučení. Jako
druhý příklad zmínila případ dvojice jezídů a jejich čtyř dětí. Rodina přijela s
platnými vízy, která získala v Irbílu. Byla zadržena. Personál ji chtěl vrátit
zpět.
Podle Anikó Bakonyi z Maďarského helsinského výboru nevpuštění uprchlíků do
země či jejich odvážení a neumožnění žádosti o azyl vypadá jako obvyklý postup.
"Vybrali jsme pro zprávu motto: Vyhozeni ze dveří. Je to dobrá metafora," uvedla
Bakonyi. Dodala, že ploty na hranicích uprchlíky od vstupu do zemí neodradí, jen
zvýší jejich nebezpečí.
Organizace žádají zavedení monitoringu postupu na hranicích. Chtějí vědět,
jak se procedura s uprchlíky odehrává. Zdůrazňují, že by se i při zvýšených
kontrolách měla dodržovat lidská práva.
Podle údajů Eurostatu Česko patří v EU k zemím, kde cizinci žádají o azyl
nejméně. Zatímco v osmadvacítce připadá na milion obyvatel v průměru 702 lidí,
kteří poprvé usilují o získání ochrany, v ČR je jejich množství pětadvacetkrát
menší. Na milion lidí bylo loni ve třetím čtvrtletí 28 žadatelů.
