Neziskové organizace čelí hospodářské krizi, žádají systémová řešení
Ministr Kocáb se zúčastnil tiskové konference nejvýznamnějších asociací
neziskových organizací ČR k zahájení kampaně Nevládky a krize, kterou iniciovala
Otevřená společnost, koalice 13 silných nevládních organizací. Na tiskové
konferenci byla prezentována otevřená výzva premiéru Janu Fischerovi a též nový
webový portál, který informuje o alarmující situaci nestátních neziskových
organizací (NNO) v době hospodářské krize.
Ve své výzvě nabízejí NNO pomoc vládě při řešení dopadu krize. NNO jsou
efektivními poskytovateli nenahraditelných služeb a také významnými
zaměstnavateli a jejich produkce tvoří nezanedbatelnou část HDP. Neziskovky ve
výzvě varují před krácením dotací téměř všech centrálních úřadů a ministerstev v
rozpočtu na rok 2010. To jim znemožní pokračovat v jakékoliv činnosti, přestože
jejich klienti patří mezi ty, jichž se dopady krize dotknou nejvíce. Organizace
tedy vyzývají premiéra, aby jim dovolil zúčastnit se jednání o rozpočtu a
nabízejí své know-how.
"Vláda by měla co nejdříve zveřejnit podmínky pro neziskový sektor a podmínky
spolupráce, aby mohly neziskovky začít plánovat projekty na příští rok," řekla
Smolíková. "Nevládky" jsou podle ní nezastupitelné ve své činnosti, podílejí se
na HDP. Proto by na to při tvorbě rozpočtu mělo být pamatováno, dodala.
Společnost si často ani neuvědomuje, že využívá služeb „neziskových
organizací“ a ne struktur státu. Mezi klienty NNO patří občané se zdravotním či
mentálním postižením, rodiny s dětmi, děti bez rodin, ženy, muži a mladí lidé
žijící a dostávající se do těžkých životních situací. Nevládní organizace pečují
o životní prostředí, významným způsobem spoluvytváří kulturní a společenský
život. Neméně důležitou skutečností je, že nestátní organizace jsou nemalým
plátcem DPH a dalších daní a tedy přispívají do státního rozpočtu.
NNO se díky krácení dotačních titulů dostávají do pozice, kdy je jejich
služeb i nadále využíváno, předpokládá se jejich nárůst, ale neexistuje garance
jejich financování. Hrozí tedy reálný kolaps společnosti. Ze zmíněných důvodů
požadují systémové a dlouhodobě udržitelné řešení situace.
„Takové řešení nabízí vláda neziskovkám a dalším poskytovatelům veřejně
prospěšných služeb a činností v podobě statutu veřejné prospěšnosti, který by
byl stanoven zákonem a umožnil by jim při splnění podmínek transparentnosti
fungování a financování a dlouhodobého záměru rozvíjet svou činnost silnou
pozici partnera, významné daňové úlevy a další přímé i nepřímé benefity, včetně
možnosti snazšího čerpání evropských prostředků,“ připomíná Kocáb.
„Zde nestojí stát proti neziskovým organizacím, ale všichni společně stojíme
tváří v tvář hluboké hospodářské krizi,“ řekl Kocáb a pokračoval, „dvacet let se
v naší společnosti vytvářel neziskový sektor a rozvíjela se jeho spolupráce se
státem. Neziskový sektor je výrazem občanské společnosti, zapojení občanů do
správy věcí veřejných, a za to jsme všichni v roce 1989 bojovali."
Situace je kvůli hospodářské krizi napjatá na všech úrovních, příliš
benevolentní škrty mohou stát a občany v dlouhodobém horizontu neodvratně
poškodit. Je důležité si ale uvědomit, že neziskový sektor je pevnou součástí
naší dospívající demokracie. Nestátní neziskové organizace by měly vyvolat
jednání přímo s ministry a dalšími politiky a pečlivě vysvětlovat, jaký dopad
bude mít na jejich resorty a na celou společnost destabilizace neziskového
sektoru. Neziskovky by se v době krize mohly například soustředit na přímou
pomoc a služby a omezit svou analytickou činnost. Stát zase nesmí zapomínat, že
rozdělování dotačních prostředků nemusí zcela odpovídat potřebám současné
společnosti, a neměl by se bát pravidla měnit tak, aby lépe sloužila potřebám
lidí,“ řekl na tiskové konferenci ministr Kocáb.
Předseda Národní rady osob se zdravotním postižením (NRZP) Václav Krása ČTK
řekl, že organizace počítají s omezením financí, to by však nemělo být
likvidační. Tisíce lidí se zdravotním postižením by pak přišlo o práci, zanikla
by řada sociálních služeb, uvedl.
K iniciátorům výzvy patří kromě NRZP například Česká asociace streetwork,
Česká ženská lobby, České fórum pro rozvojovou spolupráci či Národní
dobrovolnické centrum Hestia. Neziskové organizace tvoří největší část
poskytovatelů sociálních služeb žádajících o dotace. Poskytovatelé sociálních
služeb si dlouhodobě stěžují na nefunkčnost systému jejich financování.