Nezaměstnanost v ČR stagnuje na 3,6 % a je nejnižší v EU, volných pracovních míst však ubývá, nejhůře na tom je Mostecko

Úřad práce uvedl, že v červnu již míra nezaměstnanosti vyčerpala sezonní zdroje poklesu a oproti květnu již dále neklesala. “Za červen jsme nezaznamenali žádnou zásadní změnu v míře nezaměstnanosti. Ta stále zůstává velmi nízká, dokonce opět nejnižší v celé EU,” uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Nejvyšší nezaměstnanost byla v červnu v Ústeckém kraji (5,9 procenta), naopak nejnižší nezaměstnanost (2,7 procenta) byla v Praze a Kraji Vysočina. Mezi okresy byla nezaměstnanost nejvyšší na Mostecku, kde dosáhla 8,4 procenta. Nejnižší podíl nezaměstnaných byl v okrese Praha-východ, kde práci hledalo 1,4 procenta lidí.

Na jedno volné pracovní místo připadal v červnu v celostátním průměru zhruba jeden uchazeč o zaměstnání. Největší přetlak na pracovním trhu byl na Karvinsku s 10,3 uchazeče na jednu pozici. Nejméně nezaměstnaných v poměru k nabídce míst připadlo na Mladoboleslavsku, a to 0,2 uchazeče na jedno místo.

Z hlediska stupně vzdělání byli v červnu bez práce nejčastěji uchazeči o zaměstnání s nižší kvalifikací, především vyučení bez maturity a se základním vzděláním. Zaměstnavatelé mají nejčastěji zájem o dělníky při výstavbě budov, o obsluhu vysokozdvižných vozíků a skladníky, o montážní dělníky, kuchaře, o řidiče nákladních automobilů a tahačů nebo uklízeče. Nejvyšší poptávka po nových zaměstnancích je v Praze a ve Středočeském kraji, kde úřady nabízejí 79.000, respektive 51.000 míst.

Počet lidí v evidenci pracovních úřadů zahrnuje i nezaměstnané, kteří nemohou okamžitě nastoupit do práce. Jsou to například lidé na rekvalifikačních kurzech, nezaměstnané ženy na mateřské dovolené, vězni nebo nezaměstnaní v pracovní neschopnosti. Takzvaných dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku od 15 do 64 let, kteří mohli ihned nastoupit do práce, bylo v Česku v červnu 250.337.

Z dat Úřadu práce ČR vyplývá, že od napadení Ukrajiny Ruskem v únoru 2022 do konce letošního června získalo práci celkem 436.143 Ukrajinců, kteří dostali dočasnou ochranu, zhruba 67 procent jsou ženy. Někteří uprchlíci se mezitím již vrátili zpět domů nebo ze zaměstnání odešli. Ke konci června jich na území ČR pracovalo 123.813, nejvíce, téměř 21.900, ve Středočeském kraji. Nejčastěji pracují jako pomocníci ve stavebnictví, výrobě a v dopravě nebo jako montážní dělníci výrobků a zařízení, dále také jako obsluha stacionárních strojů a zařízení. “V určitých oblastech tak zaměstnavatelé získali zaměstnance, které tolik potřebovali,” uvedl ÚP.

Na Mostecku je po hromadném propouštění nejvyšší nezaměstnanost v zemi

Mostecko, které se po letech opět stalo okresem s nejvyšší nezaměstnaností a vystřídalo v této pozici Karvinsko, se na ni dostalo kvůli zastavení těžby v lomu ČSA a následnému propouštění. Nezaměstnanost na Mostecku v červnu meziměsíčně vzrostla z osmi na 8,4 procenta. Novou práci si z propuštěných lidí našla rovnou zhruba čtvrtina zaměstnanců, řada dalších nastoupila do důchodu, jiní si na důchod několik měsíců počkají a mezitím budou pobírat restrukturalizační příspěvek od státu, zjistila ČTK.

Kvůli zastavení těžby v lomu ČSA práci ztratilo 500 lidí, další stovka o ni přijde v srpnu. Na Mostecku úřad práce evidoval v červnu 6281 nezaměstnaných, což je o 266 více než v květnu. “Část si našla přímo zaměstnání, rovnou jsme je propojovali s místními zaměstnavateli, nabízeli volná místa. Týká se to asi čtvrtiny propuštěných,” řekla ČTK Martina Bečvářová, ředitelka Krajské pobočky Úřadu práce ČR v Ústí nad Labem.

Větší část z propuštěných skončila na úřadu práce. “V červnu jsme dokončovali evidenci. Je to první vlna, další změnu čekáme k 1. srpnu,” uvedla Bečvářová. Úřad práce nabízí rekvalifikační kurzy, v nabídce je podle Bečvářové dostatek volných míst. “Máme připraveny různé motivační nástroje, máme co nabídnout. Jsem přesvědčena, že se nám podaří propojit lidi s volnými pozicemi,” uvedla ředitelka. Podle ní nehrozí, že by nezaměstnanost v regionu výrazně vzrostla.

Dolování lomu ČSA se postupně utlumují od roku 2015, kdy vláda rozhodla o zachování těžebních limitů v této lokalitě. Pokud se v zimním období objeví potřeba uhlí pro výrobu elektrické energie nebo tepla, je společnost Severní energetická připravena provoz ještě částečně obnovit, přičemž by využila zaměstnance z druhého aktivního lomu ze skupiny.

Zaměstnanci dostanou odstupné až do výše osmi měsíčních platů, a to podle odpracovaných let. “Většina zaměstnanců Severní energetické, kteří byli zasaženi hromadným propouštěním a měli zájem o práci, v regionu našla uplatnění,” řekla ČTK Eva Maříková, mluvčí skupiny Sev.en Energy, pod níž Severní energetická patří. “Je ale nutné říci, že velká část propuštěných lidí už práci nehledala. Někteří nastoupili rovnou do důchodu, další část důchod teprve čeká za několik měsíců, ale díky odstupnému ve výši až osmi měsíčních platů už do práce nenastoupili,” uvedla mluvčí.

Ze zaměstnanců, kteří ukončili pracovní poměr k 31. květnu, mělo nárok na restrukturalizační příspěvek od státu 289 lidí a žádost podalo 271 lidí. ČTK to řekla Lenka Rychtaříková ze státního podniku Diamo, který příspěvky vyplácí. Hranicí pro přiznání restrukturalizačního příspěvku je minimálně doba práce dva roky.

Na nejdelší dobu výplaty příspěvku má nárok z 271 lidí zhruba 90 zaměstnanců, příspěvek mohou pobírat od šesti do 60 měsíců. Jen jeden zaměstnanec žádá o příspěvek pro důlní horníky ve výši 8000 korun měsíčně, povrchoví budou dostávat 5300 korun měsíčně. S výplatou starobního důchodu nárok na restrukturalizační příspěvek zaniká. “Pokud proběhne schvalovací proces bez problému, žádající zaměstnanci dostanou fyzicky restrukturalizační příspěvek na účet v srpnu, tj. za červen,” uvedla Rychtaříková. Pokud budou veškeré žádosti (počet 271) o restrukturalizační příspěvek přiznány, bude stát za červen vyplatí zhruba 1,4 milionu korun.

Analytici: Situace na trhu práce se mírně zhoršila, nezaměstnanost vzroste

Situace na trhu práce se mírně zhoršila. Nezaměstnanost v červnu díky sezonním pracím totiž obvykle klesá. Důvodem je nepřesvědčivý vývoj české ekonomiky. Shodli se na tom analytici, které oslovila ČTK. V dalších měsících proto očekávají postupný nárůst míry nezaměstnanosti ke čtyřem procentům.

“Nebývá zvykem, aby nezaměstnanost v červnu stagnovala, ale stalo se. Míra nezaměstnanosti v době, kdy stále nabíhají sezonní práce, tentokrát zůstala stabilní,” řekl ČTK analytik Banky Creditas Petr Dufek. Důvodem je podle něj zřejmě pokračující propouštění v průmyslu, které se dotýká už i kmenových zaměstnanců.

“Na trhu práce se na první pohled nic zvláštního neděje. Detailnější pohled odhaluje postupné zhoršování situace, což zapadá do současného vývoje v průmyslu a stavebnictví,” uvedl analytik Deloitte David Marek. Po odhlédnutí od sezonnosti se podle něj podíl nezaměstnaných mírně zvýšil na 3,8 procenta. Eroze je nenápadná, před rokem činil podíl nezaměstnaných 3,6 procenta, ovšem před dvěma roky jen 3,3 procenta. Současně ubývá i volných pracovních míst, kterých je nyní méně než lidí bez práce. Méně míst než nyní bylo k dispozici naposledy v roce 2017, dodal.

Tuzemský trh práce je sice nadále ve stavu, kdy řada zaměstnavatelů má problém najít vhodné zaměstnance, určité známky ochlazování v posledních čtvrtletích však patrné jsou a tento vývoj bude pravděpodobně pokračovat po zbytek letošního roku, doplnil analytik České bankovní asociace Jakub Seidler. Pokles podílu nezaměstnaných osob v letošním roce patří podle něj mimo pandemické roky mezi nejnižší od roku 2009.

“Na straně podniků je zřejmá opatrnost v nabírání nových zaměstnanců, což odráží nejistý vývoj poptávky v řadě odvětví, ale zejména v průmyslu,” upozornil analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Podstatné ovšem je, že zatím podle něj nedošlo k hromadnému propouštění, a to ani v moravskoslezském regionu, nejvíce postiženém strukturálními změnami v průmyslu.

Analytik ČSOB Dominik Rusinko ve druhé polovině letošního roku očekává mírný růst nezaměstnanosti ke čtyř procentům. Na stole podle něj sice není žádné masové propouštění, k dalšímu ochlazování trhu práce však bude docházet například v reakci na slabý výkon tuzemského průmyslu. Celkově ale zůstane trh práce ve strukturální nerovnováze a firmy budou stále těžko nacházet pracovní sílu, podotkl.