Nevládní organizace apelují na poslance: Umožněte více studentům dosáhnout na sociální stipendia

Podle platné legislativy mohou sociální stipendium získat studenti, jejichž rodinný příjem nepřesahuje 1,5násobek životního minima. Kvůli tomuto nízkému limitu dnes stipendium pobírá jen 400 až 600 studentů ročně, což je nejnižší podíl v celé Evropské unii. Čtyřčlenná rodina s příjmem vyšším než 25 704 korun měsíčně na tuto podporu nedosáhne, přestože měsíční náklady na studium se pohybují až okolo 14 tisíc korun. Organizace dlouhodobě upozorňují na to, že tato situace brání tisícům studentů ze sociálně slabších rodin v přístupu k vysokoškolskému vzdělání a přispívá k prohlubování sociálních nerovností.

Jindra Marešová, ředitelka Nadace Albatros, upozorňuje, že současné nastavení sociálních stipendií často selhává u studentů, kteří by podporu jednoznačně potřebovali. Příkladem je třiadvacetiletá studentka zdravotnického oboru Denisa, která žije s matkou samoživitelkou a mladší sestrou.

„Každoročně se setkáváme s řadou případů, kde by sociální stipendium bylo zcela na místě, ale selhalo. Jako například u třiadvacetileté studentky zdravotnického oboru Denisy. Ta žije s matkou samoživitelkou a mladší sestrou. Měsíční příjem její matky činí 15 000 Kč, což společně s příspěvkem na bydlení a přídavky na dítě tvoří příjem, který jen těsně přesahuje hranici pro nárok na stipendium. Denisa tak na stipendium nedosáhne,” říká Marešová.

Ve druhém čtení novely v Poslanecké sněmovně bylo podáno několik pozměňovacích návrhů, které se snaží situaci zlepšit. Nejambicióznější návrh předložila poslankyně Klára Kocmanová z Pirátské strany, která prosazuje zvýšení koeficientu pro přiznání stipendia na 3,4násobek životního minima. To by umožnilo dosáhnout na stipendium podstatně většímu počtu studentů. Tento návrh však nemá jednoznačnou podporu a garanční výbor k němu nepřijal žádné stanovisko.

Největší šance na úspěch má návrh poslance Jiřího Navrátila z KDU-ČSL, který počítá se zvýšením koeficientu na 2,5násobek životního minima. Tento kompromisní návrh podpořil garanční výbor a odborníci jej považují za zásadní krok vpřed. Navrátil zároveň předložil i variantu s nižším koeficientem 2,0, kterou výbor také doporučil, avšak podle nevládních organizací je tento návrh stále nedostatečný.

Pokud nebude schválen žádný z pozměňovacích návrhů a zůstane pouze původní vládní verze zákona, podmínky se nezmění a sociální stipendia nadále získá jen přibližně 500 studentů ročně. Neziskové organizace proto apelují na poslance, aby podpořili minimálně variantu s koeficientem 2,5. Podle nich by změna nejen pomohla studentům, ale měla by i pozitivní dopady na státní rozpočet a ekonomiku.

„Snížení neúspěšnosti studentů a vyšší podíl absolventů vysokých škol je pro stát výhodné. Každý vysokoškolák přinese do veřejných financí výrazně vyšší částku na daních, než člověk bez vysokoškolského vzdělání. Investice do vzdělání se tak mnohonásobně vrátí,“ argumentuje Štefan Balog, manažer stipendijního programu organizace ROMEA.

Nejen neziskové organizace, ale i studentské spolky upozorňují na alarmující situaci v dostupnosti sociálních stipendií. Studentská komora Rady vysokých škol dlouhodobě upozorňuje na to, že právě finanční situace je jedním z hlavních důvodů, proč přibližně polovina vysokoškoláků v Česku své studium nedokončí.

O podobě novely rozhodnou poslanci v nejbližších dnech. Nevládní organizace, studentské spolky i odborníci na vzdělávání však varují, že pokud k úpravě nedojde, Česká republika bude nadále přicházet o talentované studenty, kteří si nebudou moci vysokou školu dovolit.

“Zvýšení koeficientu pro přiznání sociálních stipendií je zásadní pro zajištění rovnosti příležitostí pro studenty z nízkopříjmových rodin. Česká republika má nyní příležitost odstranit tuto nerovnost a otevřít tak cestu k vysokoškolskému vzdělání pro všechny talentované mladé lidi. To přinese prospěch nejen studentům, ale i celé ekonomice,” uvádí se v otevřeném dopise, který zpravodajskému serveru Romea.cz poskytla Nadace Albatros.