Neonacistické, rasistické zločiny v kostce
V tomto shrnutí přinášíme základní informace o
neonacistických a rasistických útocích na Romy, páchaných u nás i v celé Evropě.
Napřed vývoj událostí kolem případu loňského žhářského útoku na domek romské
rodiny ve Vítkově na Opavsku, poté Výběr rozsudků v případech útoků
pravicových extremistů namířených proti Romům a Výběr rozsudků v případě
žhářských útoků na obydlí Romů. Jako třetí materiál dáváme výběr žhářských útoků
spáchaných neonacisty nebo příznivci krajní pravice v Evropě včetně soudních
procesů.
Vývoj událostí kolem případu
loňského žhářského útoku na domek romské rodiny ve Vítkově na Opavsku:
2009:
19. dubna – Žháři vhodili v noci na 19. dubna do domku devítičlenné romské
rodiny ve Vítkově na Opavsku tři zápalné láhve. Při následném požáru byli
zraněni tři lidé – nejvážněji dvouletá dívka, která utrpěla popáleniny na 80
procentech těla. S menšími zraněními vyvázli její sedmadvacetiletá matka a její
třiatřicetiletý otec. Požár dům zcela zničil.
– Poraněný muž byl později převezen do vězeňské nemocnice, zjistilo se, že se
vyhýbal nástupu do vězení. Ministr pro lidská práva Michael Kocáb požádal
prezidenta o udělení milosti.
20. dubna – Vláda ohlásila přijetí opatření, jimiž chce stát bojovat proti
pravicovému extremismu. Proti útoku protestovali nejen romští aktivisté.
Tehdejší eurokomisař Vladimír Špidla uvedl, že Evropská komise je znepokojena
nárůstem násilí proti Romům v ČR i celé EU.
22. dubna – Vedení vítkovské radnice vyhlásilo veřejnou sbírku na podporu
rodiny.
23. dubna – Prezident Václav Klaus rozhodl o okamžitém přerušení výkonu
trestu odnětí svobody zraněnému otci popálené dívky, který byl dříve odsouzen za
krádež, poškozování cizí věci a řízení automobilu bez oprávnění.
25. dubna – Romská rodina převzala předměty z humanitární sbírky pořádané
občanským sdružením Vzájemné soužití.
29. dubna – Zdravotní stav zraněné ženy se zlepšil, byla přeložena na běžné
oddělení a poprvé se setkala se svými třemi dětmi. Čtvrté – dvouletá dívka –
bylo stále ve velmi vážném stavu.
30. dubna – Lékaři propustili do domácího léčení popáleného muže. V péči
lékařů zůstala jeho družka a dcera.
12. srpna – Policie zadržela v souvislosti s útokem ve Vítkově 12 lidí, osm z
nich bylo později propuštěno.
14. srpna – Policie v souvislosti s útokem obvinila čtyři pravicové
extremisty z Opavska a Bruntálska, a to z pokusu o vraždu s rasovým motivem.
Byla na ně uvalena vazba. Podle pozdějších údajů byli obviněni příznivci krajní
pravice Jaromír Lukeš a Václav Cojocaru z Opavy a Ivo Müller s Davidem Vaculíkem
z Horního Benešova na Bruntálsku.
4. listopadu – Jednoho z podezřelých v kauze Vítkov, Davida Vaculíka,
potrestal Okresní soud v Bruntále za napadení účastníků metalového koncertu v
Rýmařově půlroční podmínkou. Odvolací soud jej však v dubnu 2010 osvobodil.
16. listopadu – Rodina z Vítkova se nastěhovala do domu v Budišově nad
Budišovkou na Opavsku, který koupila z peněz od dárců. Celkem se na kontě sešlo
890.000 korun.
– Prezident Klaus udělil milost otci zraněné dívky.
2010:
5. února – Vyšetřování útoku skončilo, policie navrhla státní zástupkyni
čtyři obviněné pravicové extremisty obžalovat.
9. února – Státní zástupkyně podala Krajskému soudu v Ostravě obžalobu.
Policie čtveřici mužů obvinila z pokusu o rasově motivovanou vraždu, kterou
chtěli spáchat na více osobách, z nichž jedna byla dítě.
3. května – Vládní zpráva o problematice extremismu v roce 2009 zmínila
žhářský útok ve Vítkově jako nejzávažnější případ z projevů extremismu v roce
2009.
11. května – U Krajského soudu v Ostravě začalo hlavní líčení. Jednání soudu
provázely neshody advokátů obviněných s předsedou senátu Miloslavem Studničkou,
kterého kritizovali například kvůli údajně nezákonnému způsobu řízení výslechů.
16. září – Soud ukončil dokazování v případu.
5. října – Státní zástupkyně navrhla třem obžalovaným ze žhářského útoku ve
Vítkově výjimečné tresty, a to v rozpětí od 15 do 25 let vězení. Čtvrtému, Ivo
Müllerovi, navrhla trest v základní trestní sazbě, tedy do 15 let vězení.
6. října – Dva obžalovaní Ivo Müller a Václav Cojocaru se během svých
závěrečných řečí za čin poškozeným omluvili.
20. října – Krajský soud v Ostravě uložil čtveřici extremistů výjimečné
tresty vězení: David Vaculík, Ivo Müller a Jaromír Lukeš mají jít do vězení na
22 let, Václav Cojocaru na 20 let. Všichni mají trest vykonat ve věznici se
zvýšenou ostrahou. Mají zaplatit mnohomilionové odškodné.
Výběr rozsudků v případech
útoků pravicových extremistů namířených proti Romům:
Vražda sedmnáctiletého Roma v Písku
Příznivci hnutí skinheads napadli 24. září 1993 v Písku skupinu Romů, které
zahnali do řeky Otavy. Při útoku utonul sedmnáctiletý Rom. Případem se zabývaly
okresní, krajský a nakonec vrchní soud, který vynesl konečný rozsudek: za rasově
motivovanou vraždu a pokus vraždy odsoudil v roce 1999 tři skinheady k
nepodmíněným trestům vězení v délce osm let a tři měsíce, 7,5 roku a 6,5 roku.
Vražda romského občana ve Žďáru nad Sázavou
Čtyři pachatelé sympatizující s hnutím skinheads napadli 14. května 1995
dvaačtyřicetiletého Roma v jeho bytě ve Žďáru nad Sázavou. Muž na následky
zranění zemřel. Krajský soud v Brně nejprve odsoudil Zdeňka Podrázského za
vraždu ke 12 letům vězení, ale jeho čin nehodnotil jako rasově motivovaný. Druhý
pachatel byl odsouzen k 18 měsícům, další dva mladiství podmíněně na šest a dva
měsíce. Vrchní soud ale v roce 1996 uznal rasový motiv a zvýšil tresty:
Podrázskému na 13 let vězení, druhému obžalovanému na 20 měsíců.
Násilná smrt Roma v Orlové-Lutyni
Čtyřicetiletého romského občana napadla 17. května 1998 v Orlové-Lutyni na
Karvinsku čtveřice skinů. Muž po útoku zůstal ležet na silnici. Tam ho o několik
minut později přejel policista, který za to dostal podmíněný trest. Rom
následkům zranění podlehl. Ostravský krajský soud v roce 2001 odsoudil s
konečnou platností dva ze skinů ke tříletému a ročnímu vězení. Zbývajícím dvěma
skinům udělil podmíněný trest. Skutek odvolací soud kvalifikoval jako trestný
čin ublížení na zdraví s následkem smrti.
Vražda třicetiletého Roma ve Svitavách
Dvaadvacetiletý Vlastimil Pechanec, jenž se v minulosti hlásil k hnutí
skinheads, 21. července 2001 na diskotéce ve Svitavách ubodal po předchozím
slovním napadení místního třicetiletého Roma. V roce 2003 pražský vrchní soud
Pechance odsoudil na 17 let vězení za rasově motivovanou vraždu. Výši trestu
soud odůvodnil rasovým motivem činu a znaleckými posudky, které Pechance
označily za člověka těžko převychovatelného.
Výběr rozsudků v případě
žhářských útoků na obydlí Romů:
– V Krnově na Bruntálsku v únoru 1996 pětice mladíků vhodila zápalné lahve do
bytů dvou romských rodin. Požár v jednom z příbytků uhasili až hasiči. Čin
mladíci opakovali o několik dní později, kdy lahev vhodili do dalšího bytu.
Požár se romské rodině podařilo uhasit. Soud v roce 2002 čtyřem mužům pravomocně
uložil podmíněné tresty, pátý byl odsouzen ke tříletému vězení.
– Skupina pachatelů hodila v Krnově na Bruntálsku v lednu 1998 zápalnou láhev
do bytu romské rodiny. Osmačtyřicetiletá žena utrpěla těžké popáleniny, muž byl
zraněn lehce. Policie z útoku obvinila tří mladíky. V únoru 2002 Okresní soud v
Krnově členovi neonacistických skupin Radkovi Bedrimu udělil dvouletý
nepodmíněný trest. Jeho dva společníky osvobodil pro nedostatek důkazů.
– Čtyři mladíci podle obžaloby zaútočili v noci 19. dubna 2009 ve Vítkově na
Opavsku na dům obývaný devítičlennou romskou rodinou. Tři z nich do oken hodili
tři zápalné láhve, čtvrtý čekal v autě. Při útoku byli vážně zraněni tři lidé,
nejvážněji ani ne dvouletá dívka. Podle verdiktu soudu čin souvisel se
zviditelněním extremistických skupin a také se 120. výročím narození Adolfa
Hitlera. Dnes ostravský krajský soud uložil čtveřici extremistů výjimečné tresty
vězení: David Vaculík, Ivo Müller a Jaromír Lukeš mají jít do vězení na 22 let,
Václav Cojocaru na 20 let. Všichni mají trest vykonat ve věznici se zvýšenou
ostrahou. Mají zaplatit odškodné a náhradu škody přes 17 milionů.
Výběr žhářských útoků
spáchaných neonacisty nebo příznivci krajní pravice v Evropě včetně soudních
procesů:
23. listopadu 1992 – Dvě turecké ženy a desetiletou dívku zabili neonacisté v
severoněmeckém městě Möllnu poblíž Hamburku, když zápalnými náložemi zaútočili
na dva obytné domy. V prosinci následujícího roku byli dva pachatelé odsouzeni k
doživotí a deseti letům vězení.
28. května 1993 – Pět obětí na životech – tři ženy a dvě malá děvčátka – si
vyžádal žhářský útok v západoněmeckém městě Solingen (Severní Porýní-Vestfálsko)
na dům obývaný tureckými rodinami. Po útoku následovaly v Solingenu
několikadenní potyčky rozhořčených Turků z celého Německa s policií. Atentát
rovněž vyvolal rozhořčení v zahraničí, jakož i pobouření oficiálních německých
míst. V říjnu 1994 byli za tento čin odsouzeni čtyři mladí Němci k trestům
vězení od 10 do 15 let. Za motiv činu obžaloba označila "nenávist vůči
cizincům".
25. března 1994 – Neznámí pachatelé vhodili zápalnou směs do lübecké
synagogy, kde žilo šest rodin. Oheň byl včas zpozorován, takže se všichni mohli
zachránit a nikdo nebyl zraněn. Policie v květnu dopadla čtyři mladé pravicové
extremisty, kteří byli odsouzeni k trestům odnětí svobody v rozmezí od dvou do
čtyř roků. Byl to tehdy první útok proti židovské synagoze v Německu od konce
druhé světové války, synagoga se stala terčem útoku poté ještě několikrát.
28. září 1994 – Při úmyslně založeném požáru v domově pro uprchlíky ve
vestfálském městě Herford na severu Německa byl usmrcen 11letý chlapec a jeho
23letá tělesně postižená sestra, oba pocházející z bývalé Jugoslávie.
21. července 1995 – Skupina skinů v Žiaru nad Hronom napadla osmnáctiletého
Roma Mária Gorala, polila jej hořlavinou a zapálila. Mladík po 11 dnech
následkům zranění podlehl. Hlavní pachatel byl za rasově motivovanou vraždu
odsouzen na sedm a půl roku do vězení, další dva spolupachatelé dostali
nepodmíněné tresty a ostatní obžalovaní "vyvázli" s podmínkou.
18. ledna 1996 – Deset mrtvých, mezi nimi tři děti, byla bilance požáru
přistěhovalecké ubytovny v severoněmeckém Lübecku. Z útoku byl podezírán
libanonský uprchlík, který byl ale v červnu následujícího roku pro nedostatek
důkazů osvobozen. Prokuratura původně Libanonce žalovala, že požár založil z
pomsty a opírala se přitom o výpověď jednoho záchranáře, jemuž se mladík údajně
přiznal. Obhajoba však od počátku zastávala názor, že šlo o rasistický atentát
zvenčí. Kritizovala německou justici, že dostatečně neprošetřila podezření vůči
čtyřem německým skinheadům z nedalekého Grevesmühlenu, kteří byli prvními
podezřelými v případu.
Duben 1996 – V Hontianských Nemcích na Slovensku zahynul jeden Rom a další
tři byli zraněni poté, co příslušníci hnutí skinheads zapálili jejich dům.
Starosta údajně odmítl přivolat policii.
23. února 2009 – Komando krajních pravičáků napadlo zápalnými láhvemi dům
obývaný Romy v obci Tatarszentgyörgy, ležící asi 50 kilometrů jižně od
Budapešti, a na prchající obyvatele domu pak střílelo. Při tom zahynul otec
rodiny a jeho pětiletý syn. Krvavý čin byl součástí série desítky obdobných
útoků v různých částech Maďarska, během nichž bylo zavražděno šest Romů. Skupina
podezřelá z páchání těchto činů byla zadržena loni v létě, všichni patřili ke
pravicově-nacionalistické scéně. Letos v srpnu bylo ukončeno vyšetřování, soud
by měl brzy začít.
