Neonacisté chtějí 17. listopadu pochodovat Brnem. Studenti proti tomu protestují
Proti neonacistickému pochodu, který má proběhnout 17. listopadu v Brně budou
protestovat studenti. Ti svou akci ohlásili pod názvem Listopadem to nekončí a
zároveň zveřejnili svůj manifest. Studenti odmítají pasivně přihlížet rasismu,
který se usadil v politickém dialogu a odmítají, aby si neonacisté
přivlastňovali listopadový odkaz.
Neonacisté se sejdou ve 14:00 hod v Brně na Malinovského náměstí, kde mají
zaznít projevy. Následovat bude průvod Brnem přes ulice Divadelní, Nádražní,
Nové sady a Kopečná. V parku vedle Městských lázní pak mají zaznít další
projevy. Podle extremistického uskupení Dělnická mládež, který tzv. Den národní
jednoty organizuje, na akci vystoupí například vůdce DSSS Tomáš Vandas nebo také
Matthew Heimbach z amerického rasistického hnutí Traditionalist Youth Network.
Studenti se sejdou ve 14:30 u sochy T. G. Masaryka na Komenského náměstí, v
15:30 vyrazí na průvod po ulici Husova a od 16 hodin začne manifestace proti
neonacistickému pochodu v Denisových sadech.
"Nebudeme neonacisty blokovat, ale chceme dát jasně najevo, že 17. listopad
je studentským svátkem a nepřejeme si, aby byl zneužit duševními následovníky
těch, co ve stejný den v roce 39 do studentů stříleli,“ uvedla podle Deníku
referendum jedna z organizátorek studentské akce Miriam Kanioková.
Manifest Listopadem to nekončí
17. listopad slavíme jako den boje za svobodu a demokracii. Demokracie je
proces a my si nechceme pětadvacet let staré události jen připomínat. Nechceme
slavit, že byla demokracie definitivně nastolena. Chceme se na ní aktivně
podílet!
Pro mnohé, kteří tehdy demonstrovali na náměstích, je dnešní společenská
situace zklamáním. Pouhou rutinní oslavu jejich činů vnímáme jako zpronevěření
se tomu, o co usilovali. Nechceme dnes oslavovat jen minulé boje, ale rovněž
naše nové závazky vůči jejich odkazu!
Čtvrt století po pádu starého režimu je demokracie v krizi. Namísto občanské
rovnosti vládne v naší zemi vyloučení: roste vůle delegovat moc na charismatické
vůdce, vítězí jednoduchá a líbivá řešení, peníze korumpují politickou moc a
zbavují velkou část lidí reálného vlivu na rozhodování, sociální nerovnosti
vylučují stále větší množství lidí ze společnosti. Jsme svědky celospolečenské
krize, na kterou musíme reagovat a formulovat vlastní ideály naší generace.
Úpadek politiky jako veřejné činnosti vede k jednostrannému sledování
privátních zájmů. Je ironií, že se dnes lidé uzavírají do soukromí stejně jako
za normalizace. Odumírání veřejného života plodí nezájem a lhostejnost vůči
všemu, co přesahuje horizont každodenní individuální aktivity.
Uzavřenost do světa vlastní identity zapříčiňuje, že stále více lidí není
schopno poodstoupit a zaměřit se na širší souvislosti. Namísto toho shazují vinu
na ty, kteří jsou jiní. Je paradoxem, že se přitom často potýkají se stejnými
problémy.
Ti nejslabší se tak stávají snadnými terči pro zbabělé primitivy, kteří se
snaží oprávněné frustrace zneužít ve svůj prospěch. Jazyk rasismu se usadil v
politickém dialogu. My však odmítáme vinit z krize demokracie ty největší oběti
jejího současného kursu!
Nechceme slavit, že byla demokracie nastolena a že tím definitivně vyhrála.
Demokracie je proces. Je to způsob rozhodování, s ohledem na principy
respektující lidskost. 17. listopad je svátkem boje za svobodu a demokracii
proto, že o ně musíme zápasit znovu a znovu, v každodenních konfliktech.
V jednom z takových konfliktů jde o to, zda dovolíme neonacistům, kteří budou
pochodovat Brnem, aby si listopadový odkaz přivlastnili. Chceme se přičinit o
to, aby zaznělo zcela jasně a nekompromisně: svátek boje za svobodu a demokracii
náckům nenecháme! Listopad patřil, patří a vždy musí patřit všem, kdo to s
demokracií myslí poctivě. Nikoliv duševním následníkům těch, kteří se roku 1939
o vznik tohoto svátku „zasloužili“ střelbou do českých studentů.
Co nás tedy v tomto boji spojuje? Je to vůle po hledání společného dialogu.
Snaha definovat nejzákladnější úroveň rovnosti všech lidí. Můžeme se lišit v
jejím vymezení, přesto nás spojuje požadavek nevyloučit z ní žádnou skupinu. Náš
společný zájem musí spočívat v odsouzení těch, co princip rovnosti jako
základního humanistického ideálu zpochybňují.
Oslavovat 25. výročí sametové revoluce pro nás neznamená jen děkovat za to,
že „můžeme“, ale ukázat, proč musíme. Listopadem to nekončí.
Autorem je kolektiv studentů složený z Miriam Kaniokové, Gaby Khazalové a
Petra Bittnera
