Nemocnice se omluvila ženě, které skartovala záznam o protiprávní sterilizaci o 30 let dříve, než měla. Žena má nyní problém získat odškodnění
Alespoň omluvy se po zásahu veřejného ochránce práv dočkala žena z Moravskoslezského kraje, která chtěla žádat o odškodnění za protiprávní sterilizaci. Nemocnice záznam o sterilizaci skartovala o 30 let dřív, než podle předpisů měla. Ombudsman o tom informoval na svém webu. Oběti protiprávních sterilizací z období od července 1966 do konce března 2012 mohou do konce roku 2024 žádat o odškodné od státu 300.000 korun. O odškodné zatím požádalo přes 1500 obětí.
“Porodopis by coby zdravotnická dokumentace z lůžkové péče měl podléhat čtyřicetileté skartační lhůtě. V případě stěžovatelky ale nemocnice dokumenty skartovala už po deseti letech,” popsal situaci ombudsman Stanislav Křeček. Stejně vyhodnotil případ také krajský úřad, kterému si žena na skartování záznamů stěžovala. Kvůli promlčení už ale kraj nemohl nemocnici za tento přestupek potrestat. Pouze ji přiměl, aby u porodopisů špatně nastavenou skartační lhůtu změnila.
Ombudsman krajskému úřadu vytkl, že s ohledem na citlivé okolnosti případu nebyl k ženě dostatečně vstřícný. Bez zdravotnické dokumentace se totiž výrazně snižuje šance, že by získala za protiprávní sterilizaci odškodnění. Proto bylo podle ombudsmana na místě, aby se nemocnice stěžovatelce alespoň omluvila. Kraj nakonec argumenty ombudsmana uznal, nemocnice ženě následně omluvu zaslala.
Chybějící zdravotnická dokumentace je přitom podle ombudsmana jedním z nejčastějších důvodů, proč ministerstvo zdravotnictví ženám odškodnění za protiprávní sterilizace nepřizná. A to i přesto, že zákon připouští také jiné důkazy, jako jsou například svědectví nebo deníkové záznamy. Na doporučení nejen ombudsmana už ministerstvo žadatelky o odškodnění o této možnosti informuje.
Za poslední dva roky dostal ombudsman 56 podnětů týkajících se odškodnění za protiprávní sterilizace, sedm z nich jen od začátku roku 2024. Postup ministerstva při vyřizování žádostí jednotlivých žen prověřoval ombudsman zatím ve 24 případech.
Podle údajů z prosince 2023 eviduje Ministerstvo zdravotnictví od přijetí zákona 1519 podaných žádostí o odškodnění. Z toho 785 žádostí bylo vyřízeno, 500 žádostem bylo vyhověno, ve 107 případech bylo řízení zastaveno a 178 žádostí bylo zamítnuto. V roce 2023 došlo oproti předchozímu roku k výraznému nárůstu v počtu žádostí.
Některé žadatelky podaly proti rozhodnutí rozklad a podle informací zpravodajského serveru Romea.cz bylo v roce 2022 bylo zamítnuto 69 rozkladů, 4 rozhodnutí byla zrušena a vrácena k dalšímu řízení a 2 rozhodnutí byla změněna. V roce 2023 bylo zamítnuto 28 rozkladů, 10 rozhodnutí bylo zrušeno a vráceno k dalšímu řízení a 2 rozhodnutí byla změněna. O 37 rozkladech nebylo ke 14. 2. 2023 rozhodnuto.
S podezřením na nucené sterilizace především romských žen přišlo v roce 2004 Evropské centrum pro práva Romů (ERRC). Desítky žen se pak přihlásily ombudsmanovi, některé se obrátily i na soudy. Vládní výbor proti mučení navrhl zavedení odškodného už v roce 2006. V roce 2009 se za protiprávní zákroky tehdejší kabinet omluvil. O odškodnění podle zákona mohou oběti žádat od roku 2022. Osoby, které zákrok podstoupily mezi 1. červencem 1966 a 31. březnem 2012 bez svobodného rozhodnutí a informací o dopadech, mohou od státu získat 300.000 korun. Podle Ligy lidských práv ministerstvo zdravotnictví dostalo do poloviny loňského listopadu víc než 1500 žádostí o odškodnění za protiprávní sterilizaci.
