Několik starostů žádá ministra školství, aby nerušil zvláštní školy

Starostové z Chlumce nad Cidlinou a Nového Bydžova v Královéhradeckém kraji
žádají ministra, aby nenechal zaniknout speciální školy. Otevřený dopis
podepsala i krajská radní a přidávají se desítky obcí a škol z celé České
republiky.

Informuje o tom iDnes.cz. (V článku občas dochází k záměně
speciálních škol, které nikdo rušit nechce, se školami praktickými, dříve zvláštními – pozn. red.)

Starostové napsali ministrovi školství otevřený dopis, k němuž se přidávají
mnozí odborníci, ředitelé škol a starostové z celé republiky. Podepsala jej i
radní zodpovědná za školství v Královéhradeckém kraji. Ani ona nechce, aby
speciální školy kvůli pokračujícímu úbytku dětí zanikly.

"Myslím, že síť speciálních škol je u nás vybudována velmi dobře a považuji
za zbytečné a neuvážené ji tímto způsobem měnit. Integrace poškodí jak děti ze
škol praktických, tak ty z běžných základních škol," myslí si radní Táňa Šormová
(nestr. za KSČM).

Ministr školství podporuje inkluzivní vzdělávání, kdy se děti se speciálními
potřebami učí společně s dětmi na základních školách. Zároveň se ale snaží
signatáře dopisu uklidnit: "Neznamená to, že budeme nárazově a plošně rušit
systém speciálních škol, které jsou vybaveny a přizpůsobeny personálně, odborně
i podmínkami dětem a žákům zdravotně těžce postiženým," říká ministr Marcel
Chládek (ČSSD).

Avšak podle odpůrců tohoto trendu dojde k nevratným změnám, které poškodí
celé české školství, jehož úroveň podle nich klesá.

"Díky úpravě vyhlášek z roku 2011 musí ve třídách zůstávat děti, které na
učivo nestačí, a to je demotivuje a frustruje. Trpí nejen ony, ale i jejich
rodiny. Pokud jim učitelé chtějí věnovat potřebnou pozornost, nemohou dostatečně
pracovat s ostatními dětmi," míní další signatář dopisu, speciální pedagog
Arnošt Vítek.

O opaku je přesvědčen Martin Šimáček, ředitel vládní Agentury pro sociální
začleňování, která společné vzdělávání na základních školách prosazuje:

"Je lepší, pokud jsou děti znevýhodněné ať už sociálně, nebo zdravotně
vzdělávány ve vrstevnickém kolektivu. Zmenšuje to jejich hendikepy, poznávají už
v dětství konkurenční prostředí a jsou do značné míry vtaženi kolektivem k
lepším výkonům. Také ostatní děti z toho mají užitek, protože poznávají
rozmanitost a zjišťují, co to znamená, když má někdo hendikep."

Přiznává však, že většina základních škol není na žáky se speciálními
potřebami připravená. "Nemají dostatek peněz k zajištění důležitých podpůrných
opatření, a tím nemyslím jen asistenty pedagoga. Ale v Česku jsou desítky škol,
které metody společného vzdělávání aplikovaly už před lety," dodává Šimáček.