Nejvyšší soud: Baseballová pálka na cikány není rasismus, ale recese

Baseballová pálka s nápisem "na cikány", umístěná na veřejném místě, není
případem diskriminace a nesnižuje lidskou důstojnost. Nejvyšší soud (NS)
napodruhé potvrdil rozhodnutí soudů, podle nichž Romovi, jenž se cítil nápisem
dotčen, nepřísluší odškodné ani omluva. Podle soudů byly na pálce, jež "zdobila"
jednu hospodu v Pošumaví, ještě další nápisy a představovala spíše recesi než
rasistický výpad. ČTK to zjistila z rozhodnutí NS, jež padlo v únoru bez
veřejného jednání.

Různé soudy se případem zabývají už od roku 2001. Tehdy pracovníci neziskové
organizace spolu s romským dobrovolníkem podali trestní oznámení na restauraci,
v níž stála socha antického boha s baseballovou pálkou a sporným nápisem.
"Přivolaní policisté dávali najevo, že celou věc považují za zbytečné zdržování.
O pálce vědí již několik let a nikomu to dosud nevadilo," popsali tehdy
aktivisté případ, o němž se před časem zmiňovala zpráva neziskovek o
diskriminaci určená Evropskému monitorovacímu centru pro rasismus a xenofobii.

Romský dobrovolník pak na firmu podal žalobu na ochranu osobnosti. Městský soud
v Praze v březnu 2002 uvedl, že nápis nebyl namířen proti konkrétní osobě. Roma
se prý tedy nemohl dotknout, což potvrdil i odvolací vrchní soud. Nejvyšší soud
ovšem v roce 2005 nařídil nové, pečlivější a podrobnější projednání věci.
Městský soud v Praze doplnil dokazování o výslechy dalších svědků a videozáznam.
Vyšlo najevo, že na pálce jsou i další nápisy, například "na skiny".

Proto soudy žalobu opět zamítly. Vrchní soud například konstatoval, že se
jednalo o jistý druh recese, a tak to také chápali návštěvníci restaurace.
Romovi právníci v dovolání poukazovali na to, že mohlo jít o případ takzvaného
obtěžování, jež se projevuje zásahem do subjektivních pocitů. NS ale tentokrát
již rozhodnutí potvrdil. Podle senátu s předsedou Pavlem Pavlíkem soudy
dostatečně zohlednily původní námitky NS.

Diskriminace Romů je v Česku podle aktivistů z oblasti lidských práv dlouholetý
problém. Nedávný projekt Znalostmi proti diskriminaci například ukázal, že sedm
z deseti Romů z vybraných lokalit v Chomutově, Kadani na Chomutovsku, Teplicích
a Duchcově na Teplicku v posledních dvou letech pocítilo nerovné zacházení,
například při hledání zaměstnání nebo ve službách.

U soudů ale končí jen malá část případů údajné rasové diskriminace. Neziskové
organizace ve zprávě pro monitorovací centrum v roce 2007 uvedly, že se české
soudy od roku 1989 zabývaly jen hrstkou případů nerovného zacházení kvůli
etnické příslušnosti. Romové se u soudu obvykle domáhali ochrany podle
občanského zákoníku či zákona o zaměstnanosti. ČR totiž nemá antidiskriminační
zákon.