Nebojím se. Jsem gangster!
Podle průzkumu, který v březnu zveřejnily Lidové noviny, skoro třicet procent všech krádeží v České republice je dílem dětí a mladistvých. Krádeže prý většinou nepáchají sami, ale v partách. A podobně jako ve Spojených státech i u nás zakládají teenagerové tzv. gangy. Mladí lidé mají totiž v poslední době za své vzory gangstery, kteří jsou známí tím, že se neživí vždy tou nejlegálnější činností. Dětské gangy u nás organizují například rvačky na ulicích nebo soutěží o nejlepší graffiti. K největšímu českému gangu – Crips se podle statistik hlásí už téměř tisíc teenagerů.
Minirozhovor:
Jak velké nebezpečí pro společnost představují dětské gangy? Nejen na to jsme se zeptali klinického psychologa PhDr. Miloše Kajuka.
* Jak moc se podle Vás dá ještě u nás mluvit o hraní si na gangstery v souvislosti s dětskými gangy, které podle nejrůznějších médií mají na svědomí téměř třicet procent všech krádeží v ČR?
Nejde o hru, leda bychom za hru považovali činnost prováděnou ve volném čase. Gangy jsou dobře organizovány, jejich členové jsou obvykle dobře informováni, jak se chovat při setkání s policisty. Jsou si vědomi určitých limitů trestního zákoníku. Jde obvykle o trestnou majetkovou činnost, o to zaopatřit si něco, co nemám, co chci, po čem toužím. Dále to zahrnuje násilnou trestnou činnost nebo kombinaci obou typů trestných činností. Obvyklým důvodem takového chování je frustrace. Jedinec nedostává, po čem touží, a dostává to, co nechce. Podepisuje se na tom také špatné zacházení s jedincem, problémy ve škole či problematické rodinné zázemí. Dětské gangy snadněji vznikají tam, kde jsou pro to podmínky – sídliště, větší města – tedy určitá místa anonymity. U pubertálních a dospívajících jedinců je třeba vzít úvahu zvýšenou produkci testosteronu, která je v dospívání největší…
* Jedná se skutečně o nebezpečné chování dětí a dospívajících? Jak moc je nebezpečné pro společnost?
Nepochybně je to chování velmi nebezpečné, a to jak aktuálně, tak i výhledem do budoucna. Ekonomické a morální ztráty u jednotlivého dětského či mladistvého delikventa jsou jasné. V případě organizované skupiny rostou pak geometrickou řadou.
* Proč dle Vašeho mínění budí „opravdoví“ gangsteři u mladých lidí tolik zájem?
Odmyslíme-li si určité adorování těchto lidí médii, akčními filmy, jde o uspokojení nějaké potřeby, obvykle materiálního charakteru, a to rychle a bezpracně. Zde dávají média často přímo návody. Netrpělivost je charakteristická právě pro dětství a dospívání. Základem socializace je v tomto směru naučit se vzdát bezprostředního uspokojení řady potřeb, a to někdy zcela, nebo je případně odložit na pozdější dobu. To bývá u mladistvých delikventů obtížné. Důvodem chabé socializace bývá problematické, málo podnětné rodinné prostředí, zkušenosti příbuzných s trestnou činností, alkoholismus a jiné závislosti. Jde také o používání strategií krátkodobých zisků a dlouhodobých ztrát, o neschopnost předvídat následky svých činů a být za ně odpovědný.
* Myslíte si, že například za krádeží nebo jinou trestnou činností spáchanou mladistvými může stát právě touha přiblížit se životu gangstera?
Domnívám se, že v takovém případě se jedná asi o výjimku. Jde spíš o napodobování metod než o nápodobu gangsterů jako takových.
Jak moc vnímáte dětské gangy kolem sebe? Co si myslíte o tom, že dospívající mládež stále častěji uctívá gangstery a lidi pohybující se v podsvětí? Znáte někoho ve svém okolí, kdo se v těchto ganzích pohybuje? Odpovídejte i vy, milí čtenáři, a pište na známé e-mailové adresy: romea@romea.cz nebo tomasbystry@seznam.cz!
Českým gangsterům je v průměru šestnáct nebo sedmnáct let. Za poznávací znamení lze považovat modrý šátek. Ten je totiž symbolem amerických Crips, vůbec nejbrutálnějšího a největšího amerického gangu. Členové amerických Crips vraždí, kradou a prodávají drogy. U nás dětské Crips působí hlavně na velkých sídlištích. Ve svém volném čase chodí sprejovat a organizují mezi sebou rvačky.
