Návrh ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové na zvýšení životního minima vláda zamítla
Sociální demokraté ve vládě zvýšení životního minima o 380 korun neprosadili.
Návrh ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) kabinet zamítl.
Podle návrhu měla nejnižší uznaná částka pro život, která se využívá pro
stanovení dávek, alimentů či nezabavitelného minima při exekuci, vzrůst po sedmi
letech o 11 procent. Pro samotného dospělého se měla zvednout o 380 korun na
3790 korun. Proti je ministerstvo financí, plánuje však revizi sociálních dávek
a spotřebního koše, podle které by se mělo minimum výhledově změnit. Po jednání
to uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
Záměr přidat k životnímu minimu 380 korun od ledna neuspěl už na předvánočním
zasedání vlády. Plán zvednout životní a existenční minimum ohlásila Maláčová
loni v létě krátce po svém nástupu do funkce. Částka se upravovala naposledy v
lednu 2012. Pro samotného dospělého od té doby činí 3410 korun, pro dospělé a
děti v rodině je nižší a pohybuje se od 1740 do 3140 korun. Existenční minimum
je 2200 korun.
Koncem listopadu projednávala záměr koaliční rada. Na navýšení se ale
nedohodla. Schillerová pak uvedla, že se zvednutí minima nebrání, ale až od
ledna 2020. V pondělí zopakovala, že je nutné nejdřív přehodnotit spotřební koš,
podle něhož se minimální částka určuje a který se stanovil před 28 lety.
Výdaje na dávky by se podle podkladů k nařízení měly po růstu minima za rok
zvednout o 454 milionů korun. Maláčová sumu nechtěla ze státního rozpočtu,
stačit měly finance z pokladny ministerstva práce.
Ministerstvo financí považuje zvyšování dávek a rozšiřování okruhu jejich
příjemců za nežádoucí a nevhodně načasované, mohlo by podle něj snížit motivaci
k práci. Zvednutí částek by navíc podle financí znamenalo další zátěž pro úřady
práce.
Podle Maláčové by zvýšení sumy pomohlo hlavně lidem, kteří si nemohou
vydělávat, tedy dětem, seniorům či postiženým. Ulevilo by také dlužníkům v
exekucích. Podle životního minima se stanovuje nezabavitelná částka, která při
splácení musí zůstat.
S životním minimem se srovnává příjem žadatelů o dávky a zjišťuje se, zda
mají na pomoc od státu nárok. Například přídavek na dítě či porodné se vyplácí
rodinám s příjmem pod 2,7násobek minima. Nejnižší částka pro život určuje také
podporu azylantů a cizinců, kteří mají v Česku dočasnou ochranu. Roli hraje
rovněž u případného osvobození od poplatků za televizi a rozhlas.
