Nadace Albatros: Česko přichází o talenty. Úprava sociálních stipendií může pomoci tisícům studentů
Současné nastavení sociálních stipendií v České republice brání tisícům studentů ze sociálně slabších rodin v přístupu k vysokoškolskému vzdělání. Uvádí to Nadace Albatros spolu s dalšími nevládními organizacemi, a proto vyzvala ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečku, aby podpořil úpravy podmínek pro udílení sociálních stipendií v rámci novely zákona o dávce státní sociální pomoci. Podle odborníků by úprava mohla znamenat zásadní posun ve vzdělávacím systému a zajistit dostupnější studium pro více mladých lidí.
Podle současných pravidel na sociální stipendium dosáhne jen 400 až 600 studentů ročně, což představuje nejnižší podíl v celé Evropské unii. Důvodem je pevně stanovený koeficient 1,5 násobku životního minima, který se dlouhodobě nemění. To například znamená, že čtyřčlenná rodina s celkovým čistým příjmem nad 25 704 korun měsíčně nemá na stipendium nárok, přestože měsíční náklady na studenta vysoké školy dosahují až 14 tisíc korun.
„Příkladem je třiadvacetiletá studentka zdravotnického oboru Denisa. Ta bydlí s matkou samoživitelkou a mladší sestrou. Měsíční výplata její matky činí 15 000 Kč, což společně s příspěvkem na bydlení a přídavky na dítě jejich celkový příjem pouze těsně přesahuje hranici pro nárok na stipendium. Denisa tak na stipendium nedosáhne,“ vysvětlila pro zpravodajský server Romea.cz ředitelka Nadace Albatros Jindra Marešová.
Změna koeficientu by pomohla tisícům studentů
Neziskové organizace, které se problematikou vzdělávání dlouhodobě zabývají, navrhují zvýšení koeficientu na 3,4 násobek životního minima. Tento model již funguje například u přídavků na dítě nebo ubytovacích stipendií na Univerzitě Karlově. Změna by umožnila získat finanční podporu tisícům studentů, kteří dnes na stipendium kvůli přísným podmínkám nedosáhnou.
„Sociální stipendium ve verzi, v jaké ho známe, je tu již mnoho let a podmínky pro jeho udělení jsou velmi striktní. Každý rok se do stipendijního programu organizace ROMEA hlásí dvakrát více studentů, než jsme schopni podpořit. Nejen těmto, ale i dalším tisícům studentů by změna koeficientů pro výpočet stipendia pomohla,“ uvedl Štefan Balog, manažer Stipendijního programu organizace ROMEA. „Bavíme se o desítkách tisíc studentů, kteří budou do české ekonomiky po svém studiu přispívat nejen financemi, ale i zkušenostmi, což je skvělá investice do budoucna,“ dodal.
Česká republika zaostává za Evropou
Podíl studentů v České republice pobírajících sociální stipendium je nižší než 1 %, což je nejnižší podíl v celé Evropské unii. „Zároveň patří Česká republika k zemím s nejnižším podílem vysokoškolsky vzdělaných lidí v EU. To svědčí o tom, že přístup k vyššímu vzdělání je v Česku stále výrazně ovlivněn socioekonomickým zázemím studentů,“ upozorňuje Marešová.
Na potřebu větší podpory studentek a studentů vysokých škol se sociálním znevýhodněním upozorňuje národní reprezentace studentů a studentek ze Studentské komory Rady vysokých škol, zmocněnkyně vlády pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, ekonom Daniel Münich z Idea CERGE- EI či Daniel Prokop z PAQ Research.
Nadace Albatros, organizace ROMEA a další signatáři otevřeného dopisu věří, že Ministerstvo práce a sociálních věcí jejich argumenty zohlední při finalizaci novely zákona. “Úprava podmínek pro přidělování sociálních stipendií je klíčovým krokem, který pomůže nejen studentům, ale i celé společnosti, aby se zajistil lepší přístup k vzdělání a stejné šance pro všechny,” upozornily organizace v tiskové zprávě.
Proč je podle organizací změna koeficientu důležitá?
Změna pravidel pro udílení sociálních stipendií přinese řadu pozitivních dopadů pro studenty i pro stát:
- Snížení neúspěšnosti studentů: Vysokoškolské vzdělání je klíčové pro budoucí úspěch na pracovním trhu. Pokud bude více studentů pokračovat ve studiu, sníží se riziko ekonomických ztrát, které vznikají, když studenti vysoké školy nedokončí.
- Zvýšení příjmů pro státní rozpočet: Každý vysokoškolák přináší do veřejných financí výrazně vyšší částku než člověk bez vysokoškolského vzdělání. Investice do vysokoškolského vzdělání se tedy vyplatí.
- Dostupnost vzdělání pro talentované studenty z chudších rodin: Změna koeficientu by umožnila více studentům ze sociálně znevýhodněného prostředí přístup k vysokému školství, čímž by se zvýšily jejich šance na úspěšné uplatnění na pracovním trhu.
- Snížení nerovností: Kvalitní vzdělání by mělo být dostupné pro všechny mladé lidi, bez ohledu na jejich socioekonomické a rodinné zázemí.
Dopady nesprávně nastavených podmínek pro stipendia
Pokud zůstanou podmínky pro přidělování sociálních stipendií nezměněny, mohou mít vážné důsledky:
- Ztráta talentů: Stát přichází o potenciál talentovaných mladých lidí, kteří by mohli přispět k jeho rozvoji. Děti ze socioekonomicky slabších rodin tak prakticky nemají šanci dosáhnout vysokoškolského vzdělání.
- Zachování chudoby v rodinách: Děti z chudších rodin se často nedokážou vymanit z chudoby, což má negativní dopad na další generace. V budoucnu přichází stát o významné částky na daňových odvodech, které by jinak generovali úspěšní absolventi vysokých škol.
- Vysoká míra předčasných odchodů ze vzdělávání: U studentů ze sociálně znevýhodněného prostředí je větší pravděpodobnost, že studium nezvládnou dokončit nebo ho opustí. V Česku zhruba dvě třetiny žáků ze sociálně vyloučených lokalit opustí vzdělávací systém předčasně.
