Na místě bývalého tzv. cikánského tábora v Hodoníně u Kunštátu se v neděli uskuteční pietní akt
V neděli 21. srpna 2016 od 11 hodin pořádá Muzeum romské kultury tradiční Pietní shromáždění k uctění památky obětí romského holocaustu v místě tzv. cikánského tábora v Hodoníně u Kunštátu. Památka obětí bude uctěna u hromadného hrobu v lese na Žalově.
“Pietní shromáždění se koná jako připomínka 21. srpna 1943, kdy byl z tábora vypraven nejpočetnější transport romských vězňů do vyhlazovacího koncentračního tábora Auschwitz II Birkenau,” uvedl historik Muzea romské kultury Dušan Slačka. “Většina mužů, žen a dětí z tohoto transportu v Osvětimi zemřela. Letos si připomínáme 73 let od této tragické události.“
Program pietního shromáždění
21. 8. 2016 od 11 hodin
- 11.00 Duchovní setkání u hromadného hrobu v lese na Žalově za účasti evangelického faráře Martina Kopeckého
- 11.30 Proslovy hostů a uctění obětí
- 13.00 Uctění obětí tábora pohřbených na obecním hřbitově v Černovicích
Celý program bude doprovázen živými hudebními vstupy skupiny Natalica zpěvačky Natalie Velšmídové a Jana Polyaka.
Pro návštěvníky pietního shromáždění bude z Brna vypraven autobus zdarma. Místo v autobuse je třeba rezervovat na emailu sekretariat@rommuz.cz nebo na telefonním čísle +420 545 581 206.
V tzv. cikánském táboře v Hodoníně u Kunštátu bylo od 2. 8. 1942 do 1. 12. 1943 vězněno celkem 1396 osob, z nichž 207 zahynulo, nejčastěji na zápal a tuberkulózu plic a na břišní tyfus. Areál bývalého tábora sloužil do roku 2009 jako rekreační zařízení. Půdorys tábora je zachován v téměř nezměněné podobě. Nedaleko areálu vznikl v místě hromadných hrobů památník, který spravuje Muzeum romské kultury. Pod dosud viditelnými terénními vlnami jsou zde od dob tábora uloženy ostatky 121 romských mužů, žen a dětí, kteří věznění nepřežili.
Nacistický teror přežila v českých zemích jen asi desetina z původního romského obyvatelstva. Z celkového počtu asi 5000 Romů, kteří byli násilně deportováni do vyhlazovacího tábora v Osvětimi, se po osvobození vrátilo do českých zemí pouze 583 Romů. Genocida českých a moravských Romů i německých Sintů žijících na území protektorátu tak byla pravděpodobně jednou z nejdůsledněji provedených genocid 2. světové války. Došlo k téměř úplnému vyvraždění těchto historických romských skupin. Na území protektorátu i okupovaného pohraničí se dá hovořit o srovnatelné intenzitě pronásledování Romů s pronásledováním Židů.
Téma holocaustu Romů připomíná také aktuální přechodná výstava instalovaná v Muzeu romské kultury, Smoky pictures, nizozemského malíře Rona Glasbeeka. Zachycuje život Romů a Sinti před, během a po 2. světové válce a tvoří unikátní soubor objektů a obrazů, které vznikaly kombinovanou technikou, v níž autor používá kromě malby i kávu nebo karton. K vidění je do 18. září 2016.
