Na budově Nové radnice v Ostravě, Krajském úřadu v Karlových Varech a v Liberci i na Filozofické fakultě v Praze vlaje romská vlajka. Města si připomínají Mezinárodní den Romů
U příležitosti dnešního Mezinárodního dne Romů zavlaje na budově Nové radnice v Ostravě romská vlajka. Stane se tak poprvé v historii města.
Ostrava
„Naše organizace se na této iniciativě významně podílela a považujeme za důležité, aby o tomto symbolickém kroku, který přispívá k viditelnosti a uznání romské identity, věděla i široká veřejnost,“ uvedla pro moravskoslezský server deník.cz koordinátorka aktivit spolku Ostravská nota Jessica Duždová.
Právě organizace Ostravská nota je jedním z hlavních organizátorů oslav v Ostravě. Hlavní program proběhne v sobotu 12. dubna slavnostním průvodem od 13:00 od Sýkorova mostu.
Karlovy Vary
Romská vlajka visí také na budově Krajského úřadu v Karlových Varech. Mezinárodní den Romů si tak město připomíná již po třetí.
“Vlajku jsme vyvěsili za doprovodu romské hymny Djelem Djelem. Děkuji všem zúčastněným – Pavlovi Vaculíkovi, Jaroslavě Brožové, Anně Dunkové a dalším,” přiblížil pro server Romea.cz člen výboru národnostních menšin Karlovarského kraje a iniciátor Ján Čonka.
“K dnešnímu Mezinárodnímu dni Romů přeji Romům na celém světě, aby kolem sebe měli vstřícné prostředí, které jim pomůže rozvíjet naplno nejen jejich potenciál, ale současně podpořit jejich romskou identitu, a aby byli náležitě hrdí na svůj původ, jazyk a kulturu,“ uvedl Čonka.
Liberec
Romskou vlajku na budovu Krajského úřadu vyvěsil také Liberecký kraj. “Liberecký kraj tím dává najevo podporu kultury, zvyků a tradic menšin. Událost celosvětového významu má poukázat na fakt, že Romové jsou součástí společnosti a jejich tolerance a integrace by měla být nezbytným prvkem pro vzájemné pochopení,” uvedli krajští zástupci.
Součástí symbolického aktu bylo také setkání zástupců romských organizací se členy Rady Libereckého kraje. Diskutovalo se o otázkách vzdělávání, zaměstnanosti, bydlení a dalších tématech důležitých pro integraci a podporu romské menšiny v regionu.
Praha
Historicky poprvé dnes zavlála romská vlajka i na budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Vyvěšena byla díky iniciativě studujících a vyučujících Semináře romistiky v rámci Katedry středoevropských studií. Ti v prostorách fakulty také rozdávají prohlášení, ve kterém uvádějí, jaký má Mezinárodní den Romů historii a v čem spatřují jeho poselství v současném světě.
“Romská vlajka vlající letos 8. 4. na budově FF UK je společným příspěvkem k jeho oslavě. Nejen v tento den chceme vyjádřit potřebu zabývat se romštinou jako plnohodnotným jazykem a pojetím dějin, ve kterých jsou Romové a Romky nejen součástí historických událostí, ale zastávají také aktérské pozice. Jsme přesvědčeni, že jako akademická obec bychom se měli zasazovat o jejich zrovnoprávnění v pokračujícím nerovném systému,” píše se v prohlášení.
Mezinárodní den Romů – prohlášení zástupců Semináře romistiky FF UK
Mezinárodní den Romů, slavený 8. dubna, vznikl v návaznosti na první Světový kongres Romů v roce 1971 v Londýně. Setkání se zúčastnili také romští zástupci tehdejšího československého Svazu Cikánů-Romů (1969–1973). Svaz vznikl jako výsledek poválečného úsilí československých Romek a Romů podílet se na politikách, které se jich dotýkaly. Na kongresu bylo rozhodnuto o podobě romské vlajky a mezinárodní romské hymny. Účastníci také vyjádřili požadavek zavést ve veřejné debatě termín Rom jako důstojné identifikační označení vycházející z romštiny.
Jako studující a vyučující oboru romistika na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy slavíme Mezinárodní den Romů také. Romská vlajka vlající letos 8. 4. na budově FF UK je společným příspěvkem k jeho oslavě. Nejen v tento den chceme vyjádřit potřebu zabývat se romštinou jako plnohodnotným jazykem a pojetím dějin, ve kterých jsou Romové a Romky nejen součástí historických událostí, ale zastávají také aktérské pozice. Jsme přesvědčeni, že jako akademická obec bychom se měli zasazovat o jejich zrovnoprávnění v pokračujícím nerovném systému. Naším příspěvkem k posilování jejich společensko-politické pozice je studium romských jazykových, historických i sociokulturních reálií, podpora romské účasti na akademické debatě zachycující široké škály romských zkušeností a perspektiv.
Romské rodiny či jednotlivci nadále čelí zásadním překážkám v přístupu ke vzdělání či bydlení i každodennímu rasismu. Požadavky na dosažení spravedlnosti je však potřeba formulovat tak, aby v boji za zrovnoprávnění měli nejsilnější hlas právě ti, kteří zažívají útlak. Apel na přeměnu dosavadních struktur musí být vyjádřen nejen v solidaritě s těmi, kterým byla a je odpírána rovnoprávnost. Měl by vyzývat k jejich skutečnému zastoupení v jednáních o záležitostech, které se jich dotýkají, s možností o jednotlivých rozhodnutích a krocích také rozhodovat. Romové a Romky musí být chápáni jako samozřejmí partneři ve vyjednávání společné budoucnosti.
