Na Benešovsku ghetta nenajdete, pokud za ně nepovažujete některé domy

Čtvrť Chánov v Mostě, Matiční ulice v Ústí nad Labem, kolonie Bedřiška v
Ostravě. To jsou mediálně známé oblasti s koncentrací sociálně slabých obyvatel,
z nichž velkou část tvoří Romové. Takové lokality na Benešovsku prakticky
nenajdete.

Ani to ale neznamená, že ve městech neexistují místa, kde je pohromadě
několik méně přizpůsobivých rodin. Leží většinou vytěsněna na okrajích
aglomerací. Příklad?

Benešovská Flusárna. I toto místo už si získalo „věhlas“. Do tamních bytů
stěhuje město neplatiče, kteří by sice zaplatit za užívání bytu chtěli, ale
nemají na ně.

„Poměrně často se mi tu mění sousedi,“ stěžuje si muž, který si nepřeje
uvádět jméno. „Taky se stává, že tu někdo bydlí, ale s ním tu žijí i další lidé,
kteří zde nemají trvalé bydliště,“ tvrdí.

Flusárna, ležící nedaleko Benešovského potoka u výpadovky na Vlašim, ale není
jediným místem v Benešově, jímž „normální“ obyvatelé bez zvýšeného sociálního
cítění silně pohrdají. Také další místo dostalo lidové, nepříliš lichotivé
přízvisko – Chudá Praha. Najdete ji blíže k centru města.

„Oba zmiňované objekty jsou vnímány stejně. Není mezi nimi velký rozdíl, i
když v Chudé Praze je bydlení přece jen lepší,“ sdělil místostarosta Benešova
Jaroslav Duras, který se mnoho let zabývá problematikou bydlení.

Ani Flusárna a Chudá Praha ale nemají tolik bytů, aby uspokojily potřeby
Benešova.

„Oba tyto objekty jsou plně obsazené,“ potvrdil místostarosta Roman Tichovský
s tím, že se město bude v nejbližší době muset poohlédnout po nějakém podobném
místě.

„Chtěli bychom ještě v tomto volebním období rekonstruovat nějaký objekt,
nebo postavit nějaký nový jednoduchý pro tyto účely,“ doplnil Duras ale
připomněl, že ani nastěhování do Flusárny nebo Chudé Prahy neznamená pro tamní
obyvatele „konečnou.“ „Cesta zpět je otevřená. Pokud nájemníci plní podmínky,
mohou dostat další šanci. Ataké ji několik lidí využilo,“ dodal místostarosta.

Své ghetto má i Týnec nad Sázavou. Kdysi jím byl takzvaný kolotoč v městské
čtvrti Brodce. Po celkové rekonstrukci v kolotoči bydlí většinou mladé rodiny.
Byt si tam koupil ale také starosta Týnce Zdeněk Březina. „Nepřizpůsobiví občané
bydlí v takzvané pětadvacítce na Brodcích,“ připomněl první muž radnice s tím,
že v objektu č. p. 25 žije asi patnáct lidí a kapacita objektu pro ně je
dostatečná. „Žádnou novou lokalitu pro ně nehledáme. Problémy nám dělá spíš to,
že dům neudržují a naopak ho devastují,“ tvrdí Březina.

Problém Benešova a Týnce se podle romského koordinátora na Vlašimsku
Ladislava Murgače netýká Vlašimi ani Vlašimska. „Žádné ghetto tu nemáme. Vtomto
směru je to u nás bez problémů,“ je přesvědčený. Ani to ale neznamená, že
například Romové na Vlašimsku nemají potíže. „S bydlením. Žijí většinou u rodičů
a problémy mají také se sháněním práce,“ jmenuje Murgač největší trable Romů.

Bez práce je podle Murgače mezi romskou populací na Vlašimsku čtyřicet až
padesát procent lidí.

„Takové statistiky si nevedeme, ale pochybuji o tom,“ sdělil ale Petr
Němeček, ředitel Úřadu práce Benešov.

Co už vůbec nelze vyčíst z oficiálních údajů, je skrytý, nebo otevřený
rasismus či xenofobie. „Mockrát jsem se už setkal s tím, že nějaká firma shání
zaměstnance. Po telefonu je všechno v pořádku, ale když se romský uchazeč přijde
do firmy představit, místo už bývá obsazené. Nikdo nikdy samozřejmě neřekne, že
ho nevzali, protože je Rom,“ dodal Ladislav Murgač.