Muzeum romské kultury bude mít Garanční radu. Horváthová: Je to méně invazivní varianta než transformace na veřejnou kulturní instituci

Ministr kultury Martin Baxa dnes představil záměr vzniku Garanční rady Muzea romské kultury na jednání Rady vlády pro záležitosti romské menšiny. Podle něj má nově vznikající orgán za cíl podpořit další rozvoj muzea, posílit odborný dohled nad jeho fungováním a vytvořit prostor pro systematický dialog mezi romskou komunitou a širší veřejností.

Baxa označil Muzeum romské kultury za „klíčovou instituci pro všechny, kdo se zabývají tématem Romů a Sintů v kontextu historie i současnosti naší země“. Zdůraznil jeho nezastupitelnou roli nejen v odborné oblasti, ale i ve společnosti, kde přispívá k porozumění mezi romskou menšinou a většinovou populací. Podle něj je třeba vést intenzivní a dlouhodobý dialog, ke kterému může nově vznikající Garanční rada výrazně přispět.

„Jsem přesvědčen, že budoucí Rada, která bude složena z 15 významných osobností romského kulturního, uměleckého a společenského života, zástupců potomků přeživších holocaustu českých a moravských Romů a Sintů, zástupců odborných, profesních a akademických organizací, odborné veřejnosti a zaměstnanců Ministerstva kultury, tuto ambici dokáže naplnit,“ uvedl ministr.

Horváthová: Garanční rada je méně invazivní než transformace na veřejnou kulturní instituci

Ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová označila plán na vznik Garanční rady za přijatelnější variantu oproti původně navrhované transformaci muzea na veřejnou kulturní instituci. „Je to lepší, respektive méně invazivní varianta než transformovat muzeum na veřejnou kulturní instituci,“ uvedla Horváthová pro zpravodajský server Romea.cz.

„Toto křehké národnostní muzeum, i s ohledem na to, jak negativní je vztah minimálně 75 % naší veřejnosti k Romům, prostě nutně potřebuje ochranu státu. To se ostatně i v minulosti již opakovaně prokázalo. Žádná lepší varianta ochrany a dokonce i transparentnosti činnosti takové instituce zatím k dispozici není,“ připomněla Horváthová s tím, že jiná situace by nastala, kdyby se například města nebo kraje nabízely k financování této celostátní instituce. To se ale podle ní neděje.

Transformace na veřejnou kulturní instituci (VKI) by podle Horváthové sice mohla otevřít určité možnosti, například pokud jde o zhodnocování majetku nebo produktů, ale tyto výhody se týkají především velkých kulturních institucí. „Zákon o VKI totiž vychází vstříc zejména velkým kulturním institucím, které tvoří živé umění. To Muzeum romské kultury není,“ vysvětlila.

Přestože podle Horváthové zatím není jasné, jak bude Garanční rada konkrétně fungovat, „už nyní se rýsuje, že bude potřeba jistých zvýšených nákladů na její existenci a činnost“. Zároveň však vyjádřila důvěru, že zřizovatel muzeum v této věci nenechá bez podpory.

Za důležitý moment považuje Horváthová také skutečnost, že se podařilo zachovat právní subjektivitu muzea. „Také vítám, že bylo nalezeno řešení, jak neměnit právní subjektivitu muzea, což by byl časově, finančně i energeticky náročný proces, a jak zároveň zapojit do činnosti muzea další, zejména romské osobnosti z oblasti kultury,“ dodala.

Fuková: Rada zapojí romskou občanskou společnost i potomky přeživších holocaustu

Podporu myšlence Garanční rady vyjádřila také vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny Lucie Fuková. „Díky Garanční radě by se do fungování zapojila romská občanská společnost, významné romské osobnosti a potomci přeživších holocaustu Romů a Sintů,“ uvedla pro zpravodajský server Romea.cz.

Rada bude mimo jiné projednávat výroční zprávy, koncepce rozvoje a strategické plány. Zároveň bude mít možnost zřídit stálé pracovní skupiny pro činnost Památníků holokaustu Romů a Sintů v Letech a Hodoníně.

Organizaci činnosti rady zajistí Muzeum romské kultury. Rada bude zasedat minimálně dvakrát ročně, její jednání nebudou veřejná.