Může sbírání rostlin pomoci sociálně slabým? Evropský projekt za milion eur se zaměří na důchodce, ženy na mateřské a Romy
Mendelova univerzita v Brně začne učit obyvatele venkova a sociálně slabé
lidi, jak šetrně sbírat a zpracovávat planě rostoucí druhy rostlin, například
léčivky, aromatické byliny, houby a lesní plody. Škola se zapojila do
mezinárodního projektu čtyř středoevropských zemí, jehož cílem je podpora lidí
ve venkovských regionech s vysokou nezaměstnaností. Cílovou skupinou jsou
menšiny, například Romové, ale také aktivní důchodci a ženy na mateřské
dovolené, řekli dnes novinářům představitelé univerzity.
Odborníci z Česka, Polska, Maďarska a Slovinska vytvářejí metodiku a databázi
vhodných botanických druhů rostoucích v jednotlivých regionech. Brzy osloví
vhodné kandidáty a začnou je školit v trvale udržitelném sběru a zpracování
rostlin. "Pomůžeme jim získat oprávnění, aby mohli dodávat výrobky na trh.
Pomůžeme jim také s propagací na regionálních akcích," popsala garantka projektu
Gabriela Růžičková z agronomické fakulty. Situace ohledně sběru rostlin a
nákupech takovýchto výrobků je ale různá a bude přinejmenším složité vytvořit
jednotný model.
Léčivé i aromatické rostliny se ve střední Evropě sbíraly od dávnověku.
Sběrači ale musejí dobře vědět, kde hledané druhy rostou a jak je poznat. Dříve
se podobné znalosti předávaly z generace na generaci. Ve 20. století ale
urbanizace, proměna krajiny i životního stylu tradici zpřetrhala. I současná
krajina dává dostatek příležitostí ke sběru. Lidé ale musí postupovat šetrně.
Nevhodný nebo necitlivý způsob by vedl k ohrožení jednotlivých druhů na jejich
přirozených stanovištích. "Na tom stanovišti musí něco zbýt, aby tyto aktivity
mohly být vykonávány do dalších let a dalšími generacemi," zdůraznila Růžičková.
Odborníci z Mendelovy univerzity chtějí v příštích třech letech vyškolit 60
lidí z Vysočiny a jižní Moravy. Ve všech čtyřech státech by mělo být vyškoleno
celkem 200 osob. Na jaké rostliny se zaměří a jaký výrobek nabídnou, záleží na
nich. Odborníci z univerzity věří, že rodiny na venkově mají spoustu tradičních
receptů, které využívají plané rostliny a plody. Mohou tak třeba zkusit prodávat
to, co si už po léta vyrábějí sami pro sebe. „Projekt je tříletý a je rozdělený
do půlročních period. V rámci projektu navíc nabídneme zájemcům moderní
zařízení. Mendlova univerzita se chystá například zakoupit moderní kondenzační
sušárnu. Z toho nepřímo vyplývá, že by se projektu mohli účastnit také studenti,
a to v rámci studia speciálních plodin,“ uvedla Růžičková pro Český rozhlas. Po
školení navazují v programu marketingové aktivity spojené s distribucí a
reklamou. Projekt by měl navíc vygenerovat společné logo pro všechny čtyři
státy. Zůstává ale otázkou, o kolik může pěstování a zpracovávání rostlin pomoci
zvýšit životní úroveň sociálně slabých, respektive kolik si takto mohou vydělat.
Projekt financovaný z Evropského fondu pro sociální rozvoj podporuje také
Agrární komora ČR. Výrobky by se podle šéfa regionální komory Václava Hlaváčka
mohly prodávat třeba na farmářských trzích. Bez dobré propagace se ale
neobejdou. "Efekt bude záležet na tom, jak k tomu přistoupí všechny zúčastněné
strany, a především spotřebitel. Spotřebitel je závislý na tvrdé marketingové
strategii nadnárodních řetězců," řekl Hlaváček.
Celkově bude projekt ve všech
čtyřech státech po období tří let financován částkou téměř 1,2 milionu euro.
Jak uvedla Růžičková pro server Romea.cz, Mendelova Univerzita
získala finanční podporu 100 tisíc eur na tři roky, ve kterých má projekt
probíhat. Patnáct procent musí dodat sama Univerzita. Finance mají být použity
hlavně na školení a propagaci projektu. Dle vyjádření Růžičkové nebude projekt v
Česku primárně zaměřen na příslušníky menšin jak by tomu mělo být například v
Maďarsku.
Spektrum planých rostlin, které lze v české přírodě sbírat, je podle botaniků
široké. Nejtypičtější ukázkou je třeba šípek, dále bez černý, kopřiva dvoudomá,
heřmánek, lesní plody a planě rostoucí ovoce včetně netradičních odrůd. Z
kořeninových druhů to mohou být například některé planě rostoucí miříkovité
rostliny, což jsou podle Růžičkové třeba kmín a fenykl.
Více informací o tomto mezinárodním projektu naleznete na stránkách
CENTRAL EUROPE.