MPSV vyplatilo za 5 let skoro 60 miliard, přesto se problém sociálního vyloučení prohlubuje

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) vyplatilo v letech 2012 až
2016 na podporu bydlení skoro 60 miliard korun, problém sociálního vyloučení
se však prohluboval. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu.
Kontrola odhalila jak nedostatky v systému podpory bydlení, tak v nastavení
nástrojů. Dopady těchto nástrojů navíc MPSV nevyhodnocovalo, zjistil NKÚ.
ČTK o tom informoval mluvčí úřadu Václav Kešner. Podle ministerstva výsledky
šetření odrážejí situaci za předchozího vedení rezortu. Současné vedení
chystá řadu změn, které v této oblasti situaci zlepší, sdělil ČTK mluvčí
MPSV Vladimír Řepka.

Nejvyšší kontrolní úřad se zaměřil na podporu bydlení nízkopříjmových či
jinak ohrožených skupin obyvatel v letech 2012 až 2017. Podpora v oblasti
bydlení zahrnuje množství nástrojů, které má v kompetenci řada subjektů
státní správy i samosprávy. Podle NKÚ působí pomoc ze strany jednotlivých
subjektů často izolovaně. "Ne vždy jsou provázány i ty nástroje, které
spadají pod jeden resort, v tomto případě MPSV," uvedl.

Množství vyplacených peněz rostlo, v roce 2012 MPSV rozdělilo přes osm
miliard Kč, v roce 2016 to bylo asi 13,7 miliardy Kč. "I přes takto velký
objem peněz vzrostl počet sociálně vyloučených lokalit," uvedl NKÚ. Podotkl,
že v roce 2006 bylo v ČR 310 těchto lokalit, ve kterých žilo 80.000 lidí, v
roce 2015 šlo už přes 600 lokalit se 115.000 obyvateli. 

Nástroji, skrze které MPSV rozdělilo většinu peněz na podporu bydlení, jsou
příspěvek a doplatek na bydlení. "Tyto podpory snižují množství lidí ohrožených
chudobou, příčinu problému řešit nepomáhají," odhalila kontrola. Z ní vyplynulo,
že ani jedna z těchto dávek příjemce nemotivuje – osoba bez příjmů dostává více
než osoba s určitými příjmy, zároveň příspěvek a doplatek na bydlení stát
vyplácí po neomezenou dobu. Ukázalo se také, že stále existují možnosti, jak v
rámci této pomoci čerpat více peněz, než na kolik by měl mít příjemce skutečně
nárok, uvedl NKÚ. 

Dalším nástrojem, který má pomoci řešit bytovou nouzi občanů, je sociální
práce. Pro sociální pracovníky úřadu práce a sociální pracovníky obecních úřadů
nejsou podle kontroly jednoznačně rozděleny kompetence. Zákon o sociálních
pracovnících nebyl dosud přijat.

Podle Řepky vedení MPSV chystá zákon o sociálních pracovnících předložit a
novelizací projde také zákon o sociálních službách. Již nyní ministerstvo jedná
s kraji, aby byla také nastavena jednotná platforma sdílení dat a byly propojeny
informační systémy s cílem koordinovat sociální služby a sociální práci. 

"Všechny navrhované změny mají jednoznačně za cíl konkrétně a závazně vymezit
kompetence, ale současně standardizovat výkon sociální práce mezi jednotlivými
složkami státní správy tak, aby došlo k zabezpečení systematického a
koordinovaného přístupu ke klientovi," sdělil mluvčí.

Kontroloři se zaměřili i na Agenturu pro sociální začleňování, která je
vládním nástrojem. Obcím pomáhá poradenstvím. "Přestože má agentura působit v
rámci sociálního začleňování včetně bydlení, nedisponuje pravomocemi a
kompetencemi. Spolupráce s ní je dobrovolná, zájem lokalit o spolupráci od roku
2012 postupně klesá," zjistil NKÚ. 

Podle mluvčí vlády Barbory Peterové je informace o klesajícím zájmu
zjednodušující, protože NKÚ vychází z počtu odmítnutých obcí. "V současné chvíli
spolupracuje agentura s asi dvojnásobným počtem obcí, než tomu bylo v
minulosti," uvedla. Změna podmínek spolupráce pak podle ní vedla k tomu, že obce
dostávají od agentury větší podporu již při přípravě přihlášky. Počet
odmítnutých se tak logicky snížil, dodala.