Možnost získat vzdělání podle obyvatel ČR nejvíc ovlivňuje píle. Rasa či národnost hraje prý minimální roli
Téměř 85 procent lidí je přesvědčeno, že v Česku může každý dosáhnout vzdělání, které odpovídá jeho schopnostem. Je to nejvíc od začátku sledování v roce 2005, uvedlo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Za nejdůležitější faktory ovlivňující vzdělání považuje veřejnost píli, pracovitost, schopnosti a touhu po vzdělání. Naopak nejmenší vliv má podle obyvatel ČR rasa, národnost a pohlaví. Lidé v průzkumu také hodnotili úroveň vzdělání na různých typech škol. Nejlépe dopadla gymnázia, nejhůř střední odborná učiliště.
S tvrzením, že v Česku je každému umožněno dosáhnout vzdělání odpovídajícího jeho schopnostem, souhlasilo 84 procent dotázaných. Bylo to o šest procentních bodů více než v předchozím průzkumu z předloňského září a zároveň nejvíc od začátku sledování v roce 2005.
Téměř všichni dotázaní uvedli, že možnost dosažení vzdělání ovlivňuje zejména píle a pracovitost, vlastní schopnosti a touha po vzdělání. Za rozhodně nebo spíše důležité je označilo shodně 96 procent respondentů.
U dalších faktorů tak jednoznačný souhlas už nepanoval. S tím, že důležité je vzdělání rodičů, souhlasilo 62 procent respondentů, se znalostí správných lidí méně než šest z deseti dotázaných a původ z bohaté rodiny se pro dosažení vzdělání zdál jako důležitý 45 procentům respondentů.
Rasu či národnost vnímala jako důležitou pro možnost dosažení vzdělání necelá čtvrtina lidí. Jako nejméně významný faktor se ukázalo pohlaví, které za důležité považovalo 16 procent dotázaných.
CVVM: V porovnání s posledním srovnatelným šetřením z roku 2018 došlo k posunům ve vnímání důležitosti jednotlivých skutečností pro dosažení vzdělání. K nejvýraznější změně došlo u rasy či národnosti, kde vidíme pokles o 12 procentních bodů.
“V porovnání s posledním srovnatelným šetřením z roku 2018 došlo k posunům ve vnímání důležitosti jednotlivých skutečností pro dosažení vzdělání. K nejvýraznější změně došlo u rasy či národnosti, kde vidíme pokles o 12 procentních bodů, a u původu z bohaté rodiny, kde došlo k poklesu o 11 procentních bodů,” uvádí CVVM. Z dlouhodobého hlediska podle něj postupně klesá podíl lidí, kteří považují za důležité vzdělání rodičů, znalost správných lidí či původ z bohaté rodiny.
Faktorům jako pohlaví, rasa či národnost a správní známí či původ, připisují častěji důležitost lidé s nižším než maturitním vzděláním. Naopak lidé s vysokoškolským vzděláním o něco častěji odmítají vliv původu z bohaté rodiny.
Kromě názoru veřejnosti na skutečnosti, které ovlivňují možnost získat vzdělání, zajímalo autory průzkumu také hodnocení úrovně vzdělávání na různých typech škol. To je dlouhodobě kladné, u žádného druhu škol nepřevažuje záporné hodnocení nad kladným.
Nejlépe lidé hodnotí vzdělávání na gymnáziích, u kterých podíl kladných odpovědí dosahuje 70 procent. Srovnatelně dobré je hodnocení vysokých škol, jejichž úroveň vnímá pozitivně 69 procent dotázaných. Vzdělávání na středních odborných školách s maturitou hodnotí příznivě téměř dvě třetiny lidí.
Úroveň vzdělání na základních školách pozitivně hodnotilo 65 procent respondentů. U vyšších odborných škol to bylo 63 procent. Nejkritičtější se Češi staví k úrovni výuky na středních odborných učilištích, kladně ji hodnotilo 56 respondentů.
Data pro letošní průzkum sbíralo CVVM od 8. září do 8. listopadu. Na otázky odpovídalo 821 lidí ve věku od 15 let.
