Aktivisté z Moravskoslezského kraje upozorňují na nový fenomén. Romské rodiny v regionu začínají znovu kočovat, ale nedobrovolně. Jedna radnice je vystěhuje, a tak skončí v jiném městě. Mezi nájemníky a starousedlíky tak stoupá napětí. Navíc vůbec nefunguje sociální bydlení. Romové nejčastěji končí na předražených ubytovnách, které žijí z jejich sociálních dávek.
V loňském létě začal bagr demolovat kdysi výstavné prvorepublikové domy v karvinské části Vagonka. Jsou v dezolátním stavu a město se rozhodlo pro radikální řešení. Početné, převážně romské rodiny to vesměs nesou s nelibostí. Těm, kteří řádně platili nájem a neměli dluhy, dalo město náhradní ubytování. A někteří skončili na ubytovnách. Vystěhování sociálně problémové lokality má za sebou i sousední Bohumín.
Radnice v Moravské Ostravě si přitom zjistila, že řada lidí do Přednádraží přišla odjinud. Potvrdil to místostarosta Moravské Ostravy Dalibor Mouka: „Jak bylo zjištěno, mnozí přijeli za svými rodinami ze Slovenska. Mnozí zde byli umístěni z Karvinska, Bohumína a okolních měst.“
Členka vládní komise pro romskou problematiku Lýdia Poláčková upozorňuje, že stěhováním z místa na místo se problém prostě nevyřeší: „Myslím, že se problém neřeší, ale přesouvá se.“ Romové opět kočují, dodává s hořkostí v hlase. A končí na ubytovnách soukromých firem, kterým zisk tvoří sociální dávky.
V Moravskoslezském kraji prakticky chybí sociální bydlení. „Individuální vlastníci, kteří mohou bohatnout, dokonce na tom sociálním podnikání v uvozovkách jednotlivé ubytovny na tom samozřejmě vydělávají. Problémy jsou daleko hlubší a způsobené nekoncepčním přístupem státu. Do teď stát vlastně nedefinoval, co to sociální bydlení je,“ potvrzuje pro ČRo ostravský sociolog Libor Hruška.
