Mohou si Romové za diskriminaci sami? Beňák vs. Křeček

Názorová výměna mezi zástupcem ombudsmanky Stanislavem Křečkem a Davidem
Beňákem, zástupcem náměstkyně pro řízení Sekce pro lidská práva na Úřadu vlády,
na téma důvodů romské menšiny se odehrála minulý ve

vysílání Českého rozhlasu.

Stanislav Křeček se například domnívá, že za nesnáze spojené se získáním bydlení 
zaměstnání si velkou měrou mohou sami Romové svým přístupem. Na svém blogu
například napsal: „Jsem přesvědčen, že kdyby Romové se o své věci starali,
projevili větší aktivitu a péči o svůj osud, tak by byla ta situace jiná. “

David Beňák s tímto názorem nesouhlasí: „Není pravda, že tady mohu žít život,
kde mě nikdo neomezuje. Já se s diskriminací potýkám sám, a to mám vysokou školu
a pracuji, a přesto se s tím potýkám. Musím rezolutně odmítnout, že je to
konstrukt, který vytvářejí sami Romové. “ Částečně s Křečkem souhlasí v tom, že
se Romové nepodílejí na rozhodováních, která se jich dotýkají v každodenním
životě. Podle něj je to ale kvůli tomu, že tuto příležitost podílet se ani
nedostanou.

Beňák si myslí, že česká společnost Romy do pasivity natlačila, a uvedl
situace, kdy Rom nedostane práci, ačkoli například po telefonu mu byla
přisouzena: „Co je to jiného než diskriminace? Když nedostane ani šanci
přesvědčit toho zaměstnavatele, že umí pracovat a tu práci by dělal rád,“
konstatuje.

Podle zástupce ombudsmanky to však není ta primární příčina, tou je podle něj
obecná zkušenost zaměstnavatelů: „Každý zaměstnavatel, každý starosta vám řekne,
jak je to se zaměstnáváním většiny Romů. Já netvrdím, že se všichni Romové té
práci vyhýbají. Je celá řada lidí, kteří pracují. Většinou ta zkušenost je
taková, že když někoho zaměstnají, tak druhý den nepřijde do práce a nářadí,
které mu bylo svěřeno, prodá. To je obecná zkušenost."