Mnohé sterilizované Romky v ČR marně čekají na odškodnění

Přestože od prvního oficiálního uznání problému nucených sterilizací uběhlo již pět let, nedočkaly se postižené ženy ze strany vlády významějšího odškodnění. Stejně tak nebyly učiněny kroky, které by podobnému porušování práv v budoucnu předcházely. Konstatování bylo součástí zprávy, jež dnes přednesli zástupci Evropského centra pro práva Romů na 47. zasedání Výboru pro odstranění diskriminace žen (CEDAW) v Ženevě.

Ve zprávě nechybí ani série doporučení české vládě. Je ovšem nejisté, jak se k nim současná vláda postaví, a to i s ohledem na její nedávnou změnu postoje k vykoupení vepřína v Letech u Písku. Již v roce 2006 bylo přitom české vládě doporučeno přijmout opatření, která navrhnul bývalý a nedávno zesnulý ombudsman Otakar Motejl a která by mohla zabránit dalším sterilizacím v budoucnu. Romské ženy se však do dnešních dnů dočkaly “pouhých” slov lítosti z úst bývalého premiéra Jana Fischera.

Nucenné a rutinní sterilizace převážně romských žen přitom nepatří k výčtu neblahých praktik, které jsou připsány pouze na vrub socialistickému československému režimu. Motejlova analýza (2005) hovoří o případech z roku 2001 a Evropské centrum pro práva Romů (ERRC) tuto praxi popisuje ještě v roce 2007.

“U dvaceti nově odhalených případů z let 1989 – 2007 se zdá, že při nich chyběl svobodný a informovaný souhlas. Většina žen podepsala souhlas se zákrokem, aniž by byla předem řádně informována o důsledcích operace, jiné ženy tak učinily pod hrozbou, další si nepamatují, že by nějaký dokument podepisovaly a jedna z žen byla negramotná. Některé ženy zase uvedly, že je o podpis souhlasu nikdo nepožádal,” charakterizují své případy ERRC a ostravské sdružení Vzájemné soužití, které sterilizace romských žen soustavně šetří.

V současné době není pro většinu žen, které byly takto poškozeny, k dispozici žádná účinná náprava. Dle slov Kateřiny Červené, právničky Ligy lidských práv, byly doposud odškodněny pouhé dvě ženy. Jedním z důvodů je i fakt, že se mnohé z žen o sterilizaci dozvěděly až několik let po operaci a právní pomoc vyhledaly v době, kdy jakýkoliv nárok vůči pachateli nebo státu byl již promlčen. Navíc zákon o informovaném souhlasu nebyl novelizován tak, aby se tato praxe již v budoucnu neopakovala.

„Česká republika by si měla vzít příklad ze zemí jako je Švédsko, které již má vlastní odškodňovací proceduru. I když kvůli promlčení mnoha případů bude třeba vyvinout mimosoudní odškodňovací opatření, měla by tak Česká republika učinit. I postoj ke sterilizacím romských žen je součástí vyrovnávání se s minulostí,“ uzavřela pro server Romea.cz Gwendolyn Albert, která v Ženevě prezentovala zprávu ERRC.

Obdobné vyjádření zaznělo i z úst Roberta Kushena, výkonného ředitele ERRC: “Česká vláda musí pomoci sterilovaným ženám překonat stávající překážky v dosažení spravedlnosti a ustavit mechanismus, který by zajišťoval, že všechny ženy dotčené touto odpornou praxí budou odškodněny. Česká vláda má možnost poskytnout velmi potřebný příklad ostatním zemím, ve kterých byly romské ženy nuceně sterilizovány.”

Společně s ERRC vystoupila na obranu žen v ČR a jejich různých problémů i Liga lidských práv, která kromě sterilizací kritizovala dosavadní postoj ČR k řešení domácího násilí či nemožnost žen svobodně rozhodovat o místě porodu. Česká ženská lobby se při svém vystoupení dotkla mimo jiné otázky nulového zastoupení žen v české vládě.