Vladimír Leško z Asociace romských podnikatelů a spolků ČR k návrhu zákona o příspěvku na bydlení: Dělejme radši z pobíračů sociálních dávek a příspěvků na bydlení poplatníky daní
Asociace romských podnikatelů a spolků ČR se ohrazuje proti plánům Ministerstva práce a sociálních věcí v čele s ministryní Janou Maláčovou prosadit nový zákon o přídavku na bydlení. Podle Asociace výsledkem nového zákona bude represe příjemců příspěvků a doplatků na bydlení a značné zpřísnění podmínek vyplácení těchto dávek. Vyplývá to z tiskové zprávy zaslané serveru Romea.cz.
Podle dřívějších informací jednou z podmínek příjmu přídavku na bydlení bude řádná školní docházka dítěte žadatele o tuto dávku. Pokud by dítě příjemce dávky zameškalo ve škole více než 100 hodin z jiného než zdravotního důvodu, došlo by u příjemce k odebrání dávky až na půl roku.
“Maláčová k tomuto nesystémovému spojení mechanismu vyplácení příspěvků na bydlení a absence dítěte ve škole jedním dechem dodává, že k docházení do škol v lokalitách, jež jsou dlouhodobě postiženy sociálním vyloučením, budou napomáhat pracovníci neziskových organizací a sociální pracovníci,” uvádí se v tiskové zprávě.
“Nám nezbývá nic jiného než hledat odpověď, kdy vznikla ve společnosti potřeba, aby někdo naše děti doslova vodil do škol,” říká prezident ostravské Asociace romských podnikatelů a spolků ČR Vladimír Leško a pozastavuje se nad tím, že místo hledání systémového řešení napříč resorty MŠMT, MPSV a MMR, hodlá ministryně problém řešit podporou pasivních sociálních služeb a přesunout odpovědnost na neziskové organizace. Leškovi se rovněž nelíbí, že by měly být děti trestány za nezodpovědnost svých rodičů.
Organizace vyzývá ministryni, aby reálně řešila příčiny sociálního vyloučení, především nedůstojné bydlení a absentující motivaci dětí z rodin ohrožených sociálním vyloučením docházet do škol.
“Návrh ministryně, který nám podsunuje, že sociální pracovník za pomoci dané neziskové organizace bude vodit naše děti do škol, je v hodnotové konfrontaci s naší společenskou úrovní a lidskou důstojností,” pokračuje Leško a zdůrazňuje, že pokud je člověk zdravý, měl by mít možnost pracovat. “Uvědomují si to i samotní Romové z vyloučených lokalit, kteří si přejí udržitelnou práci a potřebují stejné šance na zaměstnání,” dodává.
Podle Leška je zásadní příčinnou současné nepříznivé situace nezaměstnanost prorůstající sociálně vyloučenými lokalitami. “Myslíte si, že dítě, jehož rodiče vstávají před obědem, má motivaci absolvovat ranní cestu do školy?” říká a navrhuje vybudovat udržitelný mechanismus zaměstnávání osob těžko umístitelných na trhu práce, který by přinesl užitek v mnoha směrech. “Z pobíračů sociálních dávek a příspěvků na bydlení dělejme poplatníky daní a odvodů státu,” doplňuje předseda asociace. Jako jedno z možných řešení vidí v zaměstnávání lidí ve státních podnicích v oborech nenáročných na odbornou kvalifikaci.
“Eliminujme nelegální práci, aby se lidé nemuseli obávat, že nedostanou za odvedenou práci zaplaceno. A pak teprve můžeme diskutovat o lepším a důstojném bydlení,” dodává Vladimír Leško s tím, že důstojné bydlení vede k větší motivaci dlouhodobě pracovat na jednom místě, situace v rodinách se tím celkově stabilizuje a lidé pak mají prostor řešit vzdělání svých dětí.
