Ministra Dobeše romské děti nezajímají, Radu Evropy ano
Radě Evropy nestačí pravidelné zprávy ČR o opatřeních na snížení diskriminace romských žáků, chce proto po ministrovi školství Josefu Dobešovi (VV) konkrétní výsledky. Dobeš proto ve středu přinese na vládu materiál o průběhu začleňování, s žádnými úspěchy se ale zatím pochlubit nemůže. Plán na zlepšení podmínek pro romské žáky byl totiž schválen v březnu tohoto roku, podle ministerstva nemohl za tak krátkou dobu nastat žádný větší posun.
Ministerstvo vytvořilo plán integrace na základě rozsudku Evropského soudu pro lidská práva z roku 2007, podle nějž Česko porušilo právo na vzdělání u 18 romských dětí tím, že je neoprávněně zařadilo do zvláštních škol. Na výkony rozsudků dohlíží Výbor ministrů Rady Evropy, tedy organizace sdružující 47 států, jejímž hlavním cílem je ochrana lidských práv.
Plán počítá se snížením počtu romských dětí v praktických, dříve zvláštních školách, kam se často dostávaly ne na základě své inteligence, ale kvůli špatnému sociálnímu zázemí. “S ohledem na datum schválení Národního akčního plánu inkluzívního vzdělávání prozatím proběhla úvodní organizačně-koordinační fáze,” stojí však v materiálech ministerstva určených vládě.
Dobeš se nemůže pochlubit ani novelami dvou vyhlášek týkajících se vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami a školských poraden.
Předložení těchto vyhlášek připravovaných odborníky na rovné příležitosti ve školství totiž ministerstvo odsunulo až na duben příštího roku, prý kvůli množství připomínek.
Ani statistiky porovnávající počet Romů dříve a dnes ministerstvo nepředloží. “V této chvíli nelze očekávat výrazné změny oproti roku 2009, kdy bylo realizováno šetření podílu romských žáků v běžných programech základního vzdělávání a v programech pro lehce mentálně postižené,” uvádí zpráva, se kterou půjde Dobeš ve středu na vládu. Ministerstvo přitom počítá, že první výsledky začleňování Romů by se mohly projevit až v roce 2014.
Podle průzkumů ministerstva školství navštěvují praktické, dříve zvláštní školy dvě neromské děti ze sta. U romských dětí jich je ale třicet ze sta. Liknavý přístup ministerstva už dříve kritizovala třeba mezinárodní organizace na ochranu lidských práv Amnesty International nebo iniciativa nevládních organizací Společně do školy.
Navíc ředitel odboru, který měl mimo jiné tuto problematiku na starosti, dětský psychiatr Viktor Hartoš dal před týdnem výpověď. Ministr Dobeš Hartošův odchod na vlastní žádost nejprve zdůvodnil tím, že neunesl politické tlaky, a proto po šesti týdnech ministerstvo opustil. Po zveřejnění citací z jeho výpovědi zpravodajským serverem Aktuálně.cz se už ale k němu nevyjádřil.
„Z pozice vedoucího týmu se nemohu odborně ani lidsky ztotožnit se současným postojem MŠMT k plnění závazků vyplývající z odsuzujícího rozsudku Evropského soudu z roku 2007, protože v něm nenacházím autentickou snahu přispět k řešení závažného celospolečenského problému, ale spíše tendenci spokojit se s jeho formálním řešením,” napsal v písemném zdůvodnění své výpovědi Hartoš.
Společně s Hartošem navíc odešla i náměstkyně exministra Ondřeje Lišky Klára Laurenčíková. Ta pomáhala měnit nezákonný mechanismus automatického zařazování romských dětí ze znevýhodněného prostředí do speciálních škol od začátku.
Po pádu vlády premiéra Mirka Topolánka na jaře 2009 i nástupu úřednického kabinetu se jí dařilo pokračovat v postupném narovnávání sytému směrem k jeho původnímu cíli (do speciálních škol patří jen děti s mentálním postižením), situace se ale vlivem politických turbulencí i lobby ředitelů speciálních škol bojících se o své místa přiostřovala. V dubnu letošního roku Laurenčíková ztratila vlivnou pozici náměstkyně a zůstala jen jako šéfka týmu zaměřeného na sociální programy.
Během následujících měsíců byl pak postupně její tým neustále zužován, tento trend pokračoval i po zářijovém nástupu Viktora Hartoše. I přesto, že mělo jít o tzv. ministrova člověka, poté, co zjistil, že koncepce speciálního školství, na které měl pracovat, je hotová, ale ignorována ministrem Dobešem, raději odešel.