Ministr zahraničí Jan Lipavský: ČR připravuje národní strategii boje proti antisemitismu. Nenávisti na internetu čelí i Romové

Ministerstva zahraničí a vnitra, další resorty a židovské organizace připravují národní strategii boje proti antisemitismu. Soustředit se bude na legislativní opatření, vzdělávání a boj s nenávistnými projevy na internetu. Ve videopříspěvku na čtvrteční připomínce mezinárodního dne památky obětí holokaustu to řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).

“Připomínání tragédie holokaustu a uchovávání svědectví o něm nás učí lépe rozpoznávat nebezpečné tendence, které se mohou proměnit v hrůzný konec,” uvedl šéf diplomacie.

Z výzkumu o projevech antisemitismu a extremismu v Česku podle Lipavského vyplývá, že je v zemi poměrně nízký počet registrovaných incidentů s antisemitským podtextem. “Na to můžeme být hrdí, nicméně i u nás dochází k nárůstu počtu projevů antisemitismu a dalších forem rasové nesnášenlivosti na internetu. To se dotýká i romské menšiny,” dodal ministr. Právě tím zdůvodnil vznik nové národní strategie.

Česko bude v listopadu hostit mezinárodní konferenci navazující na takzvanou Terezínskou deklaraci, uvedl dále Lipavský. ČR bude v té době předsedat Radě Evropské unie. Deklaraci, která se zabývá odkazem holokaustu, schválilo během českého předsednictví v EU v roce 2009 celkem 47 zemí.

Americká chargé d’affaires v ČR Jennifer Bachusová v projevu v Černínském paláci ocenila české rozhodnutí konferenci uspořádat. Antisemitismus podle ní má mnoho podob. “Musíme společně odvracet všechny jeho formy. To vyžaduje spolupráci celé společnosti a také mezinárodní kooperaci,” řekla.

“Nezapomeňme ani na jednu oběť holokaustu. Učiňme silné kroky proti antisemitismu, rasismu, xenofobii a všem druhům nenávisti v našem současném světě,” dodala Bachusová.

Den památky obětí holokaustu připomíná 27. leden 1945, kdy byl osvobozen německý koncentrační a vyhlazovací tábor Osvětim na jihu Polska. Mezi lety 1940 až 1945 v Osvětimi zahynulo 1,1 milionu lidí, většinou Židů. K vězňům osvětimského tábora patřilo také 50.000 československých občanů, z nichž přežilo asi 6000. Nacisté za druhé světové války zavraždili na šest milionů lidí židovského původu. Z celého Československa, jehož předválečná židovská komunita čítala 350.000 lidí, zemřelo 250.000 Židů.

Součástí osvětimského tábora byl i tzv. cikánský rodinný tábor, který existoval 17 měsíců od února 1943 do července 1944. V něm bylo vězněno na 23 tisíc žen, mužů a dětí. Přibližně 21 tisíc romských a sintských vězeňkyň a vězňů v táboře zahynulo. Další Romové byli zavražděni v koncentračních táborech především v Chełmnu, Treblince, Majdanku, Sobibóru a Bełżcu. Jiní, jejichž počet se jen těžko odhaduje, byli postříleni a pohřbeni do masových hrobů v lese. Vyhlazovací politika nacistického Německa vedla podle odhadů ke smrti až 0,5 miliónu Romů a Sintů z celé Evropy. Některé odhady uvádějí až 800 tisíc obětí, což činí asi čtvrtinu až polovinu romské předválečné populace.