Ministr Jurečka: O kolik se zvednou důchody kvůli inflaci bude jasno v únoru. Debatu o zrušení pětistovky za vychované dítě nepřipustí
O kolik a kdy letos mimořádně znovu kvůli inflaci vzrostou penze, bude mít ministerstvo práce jasno v únoru. Navýšení by se mohlo u průměrného starobního důchodu pohybovat od léta podle nynějších očekávání v průměru od 750 do 1000 korun. Záviset bude hlavně na lednovém růstu cen. Novinářům to řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Uvedl, že není ochoten připustit debatu o případném seškrtání výchovného. Kvůli zvládnutí rostoucího zadlužování to doporučila Národní ekonomická rada vlády (NERV), zmínil to i ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Diskusi o podobě reformy penzí v koalici i s opozicí by chtěl ministr práce zvládnout v prvním čtvrtletí.
Mimořádně vláda penze zvedá tehdy, pokud růst cen za sledované období od posledního přidání přesáhl pět procent. Loni k tomu kabinet kvůli zdražování přikročil dvakrát.
“Předpokládám, že po 10. únoru už budeme mít finálně jasno,” uvedl Jurečka. Očekávané částky podle něj představují jen odhad, v jakém rozptylu by se mohlo mimořádné navýšení v červnu či červenci pohybovat. Záležet bude na lednovém vývoji cen.
Při mimořádné valorizaci se navyšuje zásluhový díl penzí, v němž se odráží výše odvodů z výdělků, odpracované roky a od letoška také počet potomků. Za vychované dítě se vyplácí bonus 500 korun. Dostává ho ten z rodičů, který převážně pečoval. Jsou to většinou ženy.
VIDEO
Schválený rozpočet počítá s tím, že se letos na penze vyplatí o 62,5 miliardy korun víc, než se na ně vybere. Deficit nezahrnuje ještě plánovanou mimořádnou valorizaci. Zadlužení penzijního systému tak dál poroste. Podle ekonomů není stav udržitelný. NERV tak doporučoval vedle dalších kroků nezavádět od letoška výchovné. Do bonusu za výchovu dětí letos poputuje téměř 20 miliard Kč, postupně suma každý rok poroste.
“Nejsem ochoten připustit debatu, že by se výchovné škrtalo,” řekl Jurečka. Zopakoval, že KDU-ČSL zavedení výchovného dlouhodobě prosazovala. Podle Jurečky opatření přispěje k vyšší udržitelnosti důchodů díky vyššímu počtu dětí, tedy budoucích přispěvatelů na penze. Podle NERV je výchovné naopak nesystémové. Někteří experti uvádějí, že zvýšení důchodu k vyšší porodnosti nepovede. Zkušenosti z jiných zemí ukázaly, že fungují naopak kroky ke sladění práce a rodiny, tedy dostatek jeslí a školek či zkrácené úvazky.
Za letošní “hlavní výzvu” pro svůj resort považuje Jurečka přípravu důchodové reformy. Na její podobě by se chtěl v koalici i s opozicí shodnout do konce prvního čtvrtletí. Nastavení jednotlivých opatření už úřad propočítal, uvedl ministr. Výsledky chce ale zveřejnit až po diskusi politiků. Ve druhém čtvrtletí by pak ministerstvo připravilo návrh zákona. Část kroků by měla platit od ledna příštího roku, a to třeba možnost dřívějších penzí pro náročné profese, zmínil Jurečka. Další změny by pak byly účinné od roku 2025.
Vláda by měla podle svého legislativního plánu dostat reformní návrh důchodové novely v září. S ní by měl resort práce předložit i novelu o sociálním pojištění.
MPSV chystá podle Jurečky kroky ke snižování sociálních rozdílů mezi regiony
Ministerstvo práce chystá kroky ke snižování sociálních rozdílů mezi regiony. Plánuje opatření na podporu zaměstnanosti, posílení rekvalifikací či dluhové poradenství. Jurečka tak reagoval na výsledky prvního kola prezidentských voleb. Podle sociologů a komentátorů hlasování potvrdilo rozdělení společnosti. Experti mluví o Česku A a Česku B. Podle ministra srovnání podmínek v chudších a bohatších oblastech ale potrvá minimálně jednu generaci.
“Česká republika se dlouhodobě snaží – a je to i úsilí předchozích vlád – podporovat strukturálně znevýhodněné regiony, venkovské oblasti, regiony postižené těžbou a fungováním těžkého průmyslu. Strategie se promítá do mnoha konkrétních dílčích opatření, a to třeba do nastavení operačních programů. Máme tady Fond spravedlivé transformace, odkud zhruba 40 miliard Kč směřuje do regionů jako je Ústecký, Karlovarský a Moravskoslezský kraj. Stát se s tím opravdu snaží dlouhodobě něco dělat, ale to úsilí zdaleka nestačí na problematiku, která tady byla kumulovaná 40 let,” uvedl Jurečka.
Mezi opatřeními zmínil třeba také úpravu pravidel poskytování nebankovních úvěrů spotřebitelům před několika lety či dvě nedávná kola milostivého léta pro dlužníky. Po splacení jistiny a odměny exekutorovi se odpustily úroky a penále. Podařilo se oddlužit desetitisíce lidí, uvedl ministr.
Podobné oddlužovací akce se chystají i u odvodů. Resort práce připravuje legislativu k posílení prevence a dluhového poradenství, rozšířit by se měla nabídka sociálních služeb a péče o děti, upraví se rekvalifikace.
“Jsou to nástroje, které mohou dlouhodobě pomáhat a zlepšovat kvalitu života lidí v regionech. Jsou tu i další věci které souvisejí se vzděláváním a nabídkou trhu práce, na kterých se snažíme spolupracovat. To není řešení na jedno volební období, ale na dobrou systematickou práci minimálně po dobu jedné generace,” zdůraznil ministr.
Na to, že se zadluženost, velký počet exekucí a špatná sociální situace odrážejí i ve výsledcích voleb, upozorňovali už po předminulých volbách do Sněmovny experti na dluhovou problematiku. Poukazovali na to, že v regionech, kde se obyvatelé ocitli v dluhové pasti, uspěly víc extremistické a nesystémové strany. Potvrdilo to srovnání volebních výsledků a mapy exekucí.
Mnozí dlužníci při splácení dluhů léta hospodaří jen s nezabavitelným minimem. Nárok nemají ani na dávky. Při posuzování se totiž přihlíží k celé jejich mzdě před srážkami.
