Ministr Dienstbier: Školy musí vzdělávat české a romské děti společně
Ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiří Dienstbier oceňuje aktivity Amnesty International poukazující na slabá místa a problémové oblasti ve školství a vzdělávání romských dětí. "Pochopitelně si sami naprostou většinu zmiňovaných problémových oblastí uvědomujeme a zprávu vnímáme jako potvrzení toho, že je nutné hledat vhodná opatření k nápravě,“ uvedl ve své reakci na zprávu Amnesty International ministr. Zprávu považuje za důležitou zpětnou vazbu, s níž je odhodlán se společně se svými spolupracovníky zabývat.
Ve středu 22.dubna se Dienstbier společně s premiérem Bohuslavem Sobotkou setkal s generálním tajemníkem Amnesty International Salilem Shettym. Ten během jednání představil zjištění a doporučení, která plynou z nové výzkumné zprávy o nerovném přístupu ke vzdělávání. Zpráva vychází z výzkumu v Ostravě, Ústí nad Labem, Děčíně a Českých Budějovicích.
Prohlášení ministra k výzkumné zprávě Amnesty International o nerovném přístupu ke vzdělávání
"Pochopitelně si sami naprostou většinu zmiňovaných problémových oblastí uvědomujeme a zprávu vnímáme jako potvrzení toho, že je nutné hledat vhodná opatření k nápravě. Vedeme dialog s příslušnými resorty a apelujeme na změny. Vypracovali jsme a vláda schválila Strategii romské integrace do roku 2020, která, podobně jako zpráva Amnesty International poukazuje na slabá místa ve vzdělávání žáků se specifickými potřebami a v mnohém se shodují.
Jako příklad uvádím tři klíčové oblasti, na která zpráva poukazuje. Jde o nepřímé zastoupení romských žáků v praktických školách, segregaci těchto žáků v hlavním vzdělávacím proudu a třídách a jiné formy nerovného zacházení a jednání s romskými dětmi ve společných školách. Důležité je zmínit, že již nepoukazujeme pouze na problematiku zařazování romských dětí do tzv. praktických škol, ke které Ministerstvo školství mládeže tělovýchovy v roce 2012 připravilo plán opatření pro výkon rozsudku D. H. a ostatní proti České republice a na kterou reaguje poslední novela školského zákona, ale navrhovaná opatření jdou mnohem dále.
Jedním z nich je řešení situace tzv. segregovaných škol. Prostřednictvím Strategie romské integrace se vláda zavázala řešit mimo jiné právě tuto oblast. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy tak ve spolupráci s ministerstvem vnitra, Radou vlády pro záležitosti romské menšiny a krajskými koordinátory pro romské záležitosti má provést do konce roku analýzu vzniku škol s vyšším počtem romských dětí, případně též dětí z jiných národnostních a etnických menšin. Současně je požadováno, aby byla uplatněna taková opatření, která by zamezila vzniku tzv. segregovaných škol a postupně transformovala tzv. romské školy ve školy inkluzivní", uvedl ministr.
To by se mělo projevit například v Akčním plánu inkluzivního vzdělávání na období 2016 -2018. Navrhovaná opatření (nejsou ještě schválená) by měla směřovat k naplnění základních předpokladů pro inkluzivní vzdělávání jako takového i k naplnění specifických cílů inkluze romských dětí a žáků ve vzdělávání. Dienstbierův tým doporučil, aby legislativní a jiná opatření vysloveně nařizovala provést desegregaci českých škol. Je tedy na místě provést revizi současného rozdělení školských obvodů s cílem, zhodnotit, zda neusnadňují etnickou segregaci na školách.
Rovněž doporučili, aby se školy jednoznačně vypořádaly s projevy rasismu a předsudků na školách. Zde připadá v úvahu přijetí profesních standardů učitele tak, aby zahrnovaly princip rovného zacházení s osobami různého etnického původu. Účinné mohou být také metodické pokyny v oblasti zápisů dětí, které patří do jejich spádové oblasti. Současně je nutné přijmout metodický pokyn, který pomůže školám s určením nepřijatelného chování a projevů, které představují diskriminaci a šikanu, případně zastrašování s rasovým motivem. Školy by měly obdržet manuál, jak na takové případy reagovat. Zahraniční praxe například z finského školství nám v tomto ohledu může jít příkladem.
Nedílnou součástí opatření ke zlepšení celkové situace je kvalitní monitoring a vyhodnocování naplňování zmíněných opatření. Navrhuje se proto, aby Česká školní inspekce mohla monitorovat a sbírat data podle ukazatelů etnicity, pohlaví a postižení, aby bylo možné posoudit provádění a skutečný dopad právních předpisů a dalších kroků učiněných pro podporu inkluzivního vzdělávání.
"Nepochybně je ale jasné, že jedna věc jsou navrhovaná opatření, druhá praxe. Narážíme na určitý typ vzdělávání předchozí dlouhá desetiletí, na nárůst segregace ve vzdělávání v důsledku vzniku a nárustu sociálně vyloučených lokalit. Je nutné pracovat s pedagogy, rodiči dětí romských i neromských, s veřejným míněním. Jde o komplexní problém, který se léta neřešil a nikdo jej nedokáže nyní vyřešit za jeden rok", upozorňuje ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu v reakci na zprávu Amnesty International.
