Zpravodajský server Romea.cz. Vše o Romech na jednom místě

Zpravodajský server Romea.cz. Vše o Romech na jednom místě

Ministerstvo zdravotnictví varuje: Při úklidu po povodních nezapomínejte na ochranné pomůcky, pozor na kvalitu vody a potravin

17. září 2024
Čtení na 2 minuty
S úklidem po povodních pomáhá i Armáda ČR. Ženisti ze 153. ženijní prapor Olomouc odklízí naplavený materiál v České Vsi na Jesenicku, 16. 9. 2024 (FOTO: Armáda ČR)
S úklidem po povodních pomáhá i Armáda ČR. Ženisti ze 153. ženijní prapor Olomouc odklízí naplavený materiál v České Vsi na Jesenicku, 16. 9. 2024 (FOTO: Armáda ČR)
Při odklízení povodňových škod by lidé podle doporučení ministerstva zdravotnictví a Státního zdravotního ústavu (SZÚ) měli používat ochranné pomůcky, zejména gumové rukavice a holínky. K pití nebo mytí rukou je vhodná jen voda s ověřenou nezávadností, případně raději balená voda. Potraviny, které byly pod vodou, je třeba zlikvidovat, pokud to nejsou konzervy nebo sklenice. Doporučení, která jsou také zveřejněná na webu, všem krajům, městům a obcím rozeslalo ministerstvo zdravotnictví. Informovalo o tom ČTK v tiskové zprávě.

“Tato doporučení se týkají především základních hygienických a zdravotních pravidel v oblasti hlídání vlastního zdravotního stavu, předcházení infekčním onemocněním, nakládání s potravinami, kvality vody nebo postupu při úklidu zaplavených nemovitostí. Samostatné doporučení je věnováno postupu při sanaci studní postižených povodněmi,” uvedlo v tiskové zprávě ministerstvo.

“Ruce si myjte pitnou vodou a mýdlem a utírejte do papírových ubrousků vždy zejména po styku s povrchy, které byly v kontaktu se záplavovou vodou nebo kaly, vždy před jídlem, pitím,” píše v doporučeních SZÚ.

Potraviny, které přišly do kontaktu s vodou, je třeba zlikvidovat a ty z nich, které mají skleněný či kovový obal, zkontrolovat. Nevhodné je také jídlo z odpojených lednic či mrazniček. “Zlikvidujte chlazené nebo mražené potraviny, jestliže chlazené potraviny byly ponechány nad teplotou šest stupňů Celsia déle než čtyři hodiny a jestliže mražené potraviny roztály a byly tak ponechány déle než dvě hodiny,” uvedl zdravotní ústav.

Zemědělské plodiny, které byly zaplavené, jsou podle SZÚ zdravotně závadné, ovoce na stromech a keřích, které zaplavené nebylo, je třeba umýt pitnou vodou. “Zemědělské plodiny, které nebyly zcela zatopeny a dále rostou, doporučujeme využívat až po hygienické kontrole, nejdříve po třech týdnech po skončení záplav,” doplnil SZÚ.

Po povodních roste riziko infekcí: Odborníci varují před leptospirózou i žloutenkou

V oblastech zasažených povodní se může šířit leptospiróza, která může vést až k selhání jater a ledvin a být potenciálně smrtelná. Ročně se jí vyskytuje několik desítek případů, letos jich do konce srpna podle dat Státního zdravotního ústavu (SZÚ) bylo 15. Po povodních v letech 1997 a 2002 se nemocnost zvýšila trojnásobně až pětinásobně.

Podle informací Státního zdravotního ústavu (SZÚ) hrozí také vyšší nákaza salmonelózou, úplavicí, tularémií nebo žloutenkou typu A a B. V posledních dnech se vyskytlo několik případů, kdy se lidé sami rozhodli plavat v rozbouřené řece, policie upozornila například na případ muže v Otrokovicích.

Rozmnožení bakterií zvaných leptospiry, které se šíří močí infikovaných zvířat, se dá očekávat zejména po opadnutí velké vody, kdy se lidé brodí v bahně nebo zatopených objektech. “Leptospiry se mohou dostat do lidského těla odřeninami nebo poraněnou kůží, spojivkami, vdechnutím nebo požitím kontaminovaných aerosolů nebo vody nebo vzácně po kousnutí zvířetem. Ve vodě a půdě kontaminované močí infikovaných zvířat mohou bakterie přežít na týdny až měsíce,” píše se v dokumentu.

Většina případů se projeví jako akutní horečnaté onemocnění, které může být snadno zaměněno s jinými chorobami. Objeví se horečka, bolest hlavy, břicha, lýtek nebo dolní části zad, nevolnost, zvracení, průjem nebo i kašel nebo vyrážka.

Zhruba v desetině případů přechází do závažného, potenciálně smrtelného onemocnění s multiorgánovým selháním. Vyskytnout se může žloutenka, selhání ledvin, krvácení, srdeční arytmie nebo plicní nedostatečnost. “Smrtnost na leptospirózu je přibližně pět až 15 procent u pacientů s těžkým průběhem onemocněním,” doplnili odborníci.

Inkubační doba nákazy je obvykle pět až 14 dní. U pacientů s podezřením na leptospirózu lékaři nasazují antibiotika co nejdříve, bez čekání na laboratorní výsledky. Prevencí nákazy je zejména vyhnout se brodění či plavání v potenciálně kontaminované vodě a nekonzumovat zaplavené potraviny. Pro práci se zasaženými věcmi jsou třeba holínky a gumové rukavice.

Pomozte nám šířit pravdivé zpravodajství o Romech
Teď populární icon