Ministerstvo vnitra nemusí vyřadit Národní demokracii ze zpráv o extremismu

Krajně pravicová Národní demokracie (ND) nemá nárok na vyřazení ze zpráv o extremismu a na omluvu od ministerstva vnitra. Žalobu strany dnes nepravomocně zamítl soud. ND tvrdí, že zastává demokratické hodnoty a že ji zařazení mezi extremisty silně poškozuje a může v její neprospěch ovlivnit jak veřejné mínění, tak výsledky voleb.

Strana v žalobě požadovala, aby vnitro ze zpráv o extremismu za rok 2015 a první pololetí 2016 odstranilo veškeré zmínky o ní. Navíc se domáhala veřejné omluvy za poškození pověsti, kterou mělo ministerstvo vyvěsit po dobu 15 dní na svém webu. Mimo jiné zdůrazňovala, že je legální registrovanou politickou stranou.

Podle soudkyně pražského městského soudu Zuzany Čížkové však k zásahu do pověsti strany nedošlo. “Primárním cílem a účelem těchto zpráv nebylo dehonestovat žalobce (ND),” konstatovala při odůvodnění verdiktu. Upozornila, že vnitro ve zprávách vychází z podkladů poskytnutých jinými subjekty, konkrétně policií a bezpečnostními složkami. “Ministerstvo vnitra tyto podklady zpracovalo, zesumarizovalo a zestručnilo,” řekla s tím, že veřejnou prezentaci těchto faktů – tedy zveřejnění zpráv na ministerském webu – pokládá za přiměřenou.

ND sebe samu definuje jako “konzervativní a vlasteneckou” a také “nacionalisticky orientovanou politickou stranu s úkolem zachovat a rozvíjet národ”. Vnitro však zastává názor, že strana naplňuje znaky, podle nichž ji lze do zpráv o extremismu zařadit. Národní demokracii zmínilo jako pravicovou extremistickou skupinu i v aktuální zprávě o projevech extremismu za rok 2018, a to jako hlavní subjekt pravicově extremistické scény společně s Dělnickou stranou sociální spravedlnosti.

Ministerstvo ve zprávě za loňský rok uvedlo, že oba subjekty nepředstavují přímé ohrožení demokracie a že absence konkrétního politického programu a “jakýchkoli odborníků na škále tvořivé lidské činnosti” vedla k totálnímu propadu obou stran v říjnových komunálních volbách.

Předseda ND Adam B. Bartoš opakovaně stanul před trestním soudem. Nejprve dostal roční podmínku za protižidovský text, který zanechal u pomníčku zavražděné Anežky Hrůzové v Polné na Jihlavsku, později ještě dvouletou podmínku za vydávání protižidovských knih, článků a komentářů a za antisemitské, protimigrantské a protiislámské projevy.

Adama Bartoše pozval v roce 2013 na ceremoniál předávání státních vyznamenání prezident Miloš Zeman, který tehdy nepozval dva rektory či většinu bývalých prmeiérů.