Ministerstvo vnitra: Antisystémové hnutí slábne, neonacisté se přesouvají do online prostoru, Okamurova SPD rozdmýchává napětí

Podle ministerstva v Česku stále nejsou časté projevy fyzického násilí ani organizování masových shromáždění narušujících veřejný pořádek. Přesto dochází ke zvyšování bezpečnostních rizik, která jsou spojena s hybridními hrozbami a útoky na demokratické instituce.

“Většina extremistických a xenofobně-populistických subjektů svými aktivitami usnadňuje hybridní působení cizích zemí namířených proti naší republice. Pokud bychom tohle riziko podcenili, nebo dokonce bagatelizovali, mohlo by to mít pro Česko fatální dopady,” uvedl v tiskové zprávě ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

Online radikalizace jako rostoucí hrozba

Největším bezpečnostním rizikem podle zprávy zůstává online radikalizace, protože se může týkat i lidí, kteří by se jinak k žádné xenofobní či extremistické skupině nehlásili. Významným nebezpečím jsou v tomto ohledu podle vnitra platformy pravicových extremistů. “V neonacistickém prostředí dochází v on-line prostoru k radikalizaci prostřednictvím myšlenek propagujících urychlení společenských změn přímými násilnými akcemi,” popsal mluvčí úřadu Adam Rözler.

Potenciál šíření je podle mluvčího znásobený i tím, že se představitelé pravicových ideologií dokázali infiltrovat do videoherní komunity. Podle zprávy se také objevují informace o projevech radikalizace nebo sympatiích k pravicovému extremismu na českých školách.

Antisystémová scéna v útlumu, SPD rozdmýchává společenské napětí

Ve druhém pololetí roku 2024 došlo k útlumu činnosti antisystémových hnutí, které buď přímo popírají legitimitu a existenci ČR, nebo průběžně prezentují různé konspirační teorie. Důvodem byla podle zprávy především trestní řízení, kterým museli někteří jejich představitelé čelit. To na této scéně nastavilo určité mantinely a vedlo k postupnému poklesu jejich vlivu.

“Zatímco v první polovině roku 2024 narazilo na své limity, v druhé části roku začali jeho protagonisté postupně upadat v zapomnění,” uvedl Rözler.

Xenofobně populistické subjekty, včetně hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD), podle ministerstva účelově rozdmýchávají společenské napětí. SPD tak činilo například v rámci své předvolební kampaně, kterou Krajský soud v Brně označil za morálně pokleslou a xenofobní, překračující hranice slušnosti a podceňující inteligenci voličů.

Hnutí se zároveň připojilo k nové frakci v Evropském parlamentu Evropa suverénních národů, iniciované německou Alternativou pro Německo (AfD), jež byla dříve vyloučena z frakce Identita a demokracie kvůli podezření z korupce, proruské propagandy a vazeb na Čínu. SPD také pozvalo do Prahy mládežnickou organizaci Junge Alternative, kterou německé úřady označují za pravicově extremistickou, a Tomio Okamura v Poslanecké sněmovně prezentoval její členům aktivity svého hnutí, včetně kontroverzní volební kampaně.

Další extremistické aktivity

Ve sledovaném období se na scéně pravicového extremismu v Česku neuskutečnily významnější veřejné akce. “Tradiční neonacisté se nadále scházeli pouze v rámci soukromých akcí, vlastní veřejnou akci neuspořádali. V reakci na útlum tuzemské scény někteří z nich zaměřují pozornost více na aktivity zahraničních protějšků. Policisté nadále řešili izolovaná protiprávní jednání jednotlivců hlásících se k neonacistickému hnutí či vyjadřujících sympatie k nacistickému režimu,” uvádí se ve zprávě.

Například Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 5 obžalovalo dlouholetého neonacistu a představitele uskupení Národní obroda Pavla Matějného z nedovoleného ozbrojování, podněcování k trestnému činu, násilí proti skupině obyvatel a proti jednotlivci, hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob a založení, podpora a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka. Neonacistický veterán vyhrožoval na sociální síti, že se připojí se samopalem k protestu zemědělců před Úřadem vlády. Policisté u něj během domovní prohlídky našli funkční a nelegálně drženou útočnou pušku i s náboji. Obžaloba zohledňuje i jeho nenávistné a rasistické příspěvky na internetu.

Zpráva se dále zmiňuje o činnosti krajně levicových a anarchistických skupin. Anarchistické hnutí se podle vnitra ve druhé půlce loňského roku zaměřilo především na dění na Blízkém východě. Ortodoxní komunisty pak zpráva označila za “stabilní, dlouhodobou a ideologicky neochvějnou” složku tzv. páté kolony, která v Česku vznikla s podporou ruských bezpečnostních složek.

Česká muslimská komunita zůstává podle vnitra umírněná. “Nicméně pokračující konflikt na Blízkém východě a šíření islamistické propagandy on-line představují hlavní rizika pro případnou radikalizaci jednotlivců,” doplnilo ministerstvo.

Statistiky nenávistné kriminality

Za celý rok 2024 policie evidovala 159 nenávistně motivovaných trestných činů, přičemž 119 osob bylo stíháno. Nejčastěji se jednalo o násilí a vyhrožování proti skupinám obyvatel a jednotlivcům, které tvořilo 54 případů. K dalším častým trestným činům patřilo hanobení národa, rasy či etnické skupiny (19 případů) a podněcování k nenávisti (46 případů).

Nejvíce incidentů bylo evidováno v Praze (72 případů), následovaly Jihomoravský kraj (12) a Středočeský kraj (10). Pokud jde o oběti, nejčastějším terčem nenávistně motivovaných činů byli Ukrajinci (71 případů), následovali Židé (33 případů), Romové (17) a LGBT+ komunita (14).

DOKUMENT