Ministerstvo školství představilo Radě Evropy opatření ke snížení počtu romských žáků na zvláštních školách
Až 28 procent žáků praktických (zvláštních) škol je romského původu. Vyplývá
to z výsledků šetření České školní inspekce, která romské školáky na školách
určených dětem s lehkou mentální retardací sčítala v září tohoto roku. Některé
běžné základní školy se přitom snaží nastavenému trendu postavit a hledají
východisko ve společném vzdělávání.
Česká školní inspekce svým průzkumem reagovala na rozsudek Evropského soudu
pro lidská práva ve věci D.H. a ostatní versus ČR, podle kterého bylo 18
romských dětí neoprávněně odsunuto na zvláštní školu.
První náměstek ministra školství Jindřich Fryč tento týden na jednání Výboru
ministrů Rady Evropy ve Štrasburku
představil dosavadní výsledky plnění Akčního plánu k výkonu rozsudku D.H.
Česká republika se v rámci Akčního plánu zavázala mimo jiné podpořit nový systém
diagnostiky žáků zařazovaných do upravených vzdělávacích programů pro žáky s
lehkým mentálním postižením (dále LMP), připravit novelizaci klíčových právních
předpisů a vést širší diskusi k otázce inkluzivního vzdělávání.
Šetření na praktických školách proběhlo v rámci Akčního plánu a jeho
prezentace. Do něj bylo zahrnuto 483 škol, ve kterých je zařazeno 5 a více žáků
s diagnózou lehkého mentálního postižení. Informace o počtu romských žáků v
upravených vzdělávacích programech byly získány na základě kvalifikovaného
odhadu ředitele školy ve spolupráci s třídními učiteli.
Z celkového počtu téměř patnácti tisíc dětí s LMP byl čtyři tisíce dětí z
romské menšiny. Podle interpretace průzkumu ministerstvem školství tyto výsledky
potvrzují klesající trend v počtu žáků romského etnika zařazovaných do
upravených vzdělávacích programů.
Od té doby, kdy se začal monitoring romských dětí v praktických školách
provádět, se jejich podíl příliš nemění. "Není možné, aby tak vysoké procento
dětí z jakéhokoliv etnika mělo v takové velké míře lehké mentální postižení,"
konstatovala Klára Laurenčíková, předsedkyně České odborné společnosti pro
inkluzivní vzdělávání. Velká část těchto dětí je tak do praktických škol
zařazena nesprávně. "S použitím potřebné podpory by mohly získat kvalitní
vzdělání rovnocenné jako všechny děti v běžných školách," dodala.
Další kroky ke zlepšení záruk rovného přístupu ke vzdělání jsou podle
Jindřicha Fryče zahrnuty v již připravené novele školského zákona, která nabízí
systém podpůrných opatření pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami.
Další naplňování Akčního plánu očekává MŠMT v souvislosti s přijetím
novelizovaných vyhlášek č. 72 a 73 o poskytování poradenských služeb a o
vzdělávání žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami.
„Oproti původnímu plánu jsou již aktuálně distribuované a zaváděné do praxe
nové diagnostické nástroje. Ty přinášejí do diagnostiky zcela nový prvek, a sice
přihlížejí k socio-kulturnímu prostředí žáka. V konečném důsledku tak budou
komplexněji posuzovány vzdělávací předpoklady dětí. Na tomto základě budou jasně
stanovena cílená podpůrná opatření,“ dodal první náměstek ministra Fryč.
VIDEO
