Ministerstvo předloží návrh na zrušení Dělnické strany 16. září

Ministerstvo vnitra se chystá předložit vládě návrh na zrušení krajně
pravicové Dělnické strany 16. září. ČTK to dnes řekl Vladimír Řepka z
tiskového oddělení úřadu. Návrh je již hotov a dnešní verdikt Nejvyššího
správního soudu, který zrušil rozhodnutí o zákazu dvou pochodů Mladých
národních demokratů centrem Prahy, ho podle náměstka ministra Jiřího
Komorouse nijak neovlivní.

Magistrát zakázal akce Mladých národních demokratů, které se měly konat před
dvěma lety v den výročí nacistického pogromu označovaného křišťálová noc.
Argumentoval tím, že sdružení má antisemitské postoje a je spojeno s
neonacistickou scénou. Podle NSS však o tom nemělo hlavní město dostatek
důkazů.

Jaké argumenty, prokazující napojení Dělnické strany na neonacisty, předloží
vládě a potažmo soudu ministerstvo, však Řepka neuvedl. "Z taktických důvodů
se k návrhu konkrétně vyjadřovat nebudeme," řekl. Komorous poznamenal, že
podle něj je rozhodnutí NSS špatné, nahrává extremistům a "prohlubuje jejich
pocity o správnosti jejich činění".

Ministerstvo vnitra zatím nechce zveřejnit ani to, jakým způsobem se nový
návrh na zrušení krajně pravicové strany bude odlišovat od prvního,
vypracovaného loni za úřadování Ivana Langra (ODS). Podle toho Dělnická
strana porušuje zákony a je blízká extremistickým uskupením, zejména
Národnímu odporu. Soud ale začátkem března návrh zamítl s tím, že
neobsahoval dostatek přesvědčivých důkazů.

Ministr vnitra Martin Pecina v polovině srpna uvedl, že by druhému návrhu
mohl pomoci případ dubnového žhářského útoku na romskou rodinu ve Vítkově na
Opavsku. Policie v této souvislosti obvinila čtyři muže z pokusu o vraždu s
rasovým motivem. Na zveřejněných policejních záběrech z domovních prohlídek
jsou zachyceny mimo jiné letáky Autonomních nacionalistů. Odborníci přitom
již delší dobu hovoří o personálním propojení Dělnické strany, Autonomních
nacionalistů a neonacistického Národního odporu. Strana se chce proti
Pecinovým slovům, které ji údajně spojují s útokem ve Vítkově, bránit
žalobou.

O spojení Dělnické strany s neonacisty však ve výroční zprávě za loňský rok
hovoří i Bezpečnostní informační služba (BIS). Podle zpravodajské služby se
strana posunula z nacionalistické na krajně neonacistickou scénu. BIS
zároveň uvedla, že extremisté se stále více profesionalizují a radikalizují.
Za největší posun pak označila právě fakt, že Dělnická strana se stala
jejich politickou reprezentací. Extremistické akce tak začaly mít relativně
vysokou úroveň, pravicoví radikálové začali šířit své názory i mimo okruh
svých sympatizantů.

Podle společné studie německých a českých expertů z nevládních organizací i
policie má pak Dělnická strana úzké vazby také na pravicové extremisty v
sousední východoněmecké spolkové zemi Sasko. Z údajně první fundované
expertizy svého druhu vyplývá, že početnější saská neonacistická scéna je
pro české neonacisty zvláště atraktivní, neboť se jí podařilo etablovat i na
institucionální úrovni. Čeští extremisté se tak od německých učí stavět na
tématech, která jsou společensky relevantní a která mohou oslovit většinu.

KAM DÁL?