Ministerstvo práce chce po osmi letech zopakovat výzkum vyloučených lokalit.
Ministerstvo práce chce po osmi letech zopakovat výzkum takzvaných vyloučených lokalit. Chce zjistit, jak se ghetta v Česku změnila a jestli jich přibylo. Resort vyhlásil výběrové řízení na autory, dostal tři nabídky. Vybral společnost, která vypracovala už první analýzu. Vyplývá to z věstníku veřejných zakázek.
Situaci zkoumal v roce 2006 tým sociologa Ivana Gabala, který teď usedl jako poslanec ve sněmovně za KDU-ČSL. Podle tehdejších výsledků bylo v Česku přes 300 chudinských domů a čtvrtí.
Žilo v nich kolem 80 tisíc lidí, a to převážně Romů. Podle odhadů expertů a zjištění z terénu v posledních letech problematických lokalit přibylo. Podle šéfa vládní agentury pro sociální začleňování Martina Šimáčka jich jsou už víc než čtyři stovky.
Roste také počet lidí, kterým odsun na okraj společnosti hrozí. V ubytovnách by mohlo žít 100 tisíc osob.
Autoři by měli podle zadání vypracovat "celkový přehled" o takzvaných vyloučených lokalitách. Obsahovat by měl i seznam míst, kterým vyloučení hrozí.
Zmapovat by měli, jak se situace v posledních letech vyvíjela, zda některá místa zanikla, či kolik vzniklo nových. Ministerstvo chce znát také důvody vzniku či zániku a také jména obcí, kam se případně lidé v tísni stěhují.
Situaci ghett a jejich okolí bude muset řešit přicházející vláda.
V koaliční dohodě plánuje třeba připravit návrh sociálního bydlení. Budoucí ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD) počítá s tím, že nejvíc času ve funkci bude věnovat právě problematice sociálního vyloučení. Ve vládě chce koordinovat kroky ministrů práce, školství a dalších resortů, aby byly provázané.