Ministerstva: Návrh změn v inkluzi odporuje závazkům ČR
Některé změny ve vyhlášce o společném vzdělávání dětí ve školách, jak je
navrhuje ministerstvo školství, možná nejsou v souladu s mezinárodními úmluvami.
Odporují zřejmě i rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva. Tvrdí to
ministerstvo zahraničních věcí a ministerstvo spravedlnosti v připomínkách k
návrhu novely. Po ministerstvu školství požadují, aby odstoupilo od záměru
omezit současný počet asistentů pedagoga ve třídách a umožnit otevření škol pro
lehce mentálně postižené i dětem bez tohoto druhu handicapu.
Nová úprava vyhlášky by podle úřadu měla vést k finančním úsporám, snížení
administrativní zátěže škol a pedagogických poraden či k posílení sociálního
začleňování handicapovaných dětí. Platit by mohla od 1. března. Počítá mimo jiné
s tím, že by děti ve třídě sdílely jednoho asistenta pedagoga. Dosud tam vedle
učitele mohou být asistenti tři. Návrh rovněž vypouští článek o přednostním
vzdělávání dětí v běžných školách. Podle ministerstva školství je toto
ustanovení i ve školském zákoně, a jeho odstranění ve vyhlášce tak princip
inkluzivního vzdělávání neohrozí.
S tím nesouhlasí ministerstvo zahraničních věcí. Navrhované změny jsou podle
něj v rozporu se závazky ČR, které vyplývají z Úmluvy o právech dítěte a Úmluvy
o právech osob se zdravotním postižením. Navíc mohou mít negativní dopad i na
plnění rozsudku Evropského soudu pro lidská práva k diskriminaci romských dětí v
českém vzdělávacím systému, uvedlo.
Návrh podle něj princip inkluze relativizuje, když se v odůvodnění odkazuje
na negativní názor “velké části veřejnosti”. Úřad se domnívá, že by se ve
vyhlášce neměl měnit povolený počet asistentů pedagoga ve třídě, ani by se
neměla prodlužovat maximální dvouletá lhůta pro přezkoumání vhodnosti zařazení
žáka do speciální školy.
Podobné výhrady mají ministerstvo spravedlnosti, ministerstvo práce a
sociálních věcí a úřad vlády. Vadí jim, že by do speciálních škol mohly nově
chodit děti s různými druhy handicapu. Podle ministerstva spravedlnosti by to
vedlo k tomu, že by se tam častěji než dosud vzdělávaly děti s diagnózou lehkého
mentálního postižení, která se v nepřiměřeném podílu vyskytuje u Romů. Podle
údajů ministerstva školství tvořily romské děti loni 29,5 procenta žáků škol pro
lehce mentálně postižené, zatímco v běžných školách činí jejich podíl 3,6
procenta všech dětí.
Předložená úprava by navíc podle ministerstva spravedlnosti umožnila, aby se
ve školách pro lehce mentálně postižené vzdělávaly i děti bez tohoto handicapu.
Podle důvodové zprávy návrhu se mají otevřít třeba pro děti se závažnými
poruchami učení nebo se závažnými poruchami chování. Ředitel odboru
předškolního, základního, základního uměleckého a speciálního vzdělávání na
ministerstvu školství Jaroslav Faltýn nicméně již dříve ČTK sdělil, že do třídy
pro mentálně postižené by mohli nadále chodit jen žáci s daným handicapem.
Vyhláška o společném vzdělávání dětí ve školách platí od září 2016 a mimo
jiné reagovala na rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva. V roce 2007
odsoudil Česko za to, že přeřazením několika romských dětí do takzvaných
zvláštních škol porušila jejich právo na vzdělávání a diskriminovala je. Po
verdiktu se Česko zavázalo, že dosavadní praxi změní. Ministerstvo školství
proto každoročně vládě předkládá zprávu o pokroku a plnění opatření. Informace
resort pravidelně zasílá i Radě Evropy.
Vyhláška se už dříve upravovala dvakrát – jednou loni v létě a potom na
přelomu loňského a letošního roku. K současnému návrhu změn se kladně vyjádřila
Asociace speciálních pedagogů ČR, která patří dlouhodobě ke kritikům současného
nastavení inkluze. Podle ní vychází předloha z poznatků pedagogické a
psychologické praxe a z velké části vystihuje potřebné změny ve vzdělávání
handicapovaných žáků. Podle ministerstva financí ovšem není zcela jasné, zda
novela povede k úsporám, či naopak. Požaduje proto záruky, že změny nevyvolají
další požadavky na státní rozpočet.
