Mian Kotlár: Největší problém je nezaměstnanost, přístup k práci a odpovědnost za sebe sama a svou rodinu
Českokrumlovský deník přinesl v článku nazvaném
Uzákonil bych povinnost dalšího vzdělávání, říká Rom rozhovor s romským
podnikatelem a zastupitelem Milanem Kotlárem. Ten v Českém Krumlově úspěšně vede
restauraci, jejíž věhlas už překročil hranice naší země, a coby zastupitel se
podílí i na řízení svého města. Milan Kotlár je i vlastníkem hnědého pásu v
karate.
Milane, zůstaneme ještě u toho karate. Dokázal by sis zjednat pořádek ve
své hospodě mimo jiné díky tvému hnědému pásku, o kterém málokdo ví?
Karate je dávno pryč a hnědý pásek visí někde ve skříni, ale pořádek v
hospodě si umím zjednat i tak. Ale naštěstí jsem to zatím nepotřeboval.
Jak ses dostal k podnikání v gastronomii?
V malé privatizaci jsem koupil dům, ve kterém jsem bydlel s rodinou, a z
bývalé garáže jsem vybudoval malou hospůdku, do které zpočátku chodili hlavně mí
romští kamarádi. Postupně však získala na popularitě a přitáhla ostatní
Krumlováky.
Myslím, že tomu přispěla i cikánská muzika, kterou hráli mí příbuzní.
Opakovaně ses stal členem zastupitelstva v Českém Krumlově a jsi členem
ODS. Co tě přivedlo na politickou dráhu?
V roce l998 jsem vstoupil do ODS, protože se mně zamlouvalo pravicové
smýšlení. Ve stejném roce jsem za ODS kandidoval a stal se prvně členem
zastupitelstva. To pro mne byla velká životní šance a zkušenost, začal jsem
pomalu chápat problematiku vedení města.
Je známé, že ses s obrovskou péčí staral o své staré rodiče a souběžně o
svého postiženého syna. Jak jsi to zvládal současně s podnikáním a s tím, že
tvoje žena mezitím vystudovala hotelovou školu?
Když už máte jednou dítě, i když těžce postižené, musíte se přece o ně
postarat. Stejně jako o staré rodiče, kteří vás vychovali a starali se o vás.
Cítím to prostě jako samozřejmost. V období, kdy žena studovala, jsme museli oba
vynaložit maximální úsilí, abychom zvládli jak chod rodiny, tak i rodinného
podniku.
Není možné se nedotknout romské problematiky v Krumlově. Jak to vidíš ty,
Rom, člen zastupitelstva, majitel téměř světoznámé restaurace?
Romské problémy jsou v Krumlově stejné jako jinde v republice. Největší
problém je nezaměstnanost, přístup k práci a odpovědnost za sebe sama a svou
rodinu. Dobré by bylo uzákonit povinnost dalšího vzdělání pro absolventy
základních škol, třeba v učebních oborech. Tím by vznikla podstatně větší šance
uplatnění se na pracovním trhu, a to nejen pro Romy. Zvýšením zaměstnanosti se
sníží pravděpodobnost či nebezpečí, že se romské rodiny dostanou do neřešitelné
dluhové pasti.
Ví se o tobě, že nejsi až tak alergický, když si tě kamarádi dobírají jako
cikána. Nedal bys na závěr nějakou cikánskou anekdotu?
Rád, proč ne. Přijde cikán na úřad práce a ptá se: „Máte pro mne nějakou
práci?“ „No jistě, že mám,“ říká úřednice, „sto padesát tisíc měsíčně, služební
auto, služební mobil, osm týdnů dovolené…“ „No vy si děláte legraci,“ praví
cikán. A úřednice dodá: „Vy jste si začal.“
