Mezinárodní nevládní organizace vítají krok EU proti České republice kvůli diskriminaci Romů ve vzdělávacím systému

Mezinárodní nevládní organizace chválí oznámení Bruselu, že proti České
republice zahajuje řízení kvůli diskriminaci romských dětí ve vzdělávání. Toto
rozhodnutí uvítala například Nadace Open Society (OSF), Evropské centrum pro práva Romů
v Budapešti (ERRC) a Evropská romská informační kancelář (ERIO) v Bruselu.

OSF je jedním z největších dárců finančních prostředků na
obhajobu práv Romů v Evropě a současně podporuje začleňování Romův v oblasti
vzdělávání. "Je to úspěch pro romské rodiny v České
republice, které neustálé čelí diskriminaci nejen ve školách, ale i v jejich
každodenním životě, a snaží se s ní bojovat,“ uvedla analytička OSF Violeta Naydenová.
"Zajistit, aby romské děti měly možnost získat slušné vzdělání je základní pro
překonání diskriminace. Ještě je před námi spousta práce," dodala Naydenová.

Rozhodnutí začít řízení je reakcí na stížnost, kterou komisi před 18 měsíci
podaly Iniciativa pro spravedlnost v OSF (OSJI), Amnesty
International a ERRC. Výkonný ředitel OSJI James Goldston uvedl: „Rozhodnutí
Evropské komise je varováním pro úředníky v Praze a dalších hlavních městech
evropských zemí, že s diskriminací je nutné skoncovat. Vzhledem k nedostatku
podstatných změn v politice a praxi se postoupení tohoto případu Evropskému
soudnímu dvoru stane zásadním pro to, aby bylo jasné, že EU a její členské státy
berou svůj závazek respektovat zákony a rovnost práv pro všechny vážně.“

OSJI razí cestu právním snahám prosadit usnesení Evropského soudu pro lidská
práva z roku 2007, který shledal, že zacházení s romskými dětmi v České
republice je porušením Evropské úmluvy o lidských právech a přikázal skoncovat s
diskriminací. Štěpán Drahokoupil, který pracuje na strategii vzdělávání a mládeže
pro pražskou pobočku Nadace Open Society, upozornil, že zmíněný krok přichází
zrovna ve chvíli, kdy parlament České republiky projednává novelu školského
zákona, jenž by měla mít dopad na tzv. „praktické školy“ pro děti s mentálním
postižením, v nichž je nepoměrně vysoké zastoupení Romů.

„I když cílem dodatku je zlepšit situaci dětí se speciálními vzdělávacími
potřebami… umožňuje různé interpretace, včetně narůstajícího počtu žáků v
praktických a speciálních školách,“ uvedl Drahokoupil. „Ministerstvo školství
musí naprosto zřetelně zajistit, aby novela zlepšovala situaci romských dětí a
nevedla jen k další diskriminaci a vydělování.“

Zpráva Evropského komisaře pro lidská práva z února 2012 poukázala na
skutečnost, že zhruba 30% romských dětí v České republice je ještě stále
umisťováno do škol pro mentálně postižené, zatímco z neromské populace jsou to
jen 2%. Během letošního roku se v Praze konalo setkání jedné z větví Organizace
pro bezpečnost a spolupráci v Evropě tzv. Kontaktního místa pro záležitosti Romů
a Sintů navazující na předchozí návštěvu země v roce 2012. Zaměřovalo se na
prošetření tohoto problému.

ERRC v Budapešti upozornilo, že společně s dalšími organizacemi již téměř dva
roky vyzývá Brusel k tomu, aby využil své moci pro jednoznačné vtažení České
republiky do „otevřeného rozhovoru ohledně neutuchajícího skandálního vydělování
romských dětí z českých škol“. ERRC a rodiny, jichž se případ týkal, daly podnět
k procesu D.H. a ostatní proti České republice, o němž v roce 2007 rozhodoval
Evropský soud pro lidská práva.

ERRC poukazuje na skutečnost, že je tomu
v tuto chvíli již téměř sedm let, co přelomové rozhodnutí v tomto případě
odhalilo diskriminaci v českém vzdělávacím systému, avšak Česká republika i
nadále porušuje evropské právo svým systémem škol, který vyděluje nejen romské
děti, ale také děti s postižením. Zmíněná skupina zrovna nedávno zaslala českému
Ministerstvu školství dopis vyjadřující znepokojení ohledně jeho navrhované
novely, o které je ERRC
přesvědčena, že by ve skutečnosti situaci diskriminace ještě zhoršila.

„Odstartování daných opatření vysílá velmi jasný signál, že EU nebude tolerovat
diskriminaci romských dětí ve školství,“ uvedl předseda rady ERRC Rob Kushen.
„Ve světle těchto nových právních iniciativ se jedná o obzvláště důležitý krok,
který by v boji s diskriminací znamenal obrovský krok zpátky. Komise si
uvědomuje, že segregace je otázkou oblastních zájmů a porušováním práv EU a práv
mezinárodních.“

Vzdělání je klíčovým prostředkem pro umožnění úspěšného
sociálního začlenění Romů napříč Evropou. Romské děti jsou nicméně jak v běžných, tak i
ve speciálních školách příliš často segregovány, nuceny učit se podle nižších
osnov a někdy jim pro jejich původ bývá rovnou odepřeno se zapsat, čímž jsou
oloupeny o svou budoucnost jakožto produktivních občanů Evropy.

Daný krok komise uvítala i Evropská romská informační kancelář (ERIO) v samotném
Bruselu. Výkonný ředitel ERIO Ivan Ivanov se také podílel na vzniku právní
strategie v případu D.H.

„V té chvíli jsme věřili, že tento přelomový případ odpovídá [americkému]
případu Brown proti školní radě na evropské úrovni a že od základů změní
diskriminační přístup vůči Romům ve vzdělávacím systému nejen v České
republice, ale také v ostatních bývalých socialistických zemích,“ uvedl Ivanov.
„To se ale bohužel nestalo. Česká republika v reakci na rozhodnutí velkého
senátu iniciovala drobné změny, které na negativní praktiky segregace ve
školství neměly žádný trvalý dopad.“

ERIO tvrdí, že v důsledku přijetí směrnice o rasové rovnosti došlo k několika
případům, kdy se opatření ukázala být na místě, ale nakonec k nim nedošlo.
Nedávný průzkum Eurobarometr zřetelně ukázal, že Romové zůstávají v
Evropě těmi, proti kterým je namířeno nejvíce diskriminace.

Také nedávná zpráva komise o zavádění směrnice rasové rovnosti označila Romy za
skupinu, proti které je v Evropě namířeno nejvíce diskriminace. Ivanov tvrdí, že
opatření „vyšlou vážný signál nejen ostatním členským státům EU, kde k
diskriminaci dochází, ale také žadatelským zemím s velkou populací Romů, kde
existují pádné důkazy o rozšíření segregace romských dětí ve školách. Tyto
praktiky ničí tisíce životů mladých Romů napříč celým regionem a je třeba s nimi
skoncovat.“

Komise vydala formální upozornění pro Českou republiku a ta by
se měla k němu vyjádřit. Pokud nebude komise s odpovědí spokojena je možné, že se problém dostane
až před
Evropský soudní dvůr.