Mezinárodní kongres v Praze: Evropou se nyní sunou celá malá města, pomoc je ale nekoordinovaná
Humanitární pomoci, kterou nevládní organizace poskytují lidem prchajícím před válkou do Evropy, chybí koordinace a součinnost státních institucí. Konstatovali to zástupci evropských neziskových organizací v Praze na mezinárodním humanitárním kongresu. Jeho účastníci se také shodli, že je potřeba i větší koordinace mezi subjekty, které pomoc poskytují. Naděje vkládají mimo jiné do Světového humanitárního summitu, který se bude konat v květnu příštího roku v Istanbulu.
"Měli bychom pozvat politiky na tyto lodě, aby viděli, že jsou to lidé, a ne statistiky," vyzvala k větší angažovatnosti Lindis Hurumová z organizace Lékaři bez hranic, která se účastnila záchranných operací u pobřeží Libye. Na nedostatečnou koordinaci státních úřadů si stěžoval i Cesare Fermi z neziskové organizace INTERSOS, podle něhož je obtížná situace například v Kalábrii, postižené ekonomickou krizí a kriminalitou. Už dříve se v médiích psalo o tom, že uprchlická centra v jižní Itálii řídí mafie.
Na kongresu zazněla i stížnost jedné humanitární pracovnice na problémy, s nimiž se potýkají dobrovolníci na chorvatsko-srbské hranici, kteří tam nyní pomáhají uprchlíkům ze Sýrie. "Celá malá města se teď sunou Evropou, ale nikdo jejich pomoc nekoordinuje," posteskla si účastnice kongresu.
Naděje na větší efektivitu humanitární pomoci vkládají mnozí do Světového humanitárního summitu, který se bude konat 23. až 24. května 2016 v Istanbulu. Podle Celie Cranfieldové z organizace Voice, která sdružuje 84 nevládních organizací z 19 evropských zemí, je ale důležité, aby se tohoto summitu kromě neziskových organizací zúčastnili i zástupci vlád jednotlivých zemí.
"Budu velmi ráda, když tam přijede i český premiér nebo jiný zástupce vlády," řekla Cranfieldová. A dodala, že je důležitá politická angažovanost, protože 80 procent humanitární pomoci je poskytováno v oblastech nějakého konfliktu.
Kongres se zabýval i tématem, jak se změnila schopnost reagovat na humanitární krize za 20 let od války v Bosně. Podle Nadže Chalíla, ředitele Adry pro Blízký východ a severní Afriku, se například zlepšila komunikaci díky sociálním médiím či logistika. K dnešním problémům ale patří mimo jiné to, že na humanitární pomoc už není nahlíženo jako na neutrální. Horší je také přístup do oblastí složitých konfliktů kvůli teroristickým skupinám.
Humanitární kongres se koná potřetí. Pořádá ho pět velkých organizací – ADRA, Člověk v tísni, Lékaři bez hranic, Charita ČR a Diakonie Českobratrské církve evangelické. Na akci se podílejí olomoucká Univerzita Palackého a České fórum pro rozvojovou spolupráci.
