Neprofesionální práce médií může mít nepříjemné dopady na životy lidí. Vzhledem k tomu, že novináři nejsou nijak volení, neexistují efektivní způsoby, jak jim dát najevo svou nespokojenost.
Kam se poděla odpovědnost? To je zřejmě hlavní otázka dneška. V předvolební
kampani se obvyklá nevraživost mezi politiky a stranami stupňuje až do
nenávistné roviny. Neustálé vzájemné výpady, překrucování, lži a pomluvy již
dávno přerostly v kulturní idiocii nebývalých rozměrů. Kam se hrabe Zelenkův
klip Přemluv bábu na pseudorealitu, kterou u nás před volbami vytvářejí
parlamentní i některé menší politické strany. Média se pustila do předvolební
kampaně s vehemencí sobě vlastní, avšak ještě méně odpovědněji než jindy.
Nezodpovědnost médií v emočně vypjatých předvolebních časech pochopitelně nabírá
na obrátkách. Vlažný přístup ke zjišťování faktů a k objektivitě je již delší
dobu součástí mediálního stylu, nejen u nás. A to nikoli výlučně v rámci
narůstající bulvarizace, i když to je zřejmě hlavní příčinou žalostného stavu
médií, ale i lemplovstvím jednotlivých novinářů, kterým nikdo nepřipomíná
profesní a etická pravidla. Občas sice pánbu dopustí a motyka spustí a kritiky
médií se ujme některý z politiků. Od nich však, byť i někdy mají pravdu, nezní
umravňování druhých dobře, v tomto by měli začít u sebe.
Nedostatek odpovědnosti začíná již někde u renomovaných novinářů, kteří se
leckdy až příliš lehkomyslně dopouštějí omylů, jež nejsou ochotni přiznat. Tak
například komentátor MF Dnes Martin Komárek nedávno v rámci „kauzy Mikeš“ napsal
tato slova: „Mikeše bych klidně zakázal. Ne proto, že jsou tam cikáni uváděni v
nepěkných souvislostech, jak napsal pan Miko ze společnosti Romea… Od pana Mika
se distancuje i společnost Romea, za kterou mluvil.“
Pan Miko ovšem není ze společnosti Romea, ale ze sdružení Roma Realia. Navíc
Romea není společnost, ale taktéž občanské sdružení, které se proti Mikovu
požadavku na stažení Kocoura v botách ze škol
ohradilo.
Jde o prkotinu a dopouštět se chyb je lidské, řekne si jistě leckdo – a bude mít
pravdu. Ovšem v tom případě by nemělo panu Komárkovi činit problémy odpovědět
alespoň na e-mail, který mu sdružení Romea zaslalo s prosbou o opravu, což
bohužel neučinil.
Dalším z mediálních jevů je opakování různých klišé a frází, jelikož je to
mnohem jednodušší než u psaní myslet. Ani to většinou nevede k nějakým
společenským tragédiím, může se to však dotknout cti člověka, který si už tak
dost vytrpěl, jak si ukážeme na příkladu
referování deníku Právo o „kauze Uzunoglu“.
Jak ve svém otevřeném dopise napsal František Janouch z Nadace Charty 77, „Právo
bylo prvním českým deníkem, který se v roce 2006 zmínil… o justičním skandálu
kolem MUDr. Uzunoglu… Právo tak výrazně přispělo k vynesení pravomocného
rozsudku Městského soudu v Praze, který v roce 2008 zprostil Dr. Uzunogla všech
obvinění, která celých třináct let konstruovala česká policie a státní zástupci,
a se kterými si nekompetentní a neefektivní český soudce asi nevěděl rady…“
Soud před pár dny vynesl rozsudek, že stát musí za svá pochybení Yektovi
Uzunoglovi zaplatit odškodnění, tentokrát se k tomu ovšem tento deník postavil
velmi podivně, upozorňuje Janouch. Právo totiž napsalo (29. 4. 2010), že se
Uzunoglovi „nic… nepodařilo prokázat. Ve stejné zprávě se o Dr. Uzunoglovi,
který v roce 1994 vlastnil mj. velice úspěšný podnik Meridian, píše, že ,měl…
vykonávat funkci jednatele a ředitele´ Meridianu.“
Novinář, který nevidí rozdíl mezi zproštěním obvinění a tím, že se někomu
nepodařilo nic prokázat, by se měl přesunout k povolání, které není tolik
náročné na přesnost. Český stát držel nevinného Yektu Uzunogla dva a půl roku ve
vězení a přes deset let jej trestně stíhal. A média jej opakovaně denunciovala a
vyráběla z něj zločince. Jeho nevina byla prokázána, a média by se podle toho
také měla chovat. Zajímavé je ovšem i to, že František Janouch měl potřebu
vypíchnout i onu „maličkost“, že vlastník Meridianu Yekta Uzunoglu „měl…
vykonávat funkci jednatele a ředitele Meridianu“. Jde o důležitý postřeh, neboť
právě u těchto detailů začíná ona nezodpovědnost a i z těchto detailů se skládá
celek.
A jsou to právě tyto detaily, které mohou nenápadně metamorfovat ve
zhoubný nádor.
Televize Nova informovala o dění na 1. máje svérázným způsobem. Několik
anarchistů před pražským Rudolfinem prohnalo dva neonacisty, z nichž se nakonec
vyklubala ochranka reportéra Novy Jaroslava Kasnara. Server Antifašistické akce
o tom
píše mj. toto: „…Petr Mikeš a Milan Houska pocházejí z Kladna a jsou
zaměstnanci bezpečnostní agentury SBS I.V.A. Před Rudolfinem se vmísili do davu
anarchistů, kde pomocí nadávek vyprovokovali onen banální konflikt. Zda z
vlastní iniciativy, nebo jako součást domluvy se štábem vědí jen oni sami a
zbytek přítomných zaměstnanců Novy. Jisté je, že kameraman Novy dokázal velice
pohotově reagovat. Ať tak či onak, zpravodajský obsah byl na světě.“ Antifa dále
píše, že Mikeš (na Facebooku své příjmení píše Mikesz) „patří do
neonacisticko-pivní subkultury starších kladenských neonacistů… Milana Housku
antifašisté dosud považovali spíše za pivního rasistu s neonacistickými
známostmi“ (s vedením Autonomních nacionalistů).
„Ochranku, která doprovází naše štáby na akce, aby chránila naše lidi a
techniku, si najímáme od externí společnosti. Je to standardní postup jako u
jiných služeb,”
reagovala pro Právo mluvčí TV Nova Michaela Fričová, aniž by se alespoň
snažila vyvrátit tvrzení Antify. Jinými slovy: ta samá TV Nova, která politikům
krom jiného oprávněně vyčítá, že nezkoumají, s kým spolupracují a s kým se
stýkají, dělá totéž, co oni. Nebo, ještě hůř, je jí jedno, že její image
pomáhají utvářet i krajně pravicoví extremisté.
Nova v tom ovšem není sama. Ještě hůř se nedávno zachovaly dva deníky,
internetový
iDNES.cz a deník Právo (potažmo
Novinky.cz).
iDNES.cz převzal podstatnou část zprávy
z webu Dělnické strany sociální spravedlnosti (DSSS), pokračovatelky
Dělnické strany, kterou Nejvyšší správní soud označil (v dosud nepravomocném
rozsudku) za (neo)nacistickou. Jde o vzájemné napadení manželů, kteří za DSSS
kandidují, s Romy, kteří jsou jejich sousedy. Incident se odehrál v Krupce.
iDNES.cz doplnil zprávu neutrálním vyjádřením policejní mluvčí, dál se však
nenamáhal. V článku je tedy jednostranný pohled extremistů vydáván za pravdu –
vyjádření Romů k incidentu zde chybí.
Ještě ostudněji k tomuto střetu v Krupce přistoupil deník Právo (+ Novinky.cz).
Jeho poměrně dlouhá zpráva je přepisem rozhovoru s Petrem Kotábem,
místopředsedou (neo)nacistické Dělnické strany a jedním z volebních lídrů DSSS.
A opět – byla doplněna o krátké vyjádření policejní mluvčí a je bez informace,
jak to vidí druhá strana konfliktu.
Jak vidno, některá média se momentálně přímo podílejí na předvolební kampani
krajní pravice, respektive vlastní neschopností, neetickým chováním a snahou
nahrabat si co nejvíc, a za jakoukoli cenu napomáhají k vzestupu krajně
pravicových extremistů jednostranným šířením jejich názorů. Politiky můžeme
demokraticky jednou za čas vyměnit, chybí však možnost „vyměnit“ občas některé
novináře a některá média. Říká se tomu mediokracie.
Článek vzniknul pro server Romea.cz a Deník Referendum. Čtěte také
zde.
