Medailon: Martin Oláh
Martin Oláh se narodil 18. února 1984 v Prešově na východním Slovensku, záhy se, kolem jeho 3 let, rodina přestěhovala do Prahy, kde v současnosti žije. Po základní škole vyzkoušel studium konzervatoře se zaměřením na skladbu, klavír a klasický zpěv, kterému se věnoval od raného dětství. Po roce přestoupil na kadeřnickou školu, v Paříži absolvoval stáž zaměřenou na poradenství v oblasti celkové image a designu, které se stalo, společně s pečovatelstvím, jeho profesí.
Uveřejněné básně jsou v češtině, zajímalo nás, jaký je jeho vztah k romskému jazyku: „Romština mě samozřejmě obklopuje od narození. Některé své básně jsem napsal i romsky, ovšem čeština, i díky své slovní zásobě, je mi pro vyjádření se v básních bližší.“
Mezi jeho oblíbené autory patří Kafka, Dostojevský, Coelho, Seifert… Takto vzpomíná na své literární začátky: „Svou první báseň jsem napsal někdy v první třídě, co mě k tomu tehdy vedlo, už těžko říci. Dnes básně, literaturu vnímám jako útěk z tohoto hektického světa.“
Původ jeho záliby v psaní poezie můžeme svést na rodinné prostředí či přímo geny zděděné po otci, básníku Vlado Oláhovi. Na poezii jej přitahuje „osvobozující pocit, kdy duše bloudí mezi slovy a hledá jejich význam.“ Jím popsaný prožitek nejlépe dokládá, že zaujetí pro vlastní tvorbu je opravdové. A že si nachází vlastní cestu, se můžete přesvědčit sami v následující básnické ukázce.
Na závěrečnou otázku, jaké jsou jeho umělecké sny či plány do budoucna, odpověděl: „Beze snů by byl život zřejmě smutný. Sny se mají snít, a tak si je nechám pro sebe.“
Pal o autoris
O Martin Oláh uliľa 18.februariste andro berš 1984 Preješiste pre vichodno Slovensko, paľis sar leske has trin berš, avľa leskeri fameľija Prahate, kaj akana bešel. Pal e zakladno škola probinelas o študium pre konzervatorija, sikhľolas e skladba, klaviris the klasicko giľavipen, savo kerelas imar sar ciknoro čhavoro. Pal jekh berš gejľa te sikhľol pre kaderňikos, andre Pariža les has e staža, kaj sikhľolas, sar le manušenge te del goďi andre imidža the desingos, the oda hin akana leskeri profesija the paš oda tiš del o vast nasvale manušenge.
Leskeri poezija, so has diňi avri, hin andre čechiko čhib, interesinelas amen, sar leske hin paš o jilo romaňi čhib: „E romaňi čhib šunav ciknorestar. Varesavi poezija irinďom the romanes, no čechiko čhib, the vaš oda, hoj hiňi barvaleder pro lava, hin predal oda, so kamav andre poezija te phenel, feder.“ Leskere nekhfeder autora hine o Kafka, o Dostojevskij, o Coelho, o Seifert…Avka leperel pre perše literarne buťa: „Miri perši poezija irinďom andre peršo trijeda, imar na džanav, soske oda has. Adaďives e poezija, e literatura šunav sar denašťiben ale hektickone dživipnastar pre luma“.
Agor andre leskeri literarno buťi šaj rodas andre fameľija, abo prosto andro geneticko barvaľipen pal o dad, o poetos, so les vičinen Vlado Oláh. Pre poezija igen kamel „phundrado loko voďi, kana o jilo rodel o lava, the kamel te džanel, sar lenca šaj phenel, so leske hin pro jilo“. Leskere lava sikhaven, hoj e poezija čačes kerel le jilestar. Hoj rodel peskero drom, šaj dikhen andre koteroro leskera poezijatar, savi tumenge kisitinďam.
Agorutno phučiben, save les hin literarna sune, so kamel dureder te kerel, amenge phenďa: „Bijal o sune bi elas pharo dživipen. Le sunenca kampel te džal suno, ta vaš oda len mange garuvav andre mande“.
