Medailon: Karol Lazár

O autorovi

Karol Lazár se narodil 9. ledna 1958 v Čakajovcích, které leží v západoslovenském okrese Nitra. Pochází z hudebnické rodiny, střední školu strojní nedokončil. Když mu bylo 14 let, zemřel mu otec a jeho matka se musela starat o sedm mladších sourozenců. Začínal jako vykladač vagónů na železnici, později pracoval jako závozník a bezpečnostní technik. Od začátku 90. let se angažuje v politice a v sociální a kulturní oblasti. V Čakajovcích inicioval petici za zastoupení Romů v místním zastupitelstvu a stal se také jeho členem. 8 let pracoval v komisích Nitranského kraje pro protidrogovou prevenci a romskou problematiku. V roce 2001 založil folklorní taneční a pěvecký soubor Deti vetra, který vystupoval na Slovensku i v zahraničí. Prostřednictvím stejnojmenného občanského sdružení, které zakládal v tomtéž roce, pomáhá Romům při styku s úřady, hledat a zprostředkovávat zaměstnání. Vlastní stavební firmu, ve které zaměstnává Romy.

K psaní jej přivedla potřeba reflektovat společenskou situaci na Slovensku. Píše od roku 1999, tehdy byl členem SDUR (Strany demokratické unie Romů), dnes není členem žádné politické strany. Psal i pohádky, povídky, fejetony do časopisů, které dnes už nevycházejí, dopisoval do Romano ľil. První básně napsal před 18 lety, před 5 lety se k psaní poezie vrátil: „Básně jsou můj život, rád je čtu i píšu. Psaním vyjadřuji svoje pocity a názory. Je to můj koníček, můj relax, uvolnění. Nejradši píšu nad ránem, okolo páté. Anebo i večer, anebo kdykoliv mě něco napadne, sednu za počítač a píšu. Měl jsem období, kdy jsem za 2 dny napsal 14 básní.“

Píše jen ve slovenštině, neboť v Čakajovcích, kde vyrostl, se romsky nemluvilo. Do olašské romštiny básně překládá autorova snacha Helena Lazárová. Knihu reflexivní a lyrické poezie Minding akozindi voudi/ Dědictvo prokleté duše vydal Karol Lazár vlastním nákladem v roce 2006.

„Píšu většinou na politická témata, ale moje básně jsou i o životě, lásce a smrti, o klebetách. Je v nich vášeň i chlad, moje osobní pocity a životní zkušenosti … Píšu pro všechny, ale hlavně pro Romy, Možná jim moje básně otevřou oči,“ uvedl o své motivaci v rozhovoru pro Romano nevo ľil v roce 2005.

Ke čtení

Lazár, Karol: Minding akozindi voudi/ Dědictvo prokleté duše, Deti vetra, 2006. Do romštiny přeložila Helena Lazárová, ilustroval Marek Maest.

Moje básně? Jsou o životě, lásce, smrti… Rozhovor Juriny Rusnákové s Karolem Lazárem, Romano nevo ľil, 9. 10. 2005.

Kritické ohlasy

Autor ve spleti myšlenek a postojů o životě Romů v různých pózách poukazuje na jejich křivdu, ústrk a chudobu. Karol Lazár svoji identitu vykresluje jak po etnické, tak po občanské stránce. Nenaplněnost slibů, opovrhování, nespravedlnost pociťovaná Romy jsou nosnými tématy jeho básní. Naopak, v jiných verších pisatel pookřeje slovy o přírodě, lásce, touze či milování. Pestrost této sbírky doplňují básně o poznání lidské duše a bytí. Všechny básně jsou přeloženy do romštiny, jde o dialekt olašských Romů.

Margita Rácová, Amenca/ S námi (Studentský občasník pro Romy), č. 4, 2007, str. 21.

Pal o autoris

O Karol Lazár uľiľa 9. januariste 1958 Čakajovicende, save hine pre paluňi Slovensko andro okresno koter Ňitra. Hino khatar e fameľija, kaj has o lavutara. Phirelas pre maškarutňi strojno škola, aľe na phirďa la avri. Sar leske has dešueštar berš, muľa leske o dad the leskeri daj kampelas te bajinel pal efta leskere terneder pheňa the phrala. Perši leskeri buťi has oda, hoj kidelas avri o tovaris le vagonendar pre železňica, paľis kerelas zavozňikos the sar bezpečtnostno technikos. Le agorestar andro eňavardešta berša hino aktivno andre politika the socialno – kulturno phučiben. Čakajovicende diňa e iniciativa pre peticija, te hine o Roma tiš maškar o šerale pro gav, the jov korkoro has kidlo avri maškar o šerale. Ochto berš kerelas andro komisiji pro Ňitransko koter la prevencijaha mujal o drogi the romengeri problematika. Andro berš 2001 thoďa pro pindre folklorno kheľibnaskero suboris the giľavibneskero suboris Deti vetra, savo phirelas te khelel the te giľavel pal e Slovensko the andro aver štati. Andre oda berš kerďa tiš manušengero jekhetaňiben, savo tiš vičinďa Deti vetra, the del o vast le manušenge, te kamen re rodel e buťi, abo vareso te mangel pro amti. Hin les stavebno firma, kaj lel andre buťi le Romen. Te irinel chudľa akor, sar kamelas te del e refleksija pre situacija pre Slovensko. Irinel le beršestar 1999, akor has andre sera SDUR (Strany demokratické unie Romů), adaďives nane andre ňisavi poľiticko sera. Irinelas o paramisi, fejetoni andro žurnala, save imar akana nane, irinelas andro Romano ľil. Perši poezija irinďa anglal deštheochto berš, pale chudľa te irinel e poezija anglal pandž berš: „E poezija hin miro dživipen, rado la genav the irinav. Le irišagoha phenel, sar pes šunel, the peskeri goďi. Hin oda miro interesos, miro relaksos, miri kedva. Nekhfeder mange džal te irinel sig tosara, sar avel pandž ori. Abo kija raťate, abo kana mange avel pre goďi, bešav kijo kompjuteris the irinav. Varekana irinavas tel o duj ďivesa the dešuštar poezijakere kotera“.

Irinel ča andre slovensko čhib, bo Čakajovicende, kaj bariľa avri, na vakeren romanes. Andre vlachiko čhib leskeri poezija thovel leskeri bori e Helena Lazárová. E genďi la refleksnonaha the lirickonaha poezijaha Mindig akozindi voudi/ Dědictvo proleté duše diňa avri o Karol Lazár vaš peskere love andro berš 2006. „Irinav buter pal poľiticka temata, aľe miri poezija hiňi tiš pal o dživipen, pal o kamiben the pal o meriben, pal o košiben. Hin andre e jag the šil, oda, sar man šunav, the oda, so andro dživipen predžiďiľom….Irinav vaš savore, aľe nekhbuter predal o Roma. Ko džanel, či lenge miri poezija na phundravela o jakha,“ phenďa pal peskeri motivacija andro vakeriben vaš o Romano nevo ľil andro berš 2005.